V polovině 30. let 20. století vznikla v Sovětském
svazu naléhavá potřeba vyškolit vojenské vůdce pro službu v
operačně-strategických a operačních velitelských orgánech Rudé armády. Za tímto
účelem byla v listopadu 1936 na základě operačního oddělení Vojenské akademie
Rudé armády zřízena moskevská Akademie generálního štábu Rudé armády, kde byla velká
pozornost věnována výběru „elitních“ studentů. Tedy pouze těch nejlepších z
nejlepších, z nichž už první ročník vychoval tři maršály Sovětského svazu,
pět armádních generálů a řadu dalších generálů. V dubnu 1942 vznikla pro
náš východní blok „prestižní“ Vyšší vojenská akademie Климента Ефремовиче
Ворошилова (maršál Sovětského svazu a blízký přítel masového vraha Josifa Stalina), školící v půlročních kursech budoucí náčelníky operativních
oddělení štábů armád. Ta existovala až do roku 1958, kdy ji nahradil název Vojenská
akademie Generálního štábu ozbrojených sil SSSR, působící v sovětském „školství“
až do rozpadu „Sovětské unie“ (1991), řízené tamní komunistickou stranou. V tehdejším
Československu žila tahle lampasácká vymývárna stále pod původním názvem „Vorošilovka“
a byla vzorem pro všechny bolševické fanatiky, bojující po boku Sovětské armády
proti NATO.
„Jednou za mnou přišel šéf a povídá: Hele Pepo, my ti
dáme kluka do zpravodajského kurzu! - A to jsem se v duchu nadmul. To jsem
věděl, že začíná jeho cesta vzhůru, protože ten kurz byl na úrovni Vorošilovky.
Kdo ji měl, šel jasně dál, a ti, kteří ze školy v Moskvě šli do našeho
zpravodajského kurzu, byli pak většinou agenty nebo vojenskými atašé a
přidělenci. Ale víc na zpravodajské než diplomatické úrovni, i když mezi tím
nikdy moc velký rozdíl nebyl,“ popisoval v roce 2019 bývalý agent kontrarozvědky
Josef Pavel (krycí jméno Hrušovský), jak vnímal synův nástup do kurzu. A tím
synem nebyl nikdo jiný, než současný prezident České republiky Petr Pavel, jehož
role agenta figurovala pod nickem Pávek (Petr Pávek) až do Listopadu 1989.
Těžko uvěřit Pávkově legendě, že až do "převratu" nevěděl v osmadvaceti letech o své účasti v totalitních složkách střílejících po lidech na hranicích a že"demokracii" pochopil až s pádem jeho bolševického režimu. Těžko uvěřit jeho současným obhájcům, že jsme si zvolili demokratického prezidenta, protože nedemokratického bychom si určitě nezvolili (což nebyl nikdo z kandidátů). Coby kovaný komunista věrný Sovětskému svazu by totiž nikdy nekandidoval a tak musel opět držet krok s pro jeho kariéru výhodným režimem. A že bychom se na jeho místě za totality chovali stejně? Každý normální člověk by za bolševika nešel dobrovolně na "lampasárnu" likvidovat spoluobčany se svobodným myšlením. Navíc nikdo takový s podobně otřesným životopisem by neměl tu drzost kandidovat na prezidenta republiky. Petr Pavel je ukázkovým příkladem "Čecháčka", který uspěje za každého režimu. Mimochodem, dovedete si představit situaci, že by došlo k další radikální změně režimu a že by Petr Pavel skončil mezi "chartisty", bojující ilegálně za lidská práva jako Václav Havel? Já rozhodně ne a věřím, že asi nikdo.
 |
| Péťa pochopil už ve dvou letech, jaký břeh je zrovna výhodnější. |
 |
Také v Klenčí a Milířicích sloužil Pávkův fotr u tzv.
hlásky radiového průzkumu. Tato jednotka tam s pomocí pasivních radiolokátorů
sledovala pohyb západoněmeckých a amerických vojsk na druhé straně státní hranice.
Mluvíme o hluboké totalitě, kdy NATO patřilo k nepřátelům naší země. Hrušovský
si svého Pávka vychoval v duchu potlačování lidských práv a svobod. Stále
nechápu, že marketingová kampaň před prezidentskou volbou mohla někomu tak
vygumovat mozek. Inu, i to bylo jedním z úkolů komunistického režimu před Listopadem
1989. Vymazávat lidem paměť , ohýbat realitu a směřovat je jediným, a tudíž správným ideologickým směrem. Vlastně v myšlení lidí se moc nezměnilo, jenom ty rudé hvězdy, srpy a kladiva už nejsou in. Místo nich si dnes mnozí připínají s hrdostí sobě vlastní placky Milionu chvilek pro demokracii a portréty Petra Pavla, někdejšího agenta totalitního režimu. |
 |
| Dva největší ko**ti současnosti ve službách České republiky. Tady musím s jinak dementním Macinkou opět souhlasit. Pávek je lampasák ve výslužbě a stejně tak jeho stará politručka důchodkyně s “demokratickým” bonusem 100 tisíc měsíčně. Zkrátka papaláši jsou zpět a těm se neodmlouvá. Mají přece vždycky pravdu a vždy si prosadí své. |
 |
Když jde o zbraně, tak je jedno, kdo sedí na Hradě. Po
Zemanově oslavě na Hluboké miluje Strnad i soudruha prezidenta Petra Pavla.
Dokonce až tak, že „nechyběl“ ani letos v únoru na olympijském festivalu
na českobudějovickém Výstavišti zrovna v momentě, když pan prezident
zkoušel curling. Vždyť právě Strnadův červený
symbol ochranného štítu reflektuje hlavní poslání zbrojní značky Czechoslovak Group (CSG), kterým je zajišťovat stabilitu a bezpečnost svobodného světa. Jako třeba pomocí Izraeli. |
 |
Zelená je guma,
Pávek to je hra. |
 |
| Svatej Petr nebo Pavel aka agent Pávek nás prej zachrání. Nositele těchto hesel považuji za dezoláty mezi “demokraty”. |
 |
| A ku*va, Zelenskyj je už taky chcimír! |
 |
| Soudruha Pávka prý společnost Alpine Pro “zneužila v reklamě, která byla součástí končícího těšínského filmového festivalu Kino na hranici. Tak to určitě. |
 |
| A když už jsme u těch reklam s gumou státu, tak přidám jednu nalezenou kdesi v hlubinách internetu. |
