Jak si Pávkovi pekli dort, ze kterého je i dětem špatně

 

Že máme na Pražském hradě největšího polistopadového blba, vím už od jeho inaugurace 9. března 2023. Ale že se tenhle převlečený bolševik se svojí bývalou komunistickou politručkou sníží až k níže uvedenému výstupu, tak to bych si opravdu netipnul. Ač jsem byl po zhlédnutí klipu přesvědčen, že jde o práci AI, opak byl pravdou. V rámci "Týdne čtení dětem" sáhli manželé Pavlovi po české pohádce "O pejskovi a kočičce", navíc s čtenářským výkonem připomínajícím úroveň žáků prvního stupně základní školy. Inu, tito bezpáteřní kariéristé, kteří ještě „nedávno“ sloužili Sovětskému svazu, resp. vojenské mašinérii, která potlačovala lidská práva, svobodu a demokracii v bývalém Československu, měli Pražský hrad minout velkým obloukem, a ne se tam papalášit i 37 let po pádu jejich milovaného komunistického režimu. Hanba všem, kteří tuto dvojici dodnes slepě podporují.

Vzor svědomitého občana ČR

Prezident ze zákona vyhlašuje termín voleb, který kvůli vlastním zájmům ignoruje. Ač má na takové jednání právo, v očích veřejnosti vypadá jako arogantní idiot. 

Když se z malého města stává inkubátor moci (Hluboká nad Vltavou)

 

Polistopadový vývoj (1990–2026) na Českobudějovicku a Hlubocku ukazuje, že centralizace moci nemusí mít pouze podobu diktátu z hlavního města (pragocentru). V tomto případě jde o specifickou regionální centralizaci, kdy se malé město (Hluboká nad Vltavou) stalo politickým inkubátorem a mocenským hybatelem pro celý přilehlý region včetně krajské metropole, a to na základě personální kontinuity, která v české politice nemá obdoby.

Právě v tomto kontextu prochází jihočeská politická scéna před podzimními volbami výrazným přerodem, jehož hlavní osou je nově založené hnutí Naše Česko (chaos jaký svět ještě neviděl) hejtmana Martina Kuby a přestup vlivné regionální političky Hany Šťastné. Jejich současné spojenectví v krajském zastupitelstvu jasně ukazuje, jak se vysoká krajská politika a strategické sportovní investice prolínají s těmito hlubockými vazbami. Hana Šťastná, dlouholetá, výrazná tvář Občanské demokratické strany (ODS + Naše Česko) a ředitelka úřadu Regionální agrární komory Jihočeského kraje, opustila řady ODS po téměř dvou dekádách kvůli nesouhlasu s celostátním směřováním vládní strany. Na začátku roku zamířila právě do nového politického projektu hejtmana Martina Kuby, pod jehož hlavičkou nyní oba politici v krajském zastupitelstvu prosazují klíčové rozvojové záměry.

Tento politický přestup však provází specifická situace na komunální úrovni, kterou kritici z řad opozice označují za nečitelnou hru na dvě strany. Hana Šťastná totiž v komunálních volbách v Hluboké nad Vltavou kandiduje na tradiční listině ODS, přestože již je oficiální členkou hnutí Naše Česko. Svůj krok politička na svém facebookovém profilu obhajuje pragmatickým tvrzením, že komunální politika je striktně oddělená od té celostátní a ideologické. Na radnici se podle ní neřeší stranické centrály, ale praktické potřeby občanů, a ona chce nadále pokračovat v práci s prověřeným hlubockým týmem pod vedením starosty Tomáše Jirsy (ODS) bez ohledu na aktuální stranická loga. Tento dvojí politický dres však fakticky dokazuje, že personální i politické vazby mezi Kubovým hnutím a hlubockými strukturami zůstávají vysoce funkční.

Nejvýraznějším symbolem tohoto byznysového, sportovního a politického propletence v regionu se stala budoucnost tréninkového areálu Složiště v Českých Budějovicích, která úzce souvisí s vleklou krizí fotbalového klubu SK Dynamo České Budějovice. Hlavním pojítkem s Hluboké je zde osoba hlubockého advokáta a bývalého majoritního vlastníka klubu Vladimíra Koubka, pod jehož vedením se prvoligový klub propadl do kritických finančních dluhů. V reakci na hrozící kolaps a ztrátu zázemí pro stovky dětí zasáhl hejtman Martin Kuba a prosadil, že Jihočeský kraj nemovitosti na Složišti od zadluženého klubu odkoupil. Kraj tímto krokem převzal nad strategickým areálem plnou kontrolu a začal z veřejných rozpočtů financovat nejnutnější opravy zanedbaného sportoviště. Potřebné pozemky získal kraj darovací smlouvou od Statutárního města České Budějovice. Tento krok byl hladce realizovatelný díky tomu, že hnutí Naše Česko a ODS drží silné pozice jak na Krajském úřadě, tak přímo ve vedení magistrátu města České Budějovice, což zjednodušilo a urychlilo politickou shodu na majetkovém převodu. Sjednocení a dlouhodobé vlastnictví pozemků v areálu bylo navíc klíčovou formální podmínkou pro to, aby mohl kraj vůbec žádat o zásadní státní finanční podporu.

Tento majetkový přesun do rukou kraje otevřel Martinu Kubovi dveře k realizaci jeho vůbec nejambicióznějšího záměru – vybudování obřího národního sportovního centra, jehož součástí by mohla být i první rychlobruslařská hala v České republice. Megalomanský plán, který hejtman představil zástupcům Českého olympijského výboru, by bez předchozího „vykoupení“ pozemků od hroutícího se Dynama nebyl realizovatelný. Financování tohoto projektu chce krajské vedení opřít o dotační programy Národní sportovní agentury (NSA), jejíž nová strategie do budoucna nahrává právě takto rozsáhlým projektům. NSA pod vedením Karla Kováře totiž zavedla takzvaný Generel národních sportovních zařízení, který v dotačních výzvách zásadně upřednostňuje centralizované komplexy s nadregionálním významem zaměřené na přípravu státní reprezentace. Ambiciózní záměr na Složišti s plánovanou atletickou či florbalovou halou a olympijským bazénem těmto novým kritériím plně odpovídá. Zásadním faktorem pro získání státních miliard je také silná podpora národních sportovních asociací a Českého olympijského výboru, se kterými hejtman projekt od počátku konzultuje a které vznik specializované kryté infrastruktury oficiálně zaštiťují. Kuba tímto krokem před voliči demonstruje strategický rozvoj regionu a snahu definitivně odstřihnout sportovní majetek od netransparentní správy soukromých subjektů.

Celý tento ambiciózní záměr však okamžitě narazil na ostrou vlnu kritiky od opozičních politiků, kteří projekt s rychlobruslařskou dráhou odmítají jako nereálný předvolební marketing a populismus. Opozice hlasitě zpochybňuje masivní toky veřejných peněz do areálu dříve spojeného s dlužícím klubem a namítá, že kraj by měl peníze investovat do urgentnějších priorit, jako je dostupné bydlení či zdravotnictví. Důležitým rozměrem kritiky je také ekonomický dopad na okolí areálu, kde se nacházejí doposud nezastavěné pozemky a louky (určené např. pro plánovaný Smart Green Retail Park České Budějovice) navazující na vyhledávané developerské projekty jako Rezidence Mladé, Bytové rodinné domy Mladé, Byty Mladé a zahájenou výstavbu Retail Parku Hodějovice. Podle opozice povedou masivní investice do špičkové veřejné infrastruktury a sportovního vyžití k automatickému nárůstu cen těchto dosud volných parcel, u nichž se aktuálně v rámci nového územního plánování zvažuje změna funkčního využití. Zhodnocení těchto ploch přitom hraje do karet soukromým investorům a stavebním skupinám, u nichž je v jihočeském kuloáru dlouhodobě známé úzké personální a byznysové propojení s regionálními politickými špičkami. Vedení Jihočeského kraje a zástupci hnutí Naše Česko, včetně Hany Šťastné, která kroky hejtmana v zastupitelstvu jednotně podporuje, však tyto výtky odmítají. Oficiální argumentace kraje staví na tom, že převzetí Složiště bylo jediným transparentním krokem k záchraně mládežnického sportu po Koubkově éře. Nový plán národního centra podle nich dává zdevastovanému území jasnou, transparentní a veřejně prospěšnou budoucnost, která přitáhne do regionu státní peníze a pozvedne prestiž celé budějovicko-hlubocké aglomerace. Společné působení Martina Kuby a Hany Šťastné v hnutí Naše Česko tak plynule navazuje na dlouhodobou snahu o centralizaci politické i ekonomické moci v Jihočeského kraji.

Kovaní ódéesáci se prý rozKMOTŘILI, a tak teď jedou na předvolebním tripu “ODS vs. Naše Česko”. Rezidentům jihočeské džamahírije stačí opravdu málo.

Další emotivní klip hlubocké ODS, tentokrát s provozovatelem restaurace, kde se od devadesátých let tvořila politika nejen pro Hlubočáky, ale víceméně pro celé jižní Čechy. Zajímavostí zůstává fakt, že k pozemkům vedle neoficiálního MÚ Hubert v Hluboké nad Vltavou (Agriprod CZ) byla před mnoha lety uzavřena smlouva na takzvanou výpůjčku. To v právním kontextu podle občanského zákoníku znamená bezplatné přenechání věci k dočasnému užívání. Na rozdíl od klasického nájmu tak vypůjčitel za užívání městských parcel číslo 132/4 a 132/2, které slouží jako prostranství a parkoviště před restaurací, nemusel platit žádné finanční prostředky. Vedení města tehdy tento krok, schválený na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní lhůtou, odůvodnilo snahou o narovnání podmínek, protože i ostatní hotely a restaurace ve městě využívaly přilehlé obecní plochy pro své hosty zdarma. Vzhledem k tomu, že původní společnost prošla transformací a faktickým utlumením činnosti, přešel kompletní provoz restaurace včetně užívacích práv na novou entitu. Aktuálním oficiálním provozovatelem restaurace je společnost SPV Podhrad s.r.o. (Trnka – Landsman), založená loni v březnu, která na základě smluvních a majetkových převodů převzala veškeré závazky a výhody spojené s chodem podniku, což potvrzují také oficiální kontaktní údaje na webu Restaurace Hubert. Vlastnickou kontrolu nad touto společností drží podnikatel Robert Landsman (SPV Hotel Diamant s.r.o.) společně s investičními strukturami z okruhu fondů JIHOINVEST (Trnka), zatímco odpovědnou osobou na místě zůstává manažer Vítězslav Fečo. Městský prostor před restaurací tak pod hlavičkou této nové struktury slouží k původnímu účelu – tedy jako bezplatné parkoviště určené výhradně pro "zákazníky" restaurace.

„Nazdar Jihočeši, Budějčáci a Hlubočáci. Tak vám nevím, ale s tou podporou Ukrajiny to byl asi moc unáhlenej populismus, co? Tak já ty modrožlutý symboly coby tvrdej vlastenec dám do prdele, ale vy mi na oplátku dáte hlas. Volte NAŠE ČESKO – Čechy Čechům – Našim Čechům – MOJE ČESKO!“

Mise Výboru pro venkov, zemědělství a životní prostředí Jihočeského kraje (ODS - Naše Česko)

 

Vítejte na palubě vlajkové lodi jihočeské ekologie, které pevnou rukou vládne Hana Šťastná, ředitelka úřadu Regionální agrární komory Jihočeského kraje (RAK JK). Ta jako zkušená funkcionářka moc dobře ví, že pole je nejkrásnější jako monokultura a les po zásahu motorovou pilou, obzvláště když na její domovské komoře drží ochrannou ruku předseda představenstva RAK JK a pověstný hlubocký kmotr za ODS Pavel Dlouhý. Hana Šťastná šéfuje úřadu této instituce a v krajském výboru jí sekunduje Jan Zahradník, legendární expert na životní prostředí, přičemž oba prošli očistnou politickou koupí, opustili řady ODS a našli nové osvícení v Kubově hnutí Naše Česko. Spojuje je celá tato síť jihočeských vazeb a celoživotní láska k Šumavě, prověřená lety věrné podpory hlubockého aktivismu Zachraňme Šumavu senátora Tomáš Jirsy (ODS). Vždyť jak všichni víme, národní park nejlépe zachráníme tím, že v jeho nejpřísnějších zónách nastartujeme harvestory a na uvolněných pasekách vybudujeme luxusní developerské projekty s výhledem na zbytek mizející divočiny. A tetřívek v NP? Ten nemá co otravovat “slušné” lidi.

V oblasti dotační a grantové alchymie výbor pečlivě dohlíží na to, aby koruny určené na životní prostředí netekly nějakým pomýleným ekologům, kteří by chtěli chránit kůrovce, ale posílá správné stimuly tam, kde se lesy řádně hospodářsky vytěžují, pole se hnojí s jihočeskou láskou k půdě a myslivci mají dostatek střeliva na obranu venkova před vším živým. Ochrana přírody a krajiny v tomto podání znamená primárně ochranu lukrativních stavebních parcel před otravnou faunou a flórou, přičemž v rámci ekologické osvěty hodlá výbor pod dohledem agrobaronů a developerů budoucí generace učit, že bagr je vlastně takový větší, užitečnější krtek a betonová lobby představuje zcela přirozenou součást šumavského ekosystému. Ani odpadové hospodářství nezůstává pozadu, protože odpad je vnímán pouze jako špatně umístěný stavební materiál, a pokud by se na Šumavě náhodou nenašlo dost místa pro nové apartmány, správně schválená spalovna, skládka či úložiště jaderného odpadu v malebném jihočeském podhůří vždy potěší oko každého správného vizionáře z okolí Hluboké nad Vltavou.

Při posuzování krajských vyhlášek funguje výbor jako spolehlivý politický filtr, takže jakýkoliv pokus omezit hluk, emise, kácení nebo developerský apetit v regionu je okamžitě oznámkován jako nepřátelský akt vůči jihočeskému venkovu a doporučen k uložení do nejhlubšího šuplíku. Tým je nesmírně flexibilní a loajální, takže při plnění dalších úkolů od zastupitelstva dokáže obratem schválit studii, že lanovka na vrchol chráněného území vlastně pomáhá migraci ptactva nebo že plošný výrub pralesa zázračně snižuje globální oteplování. Celá tato zelená mise pod vedením osvědčené dvojice z hnutí Naše Česko, jištěná vlivnými strukturami z agrární komory, tak garantuje, že jihočeská krajina nezůstane ladem a bude zhodnocena do posledního kubíku dřeva a posledního metru čtverečního.

Jak se kovaní ódeesáci převlékli do dresu Kubova populistického projektu NAŠE Česko. I když Hanka Happy kandiduje v Hluboké nad Vltavou stále za svou srdeční lásku ODS. 

Manželství "ODS a ČSSD" prorostlo do stavu "Naše Česko a Společně pro Hlubokou".
Respektive "ODS a Společně pro Hlubokou".
Taková klasická hlubocká trojka "apolitických" subjektů.

Slepá víra v Zelenského strategii se Česku vymstí, varuje generál Šándor z rozhlasového studia Rádia TO

Aktuální rozhovor generála v záloze Andora Šándora v pořadu "Rozhlas bez drátu" (Deník TO) na alternativním Rádiu TO představuje zásadní moment, který naplno obnažuje hlubokou polarizaci české společnosti a ukazuje, jak se domácí politické nálepky střetávají s chladnou bezpečnostní analýzou. Tím, že bývalý šéf vojenské rozvědky v médiu, jež podporovatelé prezidenta Petra Pavla a liberální mainstream často označují za platformu pro antisystémovou scénu, natvrdo odmítl narativ, že Ukrajina bojuje za nás, a obvinil Volodomyra Zelenského ze snahy zatáhnout Západ do přímé války s Ruskem, může vyvolat silnou politickou odezvu. Tento střet mezi "hodnotovou" (předvolební) politikou Pražského hradu a čistým geopolitickým realismem názorně ukazuje, jak se expertní vojenský názor okamžitě stává municí v domácím politickém boji, bez ohledu na to, že Šándor v minulosti podpořil Petra Pavla v zájmu ochrany institucí před Babišovým populismem.

Z pohledu liberálního mainstreamu (Milion chvilek pro demokracii, Pražská kavárna, Dárek pro Putina, Štít demokracie, ..) a dalších podporovatelů Petra Pavla může být Šándorovo vystoupení v takovém médiu vnímáno jako překročení červené linie. V tomto prostředí jsou výroky o tom, že Ukrajina nebojuje za nás a že se její prezident snaží zatáhnout Západ do války, chápány jako přebírání nebezpečných narativů, které oslabují západní jednotu. Pro tuto skupinu je nepřijatelné oddělovat geopolitický pragmatismus od morální povinnosti pomáhat napadené zemi, a Šándorův posun od podpory Petra Pavla v prezidentské volbě k takto ostré kritice současného kurzu tito "demokraté" vnímají jako názorovou nekonzistenci či snahu zavděčit se specifickému publiku.

Sám Andor Šándor však své kroky pravděpodobně vnímá jako projev stoprocentní profesní nezávislosti. Jako bývalý šéf vojenské rozvědky se drží zásady, že analytik musí mluvit se všemi médii a nesmí podléhat politické korektnosti ani ideologickému dogmatismu. Z jeho pohledu není zpochybnění hesla, že Ukrajina bojuje za nás, útokem na napadený stát, ale chladným popisem reality, kde se zájmy Kyjeva na maximálním zapojení NATO logicky nemusí krýt se zájmy Západu na odvrácení globálního konfliktu. To, že v minulosti kritizoval populismus, mu z jeho vlastního pohledu nebrání kritizovat to, co u současného prezidenta považuje za nerealistický hodnotový idealismus.

Hlavní poselství Šándorova rozhovoru však míří přímo na kované české podporovatele Zelenského politiky, kteří se podle něj zásadně mýlí ve svém přesvědčení, že konflikt lze vyřešit nekonečným přísunem peněz a zbraní bez ohledu na realitu lidských zdrojů a ochotu Ruska dál eskalovat. Šándor varuje, že slepá víra v absolutní ukrajinské vítězství ignoruje hroutící se frontu i vyčerpání tamní armády, což pro Českou republiku představuje extrémní riziko. Pokud bude „Praha“ nadále nekriticky sázet na Zelenského strategii, hrozí zemi podle generála nejen ekonomické vyčerpání, ale v případě vynuceného kolapsu ukrajinské obrany také přímé bezpečnostní ohrožení a nutnost čelit následkům nerealistické politiky, která nedokázala včas reflektovat skutečný stav věcí na bojišti. 

P.S.

"Naše názory se časem mění." (Petr Pavel - bývalý bolševik, dnes demokrat, aneb kam vítr, tam plášť) 

                                                                                

A když už je toho Václava, tak si zavzpomínejme na jediného polistopadového prezidenta Václava Havla, o kterém bude dnes během všemožných projevů blábolit bývalý bolševický agent Pávek a jeho naivní chvilkaři.

(28. září – Den české státnosti)

Macinka pro Blesk (24.9.2026) ke sporu s Pavlem: Kohabitaci v New Yorku vyměnil za koordinaci.

Spadla Hluboká kvůli zimnímu stadionu do dotační pasti? Jednal starosta Jirsa a „jeho“ zastupitelé s péčí řádného hospodáře?

 

Město Hluboká nad Vltavou úspěšně získalo historicky nejvyšší možnou dotaci ve výši 120 milionů korun od Národní sportovní agentury na výstavbu nového krytého zimního stadionu, avšak tento finanční úspěch zároveň rozpoutal ostrou politickou bitvu a uvrhl radnici do extrémního ekonomického tlaku. Celková investice do moderního areálu (další pomník politické marnivosti?) má totiž dle dostupných informací dosáhnout přibližně 339 milionů korun. Podle přísných dotačních podmínek musí příjemce zajistit veškeré zbývající náklady z vlastních zdrojů, což pro Hlubokou znamená povinnost dofinancovat přibližně 219 milionů korun. Vzhledem k tomu, že město musí plnit pevně stanovené termíny výstavby, aby o státní peníze nepřišlo, se městská pokladna ocitla bez dostatečné finanční rezervy a fakticky narazila na dno. Pomůže městu v této věci Jihočeský kraj (hejtman Kuba za Naše Česko) a další "staré struktury"?

Tento obří deficit donutil vedení radnice (starosta Jirsa a místostarosta Dlouhý, oba za ODS) k unáhleným krokům, které se staly terčem ostré kritiky ze strany opozice, zejména zastupitele Martina Vebera, kandidujícího za stranu Politika je služba. Opozice upozorňuje, že za účelem rychlého zalátání krvácející rány v rozpočtu přistoupilo město k bleskovému a nevýhodnému výprodeji lukrativních obecních pozemků hluboko pod cenou. Kupujícím se stala účelově založená firma ovládaná stavební a developerskou skupinou MANE, která má mít podle opozičních vyjádření úzké vazby na místní vrcholné politické představitele. Atmosféra v Hluboké nad Vltavou kvůli těmto majetkovým transakcím eskalovala do té míry, že na počátku roku 2026 někdo úmyslně zapálil osobní automobil kriticky smýšlejícího zastupitele Vebera. Po policejním vyšetřování žhářského útoku teď spis pravděpodobně leží na stole velmi drahého advokáta.

I přes tyto vážné politické turbulence a pochybnosti byl projekt letos v únoru slavnostně zahájen. V průběhu realizace sice došlo prostřednictvím dodatku ke smlouvě o dílo ke snížení vysoutěžené stavební ceny na "finálních" 339 milionů korun včetně DPH, avšak tento krok přinesl další komplikace v podobě zvětšení ledové plochy o čtyři procenta. Opozice varuje, že větší plocha automaticky zvýší budoucí provozní náklady na chlazení a energie, které bude muset město po plánovaném dokončení stavby na konci roku 2027 každoročně dotovat. Nový areál má přitom vedle veřejnosti a klubu Hluboká Knights sloužit také univerzitnímu týmu Black Dogs Budweis pod partnerskou Vysokou školou technickou a ekonomickou v Českych Budějovicích, která se má podílet na provozu i budoucím spoluvlastnictví objektu.

Ty hrábě tam nejsou asi náhodně. Trochu mi to evokuje pocit, jako kdyby si chtěl někdo nahrabat.

Hluboká je taková pohodička, že už je k smíchu kdekomu. Jenom vedení radnice a na ni přisátá „elita“ to stále nechápe. Je na čase, aby jim to voliči u voleb konečně po 32 letech vysvětlili.

Hlubocká rezervace, ve které je největší koncetrace slepých a hluchých ovcí na jihu Čech.

Tak JO nebo ANO? Soukalovi věřte 😄😅😂

Agent Pávek v New Yorku: Petr Pavel natáčí komedii s Keanu Reevesem, premiéra zasáhne do prezidentské volby

 

New York / Wilber – České filmové nebe má nový, zcela nečekaný hit, který bourá hranice mezi realitou a fikcí. V ulicích New Yorku se v těchto dnech odehrálo setkání, které okamžitě zaplavilo tuzemské sociální sítě. Český prezident Petr Pavel se zde sešel s hollywoodskou megastar Keanu Reevesem. Ačkoliv zahraniční zpravodajské weby o této schůzce samostatné články nevydaly – jelikož pro světová média šlo o drobnou společenskou událost na okraji Valného shromáždění OSN – v českém kontextu způsobil tento moment okamžitý rozruch. Nešlo totiž o běžný diplomatický mandát, ale o první klapku dlouhočekávaného špionážního trháku s názvem Agent Pávek v New Yorku. 

Za celým ambiciózním projektem stojí známý český režisér Martin Přikryl, který s Petrem Pavlem nespolupracuje poprvé – výrazně se totiž podílel již na jeho úspěšné předvolební kampani pro první prezidentské funkční období. Nyní se Přikryl chopil režisérské taktovky a se svým štábem začal natáčet první metry komedie, která s nadsázkou mapuje tajnou misi agenta Pávka v Americe během studené války.

Z New Yorku až mezi krajany do Nebrasky

Natáčení neprobíhá pouze v kulisách americké metropole. Štáb Martina Přikryla s Petrem Pavlem zavítal také do městečka Wilber ve státě Nebraska, které se hrdě pyšní oficiálním titulem „České hlavní město USA“.

Pro celý filmový štáb i samotného prezidenta byla tato zastávka jedním z nejsilnějších zážitků celé cesty. V rolích komparzistů se zde objevily celé generace našich krajanů včetně dětí. Místní s obrovskou hrdostí oblékli tradiční české kroje, zpívali české písničky a ukázali, jak silně v nich československé tradice stále žijí.

Pobyt mezi emigranty dodává celému snímku hlubší, až symbolický rozměr. Byli to totiž právě českoslovenští uprchlíci, kteří před listopadem 1989 opouštěli svou domovinu kvůli režimu komunistů a bolševiků – tedy přesně té straně barikády, kterou ve filmu s dávkou sebeironie ztvárňuje sám Petr Pavel.

Střet dvou světů pod Sochou Svobody

Zatímco Petr Pavel zosobňuje v této politické satíře stíny totalitní minulosti, jeho hlavním západním protihráčem není nikdo jiný než Keanu Reeves. Hollywoodský herec představuje symbol tehdejší americké svobody a demokracie – hodnoty, které pro lidi v totalitním Československu zosobňovala právě newyorská Socha Svobody.

Komedie Agent Pávek v New Yorku slibuje nejen třaskavý humor a politický nadhled, ale díky účasti Keanu Reevese a unikátnímu obsazení Petra Pavla také mezinárodní přesah, jaký česká kinematografie už dlouho nezažila.

Premiéra uprostřed politického boje

Velkou pozornost však budí také strategické načasování celého projektu. Velkolepá premiéra snímku je totiž naplánována na začátek roku 2028. Film tak vstoupí do kin přesně v době, kdy bude v České republice vrcholit další prezidentská kampaň, jelikož 9. března 2028 končí první funkční období současnému prezidentovi Petru Pavlovi. 

Snímek z dílny Martina Přikryla tak nepochybně splní nejen roli filmové zábavy, ale stane se i výrazným a diskutovaným prvkem tehdejší společenské a politické debaty.

                                                                          

Kam se hrabou Gottwald a Zápotocký s Husákem. Tohle je propaganda soudruha prezidenta jak má být. Chudáci děti a jejich naivní rodiče.

                                                                               

Strejdu prezidenta obdivují děti po celém světě.

První zveřejněné snímky z natáčení česko-hollywoodského trháku "Agent Pávek v New Yorku" (pochopitelně, že jde o fikci). Rozdíl mezi ex-bolševikem a Západem nejlépe vystihuje klip níže.

Včerejší oslavy půlstoletí od založení legendární irské rockové formace U2 v Dublinu doprovázela nejen hudební euforie, ale také jedna zcela nečekaná a bizarní záhada, která okamžitě obletěla sociální sítě. Během velkolepých pátečních vzpomínkových akcí se totiž přímo v centru dění objevil další dvojník Petra Pavla, který se údajně podílel na vzniku nového alba. Kapela nejprve odehrála utajené vystoupení na prostranství své bývalé střední školy Mount Temple Comprehensive School na severu Dublinu, kde před pěti dekádami vyvěsil bubeník Larry Mullen Jr. na nástěnku inzerát, že hledá hudebníky. Pro stovky studentů a učitelů zahráli mimo jiné hit „Beautiful Day“ a společně s mladými hudebníky z organizace Music Generation Ireland předvedli skladbu „One“. Následně se skupina přesunula do centra Dublinu na slavnou Grafton Street, kde odehrála hodinový set v kavárně Bewley's Oriental Cafe. Ulice byla kvůli náporu více než tisíce fanoušků zpívajících „Happy Birthday U2“ zcela uzavřena. Během show U2 poprvé na irské půdě naživo představili svůj nový singl „Silencio“, který bude součástí chystaného 16. studiového alba Carnaval de Luz, které vyjde 13. listopadu 2026. Poté se kapela odebere na oslavy 17. listopadu na pražskou Národní třídu, kde si U2 střihnou emotivní duet s Petrem Pavlem ve skladbě „Torn“. Po nedávném setkání kapely Rolling Stones s prezidentem Pavlem v centru Prahy půjde o další mimořádný přínos pro českou kulturní scénu.

Hlubocko-budějcká šachovnice ODS vs. Naše Česko

 

Pohled na aktuální hlubocko-budějovickou politickou scénu nabízí fascinující, avšak hluboce znepokojivou podívanou na to, jak tenká je hranice mezi upřímnou snahou o politickou obrodu a chladným mocenským pragmatismem. Příběh Jana Teplého, muže, který coby bezpartijní manažer po více než dvou dekádách opustil rodinné impérium Madeta, resp. FALTHA holding (původně lucemburská společnost Faltha Investment S.A.), aby se prakticky přes noc stal lídrem budějovické ODS, mě nutí k zamyšlení nad tím, zda v české politice vůbec ještě existuje prostor pro přirozený ideový vývoj, nebo zda se politické strany definitivně proměnily v korporátní schránky, které v době krize prostě jen najmou krizového manažera zvenčí.

Na první pohled sleduji příběh o odvaze a vzpouře. Syn se vymezuje vůči autoritativnímu otci, opouští miliardový byznys a vstupuje na kolbiště, kde jeho hlavním rivalem je Martin Kuba – politik, jehož styl vládnutí syn otevřeně kritizuje jako sebestřednou show a jehož odchodem podmínil svůj vstup do ODS. Otec Milan Teplý na oplátku posílá přes milion korun právě tomuto rivalovi do projektu Naše Česko. Pro běžného pozorovatele jde o jasný důkaz hlubokého osobního i politického rozkolu, o reálnou a bolestivou rodinnou zradu, která se odehrává v přímém přenosu za nemalého zájmu médií. V této interpretaci je Jan Teplý symbolem nové, očištěné ODS, která odmítá kmotrovské projekty minulosti a staré vazby na zákulisní hráče. S plackou „Stojíme za prezidentem“ navíc figuruje coby součást čestné Fialovy pětikoalice, podporované spolkem Milion chvilek pro demokracii a bláboly o ochraně hodnot a myšlenek Václava Havla a T. G. Masaryka.

Jenže politický realismus nás nutí nasadit si i druhou, mnohem cyničtější optiku. Je vůbec možné, aby v regionu, kde byznys a politika desítky let srůstaly v jeden neprostupný organismus, došlo k takto čistému řezu? Abychom pochopili hloubku tohoto systému, musíme se podívat na základy, které Milan Teplý pro své impérium vybudoval.

Jeho nejvřelejším a nejméně skrývaným vztahem bylo spojenectví s exprezidentem Milošem Zemanem (SPOZ), kterého šéf společnosti Madeta dlouhodobě označoval za jednoho z nejhlasitějších podporovatelů v podnikatelské sféře. Milan Teplý se netajil sympatiemi k Zemanovu politickému stylu a zejména k jeho pragmatické ekonomické diplomacii zaměřené na východní trhy, což bylo pro exportní zájmy mlékárenského gigantu klíčové. Tento vzájemný respekt vyvrcholil za tichého “obdivu” manažera Jana v roce 2018, kdy Miloš Zeman udělil Milanu Teplému státní vyznamenání – Medaili Za zásluhy – a generální ředitel Madety byl pravidelným váženým hostem na Hradě při oficiálních i neformálních příležitostech.

Na regionální úrovni pak starší Teplý udržoval ryze pragmatickou mocenskou symbiózu s Pavlem Dlouhým, dlouholetým vlivným zákulisním hráčem jihočeské ODS z Hluboké. Vzhledem k tomu, že předseda představenstva RAK JK Pavel Dlouhý léta pevně ovládal tamní agrární struktury, nebylo možné provozovat obří potravinářský podnik v jižních Čechách a tohoto muže ignorovat. Toto spojenectví garantovalo Madetě stabilní dodávky mléka od jihočeských zemědělců a zároveň zajišťovalo politický klid na práci, hladké schvalování krajských záležitostí a ochranu regionálního trhu před vnější konkurencí.

Klíčovým exekutivním článkem v tomto řetězci byla Hana Šťastná (Naše Česko, ex-ODS), dlouholetá ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje, která byla s Milanem Teplým v „každodenním“ profesním kontaktu a fungovala jako hlavní vyjednavač a partner v otázkách výkupních cen mléka, dotačních programů a krizového řízení v zemědělství. Pro Teplého představovala spolehlivou spojku při koordinaci vztahů mezi zpracovatelským gigantem a stovkami jihočeských zemědělských prvovýrobců.

Právě proto se nabízí legitimní otázka, zda současná rodinná a vnitrostranická válka není jen dokonale promyšlenou marketingovou strategií na diverzifikaci rizik. Rozdělením sil na dvě fronty – tradiční ODS s tváří čistého manažera pro městské pravicové voliče a nové hnutí Naše Česko pro regionální patrioty a kritiky vlády – vzniká dokonalá iluze stoprocentního výběru. Volič má pocit, že svým hlasem rozhoduje o morální očistě nebo o novém začátku, přičemž v pozadí mohou nitky stále sbíhat k těm samým finančním a mocenským strukturám.

Ostatně Pavel Dlouhý (ODS) dál ovládá agrární komoru a má obrovský přehled o pozemkovém fondu v regionu, zatímco Martin Kuba (Naše Česko) jako hejtman drží exekutivní moc nad krajským územním plánováním a strategickými stavbami. To vše ze své funkce výkonné ředitelky komory kulantně (stranicky) propojuje krajská zastupitelka a do nedávna kovaná ódeesačka Hana Šťastná (Naše Česko), kandidující do hlubockého zastupitelstva hrdě a paradoxně za ODS. Tato synergie umožňuje, že např. projekty komerčních zón a další výstavba hladce procházejí schvalovacími procesy. I po faktickém odchodu Martina Kuby z klasické ODS do vlastního projektu Naše Česko zůstává kontinuita těchto byznysových zájmů v regionu zachována, neboť klíčové nitky k pozemkům a městským zakázkám sbíhají ke stejné skupině podnikatelů. Ať už vyhraje kdokoli, kapitál a vliv v regionu zůstanou de facto v jedněch rukou.

Tento fenomén zároveň odkrývá „zajímavou“ pravdu o stavu moderních politických stran. Jakou zprávu vysílá okamžitý raketový vzestup Jana Teplého řadovým členům, kteří ve straně strávili roky mravenčí prací a věrností v dobách dobrých i zlých? Ukazuje se, že loajalita a vnitrostranická hierarchie už v éře permanentního marketingu nic neznamenají. Když jde do tuhého, tradiční strana bez váhání sáhne po známé tváři z byznysu, po nepopsaném listu, který přinese okamžitou důvěryhodnost a rodinnou značku se silným zvukem – bez ohledu na to, jak hluboké kořeny má toto impérium v minulém režimu a zákulisních strukturách. Politika se tak víc než kdy jindy stává záležitostí nákupu a prodeje symbolů. Zda je angažmá Jana Teplého začátkem skutečné demokratické katarze, nebo jen dalším sofistikovaným tahem na jihočeské šachovnici, ukáže až čas – a především to, jak se tito aktéři zachovají v momentě, až se uzavřou volební místnosti a začnou se vyjednávat reálné vládní koalice. Pak budete možná i překvapeni, která známá tvář se ukrývala za maskou Jana Teplého. Pro Madetu (FALTHA holding) klíčového manažera, kterému po odchodu z rodinného impéria zanikl i jeho mandát pro zastupování českého sektoru v Bruselu, kde figuroval coby víceprezident Evropské mlékařské asociace a člen představenstva Food Drink Europe. 

Tak trochu (víc) průhledná politika na jihu Čech