Jirsova (ODS) představa o národních parcích

Nevím jak to chodí v našem Senátu, např. v Bruselu mohou politici chastat pivo a víno zadarmo, ale to co minulý týden ve věci novely zákona o ochraně přírody a krajiny odsouhlasila těsná většina senátorů, nemohla odsouhlasit střízlivá. A nebo jsou tam tak "nekompetentní" kašpárci, kteří by tak měli okamžitě rezignovat na své funkce. O tom jak si některé vámi zvolené "loutky" představují budoucnost a vůbec existenci národních parků v ČR, přibližují včerejší Šumavské noviny.


***********

Senátní představa národních parků? Lunaparky, developerské ráje a hospodářská krajina v područí obcí

autor Radek David · 22.1. 2017

Ve stínu nekonečných nářků nad odchodem dosluhujícího amerického prezidenta Obamy a strašení před nástupem éry Donalda Trumpa či neustálým omíláním průběhu záchranných akcí na zemětřesením postiženém italském hotelu, zanikaly více než skromné informace, z hlediska významu pro náš stát ovšem daleko důležitější. Tím bylo středeční (18. 1.) senátní projednání novely zákona o ochraně přírody a krajiny, schválené na půdě Poslanecké sněmovny PČR již v prosinci minulého roku ústavní většinou. Nejtěsnější, prostou většinou senátorských hlasů byla novela doplněna hrůzostrašnými pozměňujícími návrhy a vrácena zpět k projednání do Poslanecké sněmovny.

Senátor a starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa (ODS, vlevo) a poslanec PČR, bývalý jihočeský hejtman Jan Zahradník, prý expert ODS na životní prostředí. Jedni z hlavních architektů šílených pozměňovacích návrhů k novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Odpůrci národních parků, skálopevně přesvědčeni, že příroda si bez člověka neví rady. Zastánci staré vize o poroučení větru a dešti. Foto z veřejného profilu na Facebooku Jana Zahradníka.

Senátní návrhy nejen, že degradují význam národních parků, jako institucí nejpřísnější ochrany přírody, pod úroveň toho nejmarginálnějšího chráněného území, ale v konečném důsledku by znamenaly jejich totální rozklad na stavební parcely, hospodářské lesy a nekonečný prostor pro (v přírodě nejzvrácenější formu) budování infrastruktury snobské, k přírodě bezohledné „mcdonaldovské“ turistiky, jak ji známe z Lipna nad Vltavou.
Senátor a starosta Mladé Vožice Jaroslav Větrovský přednesl pozměňovací návrhy, jež mu „pod nos“ přistrčili známí parlamentní, krajští, obecní i duchovní komunitou osvíceni harcovníci, volající po zrušení instituce národních parků. Je otázkou, jak vážně pan senátor myslel svá slova o tom, že je pro něj Šumava „obrovskou srdeční záležitostí“, když v zápětí předloží pozměňovací návrhy, vedoucí k její likvidaci? Není účelem této glosy všechny vyjmenovávat, ale, stručně shrnuto, by tyto návrhy z národních parků vytvořily běžnou hospodářskou krajinu, kde je nutnost a povinnost ochrany nejcennější přírody a přirozených procesů stejně důležitá, jako uspokojování potřeb nadbytečného konzumu a bezohledné komerce, a o zásadních krocích správ národních parků by měly mít obce na jejich území rozhodovací a schvalovací pravomoci.
Loňský rok byl ve znamení 25. výročí vyhlášení Národního parku Šumava. Kladu si otázku: „Opravdu je co slavit?“. Snad jen formální vznik instituce jako takové. Vždyť po vyhlášení šumavského parku volal již slovutný profesor Julius Komárek v první polovině 20. století. Ve skutečnosti se ale Národní park Šumava nachází ve stádiu, jako by se o tom, zda ze Šumavy chceme národní park se vším, co tato prestižní instituce nejpřísnější ochrany přírody obnáší, teprve vedli debatu.

„Krásná“ letní procházka v ráji šumavské „mcdonaldovské“ turistiky na Lipně. Na Lipně, tam to prostě „uměj“. Foto: Radek David, Šumavské noviny.

Přijetím nového zákona o ochraně přírody a krajiny, ač mám k němu (pro jeho „měkkost“)řadu výhrad, můžeme dát do světa signál. Signál o tom, že to s naším vztahem k přírodě není až tak hrozné, že si ještě umíme vážit neopakovatelných darů Přírody, že jsme ještě zůstali kulturní společností uprostřed Evropy. Můžeme dát najevo, že není naší potřebou vydrancovat, využít, zdevastovat a rozprodat ten nejposlednější milimetr čtvereční této země, že jsme schopni ponechat alespoň těch 1,5 procenta našeho území uchráněna před nešvary této doby, že nejsme tak hloupí, abychom věřili nesmyslům o neomezených možnostech v omezeném prostředí, vnucovaných nám různými šarlatány.
Doufám, že Poslanecká sněmovna dostojí svému prosincovému hlasování a vysloví se pro přijetí původní novely ZOPK bez senátních pozměňovacích návrhů, které by nás, ve vztahu k ochraně přírody, oprávněně přiřadily na seznam zemí třetího světa.

(zdroj: Šumavské noviny)

Takhle si předseda sdružení ZACHRAŇME ŠUMAVU Tomáš Jirsa (ODS) představuje ochranu tamní přírody?

To že se nám ve středu pan senátor přiznal na čí straně v otázkách NP Šumava stojí, jsme už věděli dávno. Jeho podpora komplexního pozměňovacího návrhu senátora Větrovského (ANO, ex-Jihočeši 2012, ex-ČSSD) jen potvrdila to, čemu řada, a to nejen Hlubočáků, dlouho nemohla uvěřit. Nakonec, přečtěte si to sami ZDE, či v opisu níže.

***********

Národní parky v ohrožení

19. ledna 2017
Senát ve středu 18. ledna vrátil Poslanecké sněmovně novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která upravuje pravidla pro všechny čtyři české národní parky. Dolní komora, která se na plénu, ve výborech, během kulatých stolů a na dalších formálních i neformálních jednáních zabývala normou více než rok, poslala na sklonku loňského roku do Senátu kompromisní znění návrhu zákona ústavní většinou 121 hlasů. Senát jej po zhruba dvoudenním projednávání ve výborech a na plénu nejtěsnější možnou většinou pozměnil do těžko přijatelné podoby.
Zásadní ohrožení budoucnosti národních parků představují přijaté pozměňovací návrhy senátora Jaroslava Větrovského. Například vypuštění ustanovení o dlouhodobých cílech ochrany národních parků jako nejvzácnějších částí naší přírody ponižuje formálně nejcennější kategorii chráněných území daleko pod úroveň, která je pro zachování unikátních 1,5% rozlohy České republiky žádoucí.   Stojí za připomínku, že zmínka o dlouhodobých cílech ochrany přírody se neobjevila v textu zákona  během projednávání novely v Poslanecké sněmovně, ale je součástí zákona od jeho vzniku na počátku 90. let.
V souvislosti s návrhem na vypuštění části o dlouhodobých cílech ochrany národních parků text schválený senátory umožňuje takové způsoby rekreačního a turistického využití území, které otevírá národní parky živelným aktivitám bez ohledu na zájmy ochrany přírody a krajiny. Pod záminkou retence vody také umožňuje budování umělých vodních nádrží, jejichž význam pro skutečně účinné zadržování vody v krajině je více než sporný. Návrh by například umožnil vybudování přehradní nádrže na Berounce na území zamýšleného Národního parku Křivoklátsko.
Zásadně by dopadly senátní návrhy na lesy v národních parcích. Nejcennější zóny národních parků by někde nebylo reálně možné vymezit jako celistvé plochy, ale jen jako mozaiku malých ostrůvků, které není prakticky možné chránit. Přitom negativní zkušenost z minulosti právě s takovým postupem má právě nejvíce diskutovaný Národní park Šumava. Možné by naopak bylo vymezit uvnitř parků tak velké zóny kulturní krajiny, ve kterých lze provádět prakticky cokoliv a bez omezení vedených cílem ochrany přírody, například užívání nebezpečných chemických látek.
Během projednávání novely zákona o ochraně přírody v Poslanecké sněmovně bylo do zákona vtěleno patnáctileté moratorium na změny zonace národních parků. Cílem bylo dát jistotu a stabilitu jak obcím, tak správcům chráněných území. Pozměňovací návrh senátora Větrovského toto moratorium ruší, což například v prostředí Národního parku Šumava otevírá cestu k pokračování letitých sporů a obecně zpochybňuje tvrzení, že Senátu jde o zájmy šumavských obcí. Ty ohrožuje i další pozměňovací návrh, který odstraňuje jasné vymezení postavení Rady Národního parku, rovněž v zákoně zakotvené od jeho vzniku.
Vnesení matoucí terminologie a výkladových nejasností do zákona o ochraně přírody a krajiny je předehrou k novým a novým kolům soudních sporů, z nichž budou v následujích letech těžit především právní kanceláře. Nezbývá než věřit, že to nebylo cílem Senátem schválených pozměňovacích návrhů, stejně jako jím nebyla postupná destrukce českých národních parků. K té  by totiž aplikace navrhovaného znění zákona zřejmě vedla, přičemž označení národního parku by se stalo jen zástěrkou pro nebývalou exploataci nejcennějších oblastí naší přírody.
Je na Poslanecké sněmovně, aby si ještě jednou uvědomila, jak mimořádnou hodnotu představují necelá 2% území České republiky, chráněná mezinárodně respektovanou značkou národního parku a setrvala na znění zákona v podobě, ve které jej odeslala do Senátu. Ten totiž, navzdory postoji řady jednotlivců, jako pojistka tentokrát selhal.

Zdroj: Robin Böhnisch, odborný mluvčí ČSSD pro životní prostředí a předseda výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny

Proč se předseda sdružení ZACHRAŇME ŠUMAVU nechová jako záchranář Šumavy?

Senátor Tomáš Jirsa (ODS) se velice rád prezentuje coby ochránce přírody. Dokonce zastává funkci předsedy občanského sdružení "Zachraňme Šumavu", které sídlí přímo v jeho hlubockém domku na Fideláku. Ekologické aktivisty považuje stejně jako Zeman s Klausem za ekoteroristy, což je další z jeho značně zavádějících výroků, protože zde o žádné násilné, resp. teroristické útoky nejde. V případě našeho pana starosty, kterému v senátních volbách dali na Hluboké NEUVĚŘITELNÝCH 83% hlasů, jde ale o mnohem víc, než o "mediální" matení. Ve středu se totiž se "svými" senátorskými kolegy postarali označné ohrožení budoucnosti našich národních parků, které vám v oficiální zprávě vysvětlí současný ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Z toho lze vyvodit snad jen jediný závěr, že panu senátorovi ve skutečnosti nejde o "zachraňování Šumavy", ale o něco, co vám jistě velice rád svým velkým srdcem vysvětlí. Jen jsem zvědav, co vám na to zase řekne.

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí

Zdroj: FaceBook

NEZACHRAŇME ŠUMAVU

Stále si myslíte, že senátor Jirsa (ODS) chce skutečně "zachraňovat Šumavu"? Po jeho včerejší podpoře destruktivního návrhu senátora Větrovského (ANO) si to snad už ani myslet nemůžete. Nebo ANO (pohůnci)? Celý text z níže uvedené ukázky "nových senátorských opatření" naleznete na stránkách EKOLIST.CZ

- významná část lesů národních parků bude převedená do režimu trvalého hospodářského využívání (bod 10. pozměňovacího návrhu senátora Větrovského)

- rozvoj obcí bude mít v národních parcích stejnou prioritu jako ochrana přírody (bod 1. pozměňovacího návrhu senátora Větrovského)

- vypustí dlouhodobý cíl chránit nerušený vývoj přírody na převážné části rozlohy národních parků

- oslabí až znemožní ochranu přírodní zóny s divokou přírodou (body 9, 19, 20 a 22 pozměňovacího návrhu senátora Větrovského) mimo jiné vypuštěním důvodů, které opravňují provádět vyjmenované činnosti v rozporu s režimem přírodní zóny nebo zavedením nevhodné a matoucí terminologie

- umožní budovat pod záminkou zlepšení retence vody umělé vodní nádrže, i když umělá opatření jsou nákladná, málo efektivní a v rozporu s cílem národních parků chránit nerušený vývoj přírody (bod 2. pozměňovacího návrhu senátora Větrovského)

- nedůvodně nařídí správcům parku udržovat asfaltové cesty, a to i ty, které už v oblastech vymezených pro divočinu vůbec nikdo k ničemu nepotřebuje (body 7 a 22. pozměňovacího návrhu senátora Větrovského)

- umožní i v přírodní zóně národních parků lov nejen spárkaté zvěře, ale i všech dalších druhů zvěře (bod 21. pozměňovacího návrhu senátora Větrovského)

Zdroj: FaceBook

Senátoři v čele s Tomášem Jirsou (ODS) poslali novelu zákona o ochraně přírody a krajiny zpět do Poslanecké sněmovny!!

Včera si mohl celý náš národ, a to v přímém přenosu uvědomit, že Senát, považující se za tzv. "pojistku demokracie", je spíše pojistkou developerů, těžařů a klientelistmu. Tedy aspoň v otázkách projednávané novely zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, kde známá ódeesácká ESA spojila své DLOUHÉ prsty s Babišovým ANO a než zákon samotný, přijala komplexní pozměňovací návrh Jaroslava Větrovského (ANO), který loni ve 13. volebním obvodu (Tábor) "vystřídal" po dvaceti letech Pavla Eyberta (ODS). Jirsovo spoluautora "likvidačního zákona o Šumavě", který v nedaleké minulosti naštěstí neprošel. Ne nepodobný aktuální verzi, kterým senátoři vypustili např. návrh, že hlavním cílem národních parků, tedy nejen toho šumavského, je ochrana nerušeného vývoje na převážné většině území a naopak navrhli, aby na většině území probíhalo běžné lesnické hospodářství, resp. těžba dřeva.
Jak tedy můžeme vidět na včerejším hlasování "nekompetentních“ a pro mě naprosto zbytečných senátorů, ódeesáci to zkrátka nevzdávají a tímto prozatímním vítězstvím posílají novelu zákona zpět do Poslanecké sněmovny, kde se zhruba za měsíc dostane na projednávání. Je ostudou, že údajně pravicová partaj, bojující proti "Babišovo normalizaci"dokonce i na Šumavě, se dala dohromady právě se členy tohoto hnutí. Hnus, spoluvytvářený dle Větrovského slov TomášemJirsou z ODS:

"Já musím říci, že ten pozměňující návrh, který jsem předložil, tak naopak byl vytvářen s lidmi, kteří na Šumavě žijí, kteří Šumavu spravují, a byl tedy sestavován ve spolupráci s místními samosprávami obcí na Šumavě. Dále musím říci, že jste našli ve svých materiálech, které byly na stole a za které velice děkuji Tomáši Jirsovi, který je zpracoval, stanoviska jak odborů životního prostředí Jihočeského a Plzeňského kraje."


Proto, pokud konečně procitnete z Jirsovo chartistického zachraňování Šumavy, nechcete aby prošel tento destruktivní senátorský návrh a naopak chcete dát šanci divoké přírodě a svobodnému vývoji přírody ve všech národních parcích, napište všem poslancům osobní dopis, nebo přidejte podpis k hromadné výzvě.

Věrný své straně. Jan Zahradník (ODS)

Úsměv č.1? NeNe, REALITA!!

Úsměv č.2? NeNe, REALITA!!

Úsměv č.3? NeNe, REALITA!!

Jirsa musí makať

Muž s velkým srdcem. Srdcem ódeesáckým, co MUSÍ makať.

MF DNES 18.01.2017

Zítra se celý národ dozví, jak to náš pan starosta a senátor Tomáš Jirsa (ODS) myslí se Šumavou doopravdy

Už zítra, ve středu 18. ledna 2017, se bude Senát zabývat novelou zákona o ochraně přírody a krajiny, kde půjde z velké části také o národní parky.  A že se někteří "naši" politici už v minulosti snažili na Šumavě stavět víc, než zachraňovat, víme také. Bohužel, ani zítřejší "kolo" nebude jednoduché. Jak níže uvádím opis, či originál ZDE, jeden ze senátorů přichází s komplexním pozměňovacím návrhem, který mi tak trochu evokuje vzpomínky na "slavnou" ódesáckou úpravu pánů Tomáše Jirsy a Pavla Eyberta. ANO. Senátora třináctého obvodu Tábor, kterého po dvaceti letech "vystřídal" Jaroslav Větrovský (ANO), autor NEJAKTUÁLNÉJŠÍHO pozměňovacího návrhu. Něco mi říká, ... 

***********

Někteří senátoři znovuzkoušejí torpédovat ochranu přírody v národních parcích. Hrozí velký rozprodejveřejných pozemků a jejich další zástavba

17.1.2017 10:40

Senát bude zítra hlasovat o zákonu o národních parcích

Senát zítra projedná na plénu vládní novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která mění a zpřesňuje pravidla péče o všechny naše národní parky. Novela schválená poslanci v prosinci se snaží omezit spekulace s pozemky a tlak na další zástavbu národních parků a vystavuje stopku dalšímu rozprodeji veřejných pozemků v majetku státu. Senátor Jaroslav Větrovský (ANO) ovšem přišel s komplexním pozměňovacím návrhem, který doslova torpéduje ochranu přírody a harmonické krajiny národních parků. Navrhuje například možnost rozprodat veřejné pozemky na významné ploše národních parků. To by výrazně omezilo ohranu krajiny v národních parcích před developerskou výstavbou.

Pozměňovací návrh senátora Jaroslava Větrovského obsahuje 33 bodů změn, z nichž jen jedna je za určitých okolností pro ochranu přírody přínosná. Ty nejzávažnější vycházejí vstříc spekulantům s pozemky a další zástavbě národních parků. Větrovského návrh ale již podpořil Ústavně-právní výbor Senátu a zítra o něm budou hlasovat ostatní senátoři na plénu.

Senátor Jaroslav Větrovský a senátní Ústavně-právní výbor mimo jiné:

-    Navrhují (bod 30. pozměňovacího návrhu) možnost rozprodat veřejné pozemky v národních parcích v celé tzv. zóně kulturní krajiny. Ta bude obsahovat zastavěná a zastavitelná území obcí a některé trvale obhospodařované lesy, louky a pole. Může v případě NP Šumava tvořit pět procent jeho rozlohy, jako je tomu dnes, ale také deset procent nebo v extrémním případě i polovinu národního parku, podle toho, jak budou v praxi aplikována nová pravidla pro vytváření zonace.

-    Navrhují (bod 33. pozměňovacího návrhu) zrušit v celé zóně kulturní krajiny předkupní právo státu na pozemky, které se jejich majitel rozhodne prodat. Záměrem pozměňovacího návrhu je zabránit státu, aby pozemky vykoupil pro ochranu přírody a krajiny. V praxi tyto pozemky skupují developeři, aby prosadili jejich zástavbu. Známým příkladem je Zhůří v srdci NP Šumava, kde obejitím předkupního práva státu skoupil developer Roman Kreuziger v rozporu se zákonem pozemky od jiných vlastníků a nyní usiluje o souhlas k výstavbě nových domů, parkoviště a hotelu.

-    Navrhují, aby rozvoj obcí měl v národních parcích stejnou prioritu jako ochrana přírody (bod 1. pozměňovacího návrhu).

-    Navrhují oslabit až znemožnit ochranu přírodní zóny (body 9, 19, 20 a 22 pozměňovacího návrhu) mimo jiné zavedením nevhodné terminologie nebo vypuštěním důvodů, které opravňují provádět vyjmenované činnosti v rozporu s režimem přírodní zóny

-    Navrhují významnou část lesů národních parků převést do režimu trvalého hospodářského využívání (bod 10. pozměňovacího návrhu).

Větrovského návrh znovu zkouší otevřít bránu dalším spekulacím s pozemky. Například v Národním parku Šumava část pozemků již dříve získali lidé blízcí ODS, realitní, developerské a stavební firmy i advokátní kanceláře z Klatov, Prachatic, Prahy, Brna nebo Příbrami. Dřívější návrh zákona o NP Šumava senátora Tomáše Jirsy (ODS) a jeho kolegů je chtěl přeřadit do dnešní třetí zóny, kde je pak možné je pouhou změnou územního plánu převést na stavební parcely [1]. Poslanecká sněmovna však tehdy tento nájezd na státní pozemky smetla ze stolu [2].

Hnutí DUHA apeluje na senátory, aby zákaz dalšího rozprodeje veřejných pozemků v národních parcích, schválený již poslanci, potvrdili. Ekologická organizace varovala, že i tam, kde by nebyly pozemky přeměněné na stavební parcely a dál se na nich lesnicky nebo zemědělsky hospodařilo, není jejich rozprodej pro stát výhodný [3]. Proto se ve všech evropských národních parcích státy snaží naopak pozemky vykoupit.

Krajina národních parků je lukrativním a přitažlivým prostředím pro celou řadu investorů se zájmem budovat nové apartmány i honosná sídla prominentních podnikatelů. Současně se ale díky přísnějšímu režimu ochrany než kdekoliv jinde alespoň zčásti daří výstavbu regulovat. Zmiňovaný pozměňovací návrh ovšem stupeň ochrany markantně snižuje. Důležitou pojistkou proti pokračující výstavbě je fakt, že řadu pozemků vlastní stát.

Ceny pozemků jako potenciálních stavebních parcel v NP Šumava dnes dosahují značně vysokých cen srovnatelných například s pozemky v okolí Prahy. Ceny se pohybují okolo 1000 Kč/m2, ale místy stoupají až k více než 3000 Kč/m2. Například obec Modrava prodává stavební pozemky za 3500 kč/m2 [4]. Obce získaly v minulosti pozemky od státu bezúplatným převodem.
Stejný návrh na rozprodej pozemků v majetku státu zkoušel již v poslanecké sněmovně prosadit poslanec Jan Klán (KSČM). Po té, co se seznámil s jeho důsledky, jej ale stáhl a uvedl, že mu jej předal a o předložení požádal zástupce šumavských obcí.

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:
„Pozměňovací návrh senátora Větrovského z ANO k novele zákona o ochraně přírody a krajiny je hrůzostrašný. Znamenal by vážnou komplikaci pro existenci našich národních parků. Ukazuje také, že důvodem je snaha developerů a spekulantů dostat se k lukrativním pozemkům v majetku státu. Zítra se při hlasování v Senátu uvidí, kteří senátoři podpoří ochranu přírody a kteří rozkradení našich národních parků.“

(zdroj: Hnutí DUHA)