Petice za rovnost bývalých vojáků při odškodňování služebních úrazů (Spolek VLČÍ MÁKY)

 

Dobročinná dobrovolnická organizace Spolek VLČÍ MÁKY zahájila loni na Petra a Pavla, tedy 29. června, veřejnou kampaň a spustila PETICI (končící pravděpodobně už 30. června 2026!!) za změnu paragrafu 152 zákona o vojácích z povolání. Vojáci mají zcela jiný režim odškodnění, když se jim ve službě něco stane, přičemž podřízeni Ministerstvu obrany České republiky zůstávají i poté, co je armáda jako invalidy propustí. Resort pak rozhoduje sám o sobě, zda a kdy zraněné vojáky odškodní. Zatímco určení odškodného by přes běžný civilní soud trvalo v průměru 150 dnů, ministerstvu to trvá přes 5 let. Podle iniciátorů tak resort cíleně nechává invalidní veterány vyhladovět, až uplatňování svých nároků vzdají. Petice proto požaduje, aby se o těchto nárocích rozhodovalo v běžném civilním soudním řízení, kde ministerstvo nebude posuzovat své vlastní finanční závazky. Solidární veřejnost může tuto iniciativu podepsat na státním Portálu občana. Současně se nabízí otázka, jak chtějí Armáda České republiky a Andrej Babiš (ANO) s tímto přístupem dosahovat náborových cílů, když lákají mladé lidi do služby vlasti, ale po obětování zdraví je odkopnou. Výzva v této souvislosti směřuje i na to, jak se k takové praxi staví předseda sněmovního Podvýboru pro válečné veterány a poslanec za Vyškovsko Lubomír Wenzl (ANO) a jeho předchůdce ve funkci Pavel Růžička (ANO). A co na tento dlouhotrvající problém říká bývalá Fialova (ODS) pětikoalice, která dokonce „ukradla“ symbol vlčích máků? - Když pro ukrajinské hrdiny nevidíme ty české

Petici můžete podepsat ZDE

Zdeněk Pikl: Sluha dvou pánů

                                                                                       

Ať žije ODS! Ať žije ODS! Ať žije ODS!

Proč se „hlubocká tradice“ obává streamování městského zastupitelstva?

 

Odmítání oficiálního streamování (čas 1:06:40) městských zastupitelstev často pramení ze strachu před ztrátou kontroly, zvyku na staré pořádky a neochoty skládat účty veřejnosti. Zatímco moderní technologie dnes běžně umožňují přenést veřejné dění přímo k občanům, politická realita mnoha menších měst často zamrzá v hluboké minulosti. Rozhodnutí zastupitelstva oficiálně nevysílat svá jednání odkrývá hlubší střet mezi touhou po transparentnosti a snahou zachovat status quo. Vedení měst se kamerám často brání kvůli strachu z bezprostřední veřejné kontroly, protože živý přenos odhaluje skutečné chování politiků, jejich případnou nepřipravenost nebo úroveň argumentace bez možnosti dodatečné cenzury či úprav. Výmluvy na technickou složitost a středověké podmínky pak většinou maskují pouhý nedostatek vůle modernizovat úřad, kterému vyhovuje pohodlí anonymity skryté v jednacím sále. Tento přístup má však negativní dopady na celou komunitu, protože vytváří geografické i časové bariéry. Obyvatelé vzdálených osad, lidé bez možnosti dopravy nebo ti, kteří v době zasedání pracují, jsou odříznuti od dění ve svém vlastním městě. Bez možnosti zpětného zhlédnutí si řadový občan nemůže v klidu prostudovat, jak přesně ho jeho volení zástupci reprezentují a jak s jeho hlasem nakládají.

Naděje na změnu tak přichází pouze ze strany "opozičních" zastupitelů, z nichž se v případě Hluboké nad Vltavou jeden stal nedávno cílem žhářského útoku. Tito průkopníci na koleni a s amatérskou technikou pořizují obrovské datové záznamy (48. minuta G-Project) a sdílejí je přes sociální sítě jako YouTube či Facebook. Tím dělají pro informovanost veřejnosti více než tradice transparentních ódeesáků, kteří v podzámčí vládnou již 32 let, a jim nakloněná většina zastupitelů. Každý takový pokus, doprovázený učením se za pochodu, neúprosně posouvá město od středověkého utajování směrem k moderní, otevřené samosprávě, ve které transparentnost není luxusem, ale základní podmínkou fungující demokracie. Ing. arch. Martin Veber je navíc koaliční zastupitel zvolený za uskupení Hluboká pro rodinu a člen KDU-ČSL. Jako „rebel“ působí pouze tím, že svou funkci vykonává zodpovědně a transparentně, což se o řadě kmotrových podržtašek říci nedá. V Hluboké nad Vltavou se totiž tahle „drzost“ DLOUHÁ léta NETOLERUJE.

                                                                              

Velmi doporučuji zhlédnout záznam z pondělního zastupitelstva, kde se čelní představitelé města Hluboká nad Vltavou prezentovali jako tragikomické a ostudné postavičky z béčkového filmu. Starosta Jirsa, coby hlavní hrdina tohoto „nekonečného seriálu“, by měl za svůj výkon získat hlavní cenu „Zlatý Hubert“. Výkony Pikla, Šťastného, Šťastné a Soukala už nejsou ani k pláči. Fakt zoufalost, reprezentující idealizované město Hluboká nad Vltavou. Už asi chápete, proč tyhle “nuly” nechtějí být streamované.

Sponzoři jihočeského hnutí NAŠE Česko

 

Od 7. dubna 2026 shromažďuje jihočeský hejtman Martin Kuba (ex-ODS) finanční prostředky pro své nové politické hnutí NASE Česko. Vedle stotisícových „členských příspěvků“ z jihočeské džamahírie (Maroš, Sýkora, Stašek, Kozlová, Škodová Parmová, ..) přispěla částkou jeden milion korun developerská společnost Sebre. Tato firma investuje do stavebnictví (kde spolupracuje v jižních Čechách s oblíbenou stavební firmou Hinton), gastronomie (provozy Červený jelen či U Matěje), nábytkářství a filmového průmyslu. Společnost Sebre navíc výrazně expandovala do srbského Bělehradu, kde realizuje masivní projekty jako Marina Dorćol nebo Avala Studios. Dalšími významnými „politickými mecenáši“ jsou manažeři a členové představenstva energetické skupiny EPH, kteří působí ve firmách miliardáře Daniela Křetínského (Spurný, Horký), či místopředseda představenstva fotbalového klubu AC Sparta Praha František Čupr. Vlastníkem klubu je rovněž Křetínský, třetí nejbohatší Čech. Sám hejtman Kuba byl prvním, kdo na transparentní účet u Komerční banky přispěl, a to částkou 200 tisíc korun. K dnešnímu dni je na tomto účtu uloženo přes 5,5 milionu korun. Mezi dalšími dárci figuruje také Kubovo battery děcko Omnia Invest Group. Pošle nějaké "prostředky" také firma METROSTAV DIZ, jejímž šéfem pro jihočeskou oblast je bývalý ódeesák, dnes posila Kubova hnutí a člen českobudějovického zastupitelstva Martin Stašek (150 tis. Kč)? Vždyť jenom za zhruba pět "Kubových" let tato společnost získala od Jihočeského kraje zakázky za miliardy korun.  

Proměníme vaše hlasy v naše prachy - NAŠE Česko s.r.o.

Kde se vzal, tu se vzal, zjevil se z telnických kopců spasitel Tom. Na všechno má řešení, ale nějak zapomněl zmínit, že své "bývalé" firmě poslal z rozpočtu Městských služeb "pár" milionů. Piráti mohou být rádi, že ho mají v koalici, nyní ještě s kmotrem jihočeským. To nevymyslíš!

Tak to je skutečně obrovské překvapení!!

Petr Pavel utřel Babišovu vládu. Na summit NATO doplave!

 

To, že je pro Petra Pavla i nemožné překonatelné, zaznělo na dnešní tiskové konferenci. Ta se konala u příležitosti vládního rozhodnutí o složení delegace na summit NATO v Ankaře. Vláda s účastí prezidenta Pavla nesouhlasí, ten se však rozhodl nevzdat a pokusí se do Ankary dostat světově unikátním způsobem. Coby plavec hodlá spojit střední Evropu s Orientem a zapsat se do knihy světových rekordů.

Jeho unikátní cesta začne na malebném soutoku řek Moravy a Dunaje pod hradem Děvín u Bratislavy, na přesném bodě 1880,26 říčního kilometru. Odtud se tento sportovec vydá na extrémní trať dlouhou přibližně 2 370 kilometrů, která prověří fyzické i psychické dno jeho samotného i celého doprovodu. Pokud skutečně odstartuje již ve středu 10. června, musí denně uplavat zhruba 85 km bez jediného dne odpočinku po dobu čtyř týdnů, což je z fyziologického hlediska na absolutní hranici lidských možností. Ale protože Petr Pavel odmítá standardní limity a není obyčejný člověk či průměrný hrdina typu sestřeleného pilota Alexeje Petroviče Meresjeva, je tento světový rekord skutečně na dohled.

Tuhle buranskou hru na jedinečnost prezidenta, ochránce demokracie a “nedemokratickou” Babišovu vládu rozjel právě Petr Pavel, jehož “řídící důstojník” Petr Kolář má “vyšší zájmy”. Kdyby se takto choval Miloš Zeman vůči předchozí Fialově vládě, byly by jeho kroky vnímány ze strany “demokratů” za naprosto neakceptovatelné. Tento dvojí metr je zrcadlem současného politického klimatu v ČR.

                                                                                     

Nejdřív princezna Dajána, teď Bondova holka. To tyhle pí**viny platí Pražský hrad, lži-Pávek nebo Evka ze svého ošacení?

Jak je vůbec možné, že si "demokraté" dosadili na Pražský hrad někdejší bolševické vši a dodnes je obdivují? Tahle země je fakt v hajzlu.

Knihovna T. G. Masaryka na Pražském hradě si „zahrála“ v pořadu Historie.cz (ČT2)

Dnešní díl pořadu Historie.cs proměnil Pražský hrad v elitní diskusní akademii. Jihočeský moderátor Jiří Šesták v něm s prezidentem Petrem Pavlem, diplomatem Jakubem Landovským a geografem Michaelem Romancovem rozebral mrazivou anatomii vztahů mezi NATO a Ruskem. Diváci dostali veřejnoprávní publicistiku v té „nejčistší formě“ – chladnou, analytickou a zcela zbavenou politických frází. Diskuse skvěle odhalila naivitu Západu v devadesátých letech i ruskou posedlost sférami vlivu. Petr Pavel "realisticky" pojmenoval hříchy evropských států, které se z bezpečnostního spánku probudily až po ruském útoku na Ukrajinu a vysvětlil divákům, jak jej jako bývalou bolševickou svini skvěle a bez problémů přijal po pádu komunismu „západní svět“. Neuvěřitelná porce arogance a pokrytectví, navazující tak na řadu dalších „šlágrů“ tohoto odporného gumáka.

Tak soudruh si v roce 1992 sotva “odpracoval” svou bolševickou minulost, ale pro Západ už byl OK. Možná by bylo dobré připomenout, že na agenty typu Pávek se nevztahovalo lustrační osvědčení. I když oficiálním lustračním osvědčením prošel tehdy kdejaký aktivní přisluhovač totalitního režimu.

                    

Když čtu ty "dezinformační" příspěvky, což jsou víceméně všechny, které se nelíbí současným "demokratům" (prezident Pavel, národ selektující Foltýn, Fialova ex-pětikoalice, Milion chvilek pro demokracii, Štít demokracie, ..), tak si říkám, zda už nejsou víc objektivní, než "veřejnoprávní" média, Respekt, Reflex a další zmíněným "demokratům" nakloněná média.

Stíny pod hlubockým zámkem

 

Hluboká nad Vltavou se pro vnějšího pozorovatele prezentuje jako idylické, sluncem zalité místo. Majestátní novogotický zámek, upravené parky, prosperující cestovní ruch a zdánlivý klid. Pod touto nablýskanou fasádou se však již dvaatřicet let odvíjí neměnný politický příběh, v němž hlavní role hrají stále stejná jména. Éra nepřetržité vlády ODS, personifikovaná dlouholetým starostou a senátorem Tomášem Jirsou a vlivem podnikatele Pavla Dlouhého, vytvořila v městě specifické mocenské klima. Když většina zastupitelstva loajálně drží nastavený kurz, z opozice se stává osamělý boj. Boj, který v posledních měsících přerostl z politického nesouhlasu v otevřenou agresi. Kam až může zajít snaha umlčet kritické hlasy v jednadvacátém století na jihočeském maloměstě, víme DLOUHO už všichni.

Jednou z dalších odpovědí je nedávný noční požár osobního automobilu zastupitele Martina Vebera. Plameny, které pohltily auto před jeho domem, smazaly hranici mezi běžným politickým střetem a mafiánskými praktikami devadesátých let. Fyzickým útokem to však neskončilo. Naopak, situace se v posledních týdnech dál vyostřuje a přenáší se do osobní roviny. Dehonestace, ponižování a snaha o lidskou diskreditaci Martina Vebera se staly běžnou součástí nejen diskusí na sociálních sítích, ale promlouvají i z lokálních médií a ozývají se přímo během oficiálních jednání městského zastupitelstva. Tam, kde by měla probíhat věcná diskuse o budoucnosti města, se často odehrává divadlo plné arogance moci. Martin Veber (KDU-ČSL) se stal pro současnou radnici nepohodlným svědkem, kterého už nelze jen tak přehlížet. Na stupňující se tlak, dehonestující kampaně a organizované útoky na internetu reagoval zastupitel aktuálním otevřeným prohlášením, které odkrývá zákulisní metody místní politické mašinérie (viz. níže).

Tato slova přesně vystihují realitu, ve které se město Hluboká n. Vlt. ocitlo. Politika jako „dekády zaběhnutá rodinná firma“ nesnese konkurenci ani kritický pohled zvenčí. Když selže okázalé ignorování, nastupuje první linie obrany: loajální přátelé/zastupitelé, rodinní příslušníci spjatí s městskými zakázkami či projekty a zpochybňování jakékoliv kritiky s tím, že na Hluboké je přece všechno „boží“. A když ani to nezabere, přichází na řadu moderní technologický arzenál v podobě zaplacených zahraničních trollů, kteří mají za úkol zahltit veřejný prostor a vytvořit iluzi falešného veřejného mínění. Příběh křišťálově čisté Hluboké nad Vltavou tak v současnosti přestává být pouhým lokálním sporem o směřování jednoho města. Stává se obecným varováním o tom, co se stane s demokracií, pokud v ní příliš dlouho chybí rovnováha, skutečná politická soutěž a otevřenost. Pokud se strach z jiné názorové alternativy promění v hořící auta a dehonestující kampaně, ztrácí město svou skutečnou hodnotu – bez ohledu na to, jak krásně svítí slunce na zdi jeho zámku, pod kterým se skrývá skvěle ukrytá špína "Londýna".

                                                                              

Nedělej vlny. Hanka s Jirkou mají pravdu. Ať žije svoboda a demokracie. Aneb když jablko nepadá DALEKO od stromu. PRADA, svatá PRAVDA. Fakt PARÁDA. "Ďábel nosí PRA(V)DU," tak zní podtitul snímku v podání geniální včelařky, koňařky, malířky, básnířky, političky, milenky, manželky, matky, babky, ...

Hluboká je jedna velká politická rodina - COSCA