Srdcem pro Prachatice, ODS a NAŠE Česko. Kdo přihrává miliony firmám PORTIN a WELKIN?

„Lidstvo jako takové nebo populace by si mělo uvědomit jeden zásadní faktor nebo zásadní fakt, a to je, že v podstatě příroda není podřízena nám jako lidstvu, ale lidstvo je podřízeno přírodě, a měli by jsme se ctí a pokorou respektovat a akceptovat přírodní zákony se vším, co do toho spadá – ať už je to myslivost, lesnictví, zemědělství, ochrana lesa, ochrana přírody a krajiny, ovzduší, klima a tak dále.“

(Petr Picek, kandidát ODS Hluboká)

 

Po velmi humorném úvodu jednoho z volebních kandidátů („Kuba hledá talent“) víceméně ekologického MS ODS Hluboká nad Vltavou, které už přes tři dekády ovládá eco-duo Jirsa & Dlouhý, se vraťme do reality. Připomeňme si další odstrašující záměr podporovaný právě touto „ekologickou“ partají nesoucí název ODS či NAŠE Česko.

Jde o plánovanou výstavbu „moderního“ nákupního komplexu Retail Park Prachatice v lokalitě nad Šnečí ulicí za obchodem Terno, která se stala jedním z nejdiskutovanějších témat v regionu. Má být zhruba desetkrát větší než retail shit v Hluboké nad Vltavou, který také vznikl ve spolupráci developerské skupiny PORTIN se stavební společností WELKIN. Tento ambiciózní projekt slibuje přivést do Prachatic chybějící prodejny módy, elektroniky či sportovních potřeb. Zároveň však hluboce rozděluje místní obyvatele i politickou scénu.

Klíčovým milníkem celého záměru bude veřejné projednání změny územního plánu s označením 6c. To se uskuteční již tento čtvrtek 16. července od 15:00 hodin, kdy se na něm střetnou protichůdné pohledy na budoucí rozvoj města (pozvánka níže).

Odpor vůči projektu reprezentuje tzv. Šněčí iniciativa, která vystupuje s otázkou, zda Prachatice novou nákupní zónu vůbec potřebují. Občané, kteří úzce spolupracují s hnutím Živé Prachatice, varují před rizikem postupného vylidňování historického jádra města a ekonomickou likvidací drobných místních živnostníků. Plánovaná výstavba představuje dle iniciátorů PETICE č.1 (leden 2025 – viz. obr. níže) zásadní zásah do života obyvatel Prachatic, který s sebou přinese celou řadu dlouhodobých rizik. Tento narychlo prosazovaný projekt přivede do dosud klidné rezidenční čtvrti zvýšenou dopravní zátěž v podobě stovek osobních i nákladních automobilů denně, což drasticky zvýší hluk a zhorší bezpečnost v celé lokalitě. Místo abychom chránili pohodu a čisté prostředí pro rodiny s dětmi (jak naznačuje hlubocký ódeesáček Péťa Picek), obětujeme rozsáhlé zelené plochy na okraji města betonovému nákupnímu centru. Prachatice přitom nutně potřebují pozemky pro výstavbu dostupného bydlení, které by ve městě udrželo mladé lidi, nikoli další unifikované nákupní haly, kterých je v blízkém okolí dostatek. Rozšiřování komerčních ploch na periferii navíc zasadí tvrdou ránu historickému jádru města, odkud definitivně odčerpá život a způsobí krach zbývajících místních drobných živnostníků. Tento projekt je ukázkovým příkladem nekoncepčního urbanismu, který upřednostňuje okamžitý zisk developerské společnosti PORTIN a spřátelených stavbařů WELKIN před skutečnými potřebami občanů a udržitelným rozvojem Prachatic.

Na druhé straně barikády stojí hnutí Srdcem pro Prachatice, které vzniklo právě se záměrem dotáhnout projekt k realizaci a vnímá ho jako obrovskou příležitost pro „modernizaci“ města. Podporovatelé výstavby poukazují na to, že místní lidé musí za běžnými nákupy zbytečně dojíždět do okolních měst, jako jsou České Budějovice či Vimperk. Zdůrazňují také vznik přibližně 300 nových pracovních míst a přísun finančních prostředků do městské pokladny. Hnutí proto nedávno spustilo anti-PETICI (č.2) s pochybnou podpisovkou požadující zachování údajně „férových“ a předvídatelných podmínek pro investora a odmítá nová omezující pravidla, která město do územního plánu dodatečně vkládá.

Celý projekt má bohužel silnou politickou podporu na komunální i krajské úrovni. Starosta Prachatic Jan Bauer za ODS dlouhodobě deklaruje, že město má zájem o rozvoj služeb a investice, zároveň však na sociálních sítích pokrytecky obhajuje nutnost jasných regulací v územním plánu. Cílem radnice je podle něj vyvážit zájmy investora s finančními a urbanistickými možnostmi města. Významnou oporou pro záměr je také jihočeský hejtman Martin Kuba, předseda nového politického hnutí NAŠE Česko, který obecně prosazuje dynamický rozvoj infrastruktury, podporu byznysu a efektivní rozhodování v jihočeském regionu. Oba tyto bývalé stranické kolegy z „kmotrovské“ ODS spojuje i snaha zbourat funkcionalistickou Kralovu vilu u prachatického nádraží a zhodnotit zbytečným obchvatem "něčí" pozemky. 

                                                                                

                                                                                   

PETICE proti výstavbě z ledna 2025

                                                  

Zachraňne MOTO Šumavu

NAŠE Česko Martina Kuby, bývalého ódeesáka vyučeného u kmotra hlubockého

Veřejné projednávání změn územního plánu proběhne už ve čtvrtek 16. července 

Hlubocká ODS je nejzelenější ODS v České republice

Jak "demokraté" likvidují demokracii - FREE PETR PAVEL

Nikdy bych nesdílel vyjádření hlavního poradce a experta na zahraniční a evropskou politiku pro stranu Motoristé sobě, ale podle jednoho z nejznámějších životních mouder „nikdy neříkej nikdy“ musím tuhle politickou trosku Jana Zahradila (ex-OF a do loňska člen ODS) připomenout všem „demokratům“, jejichž „jediná pravda“ dostala na výsluní právě hovada, jako jsou Turek s Macinkou. Tentokrát na „mé straně“ stojí i kovaný „pávkovec“ a bojovník za "nezávislá" média Jindřich Šídlo. 

                                                                                   

Kvalitní prezidentský duel moderovaný Erikem Taberym z Respektu dokázal, že aktuální společenská témata dokážou u publika rezonovat silněji než největší rockové hymny minulosti. Více ZDE

V uplynulých dnech mě "překvapila" fanatická podpora bývalého bolševika/agenta Pávka ze strany mladých umělců narozených zhruba 10 let po sametové revoluci, kteří během umělecké prezentace vykřikovali FREE PETR PAVEL. Možná by jim měl někdo vysvětlit, že agenti komunisté Bureš s Pávkem sloužili sovětským okupačním vojskům zcela dobrovolně a za nemalé kariérní platy, čímž podporovali nedemokratický systém v naší zemi před Listopadem 1989. Díky těmto lidem svobodně smýšlející občané utíkali z bývalého Československa přes dráty na Západ, aby mohli např. tvořit svoje jedinečná umělecká díla. Heslo FREE PETR PAVEL považuji za jeden z největších nesmyslů od pádu železné opony!!  

                                             

Nová Pávkova role s “upřímným srdcem” 

To že se v takových případech jako je tento post nezmiňuje účast na summitu NATO dalšího bolševického agenta Pávka a jeho bolševická politručka (fanatická lampasačka školící politicky / komunisticky vojsko dle marxismu leninismuna) je přesně ukázkou manipulace “demokratů”. Právě tahle neobjektivita nahrává Babišovi a jeho vládě. Soudruzi “demokraté”, to kvůli vám tu vyhráli Babiš s Okamurou a Macinkou!! A pokud už konečně nevystoupíte ze své sociální bubliny, bude ještě hůř. Ale před tím už varuji mnoho let - zbytečně.

Šeptej po 30 letech podpořili Eva a Petr Pavlovi (MFF KV)

V době, kdy náš soudruh prezident, tehdy ještě coby agent Pávek bojoval se zbraní v ruce proti „západní kultuře“, chodili do „pražské kavárny“ Slavia také Muchow, Čechtický a jistý David Ondříček. Syn slavného kameramana a jednoho z tvůrců české nové vlny Miroslava Ondříčka, který byl dlouholetým spolupracovníkem emigrovaného režiséra Miloše Formana, který po okupaci v roce 1968 utekl z vlasti právě před lidmi, jako byla celá bolševická rodina Petra Pavla, schvalující vč. pozdějšího agenta Pávka vstup vojsk Varšavské smlouvy na území bývalého Československa.

V roce 1996 debutoval režisér David Ondříček s nízkorozpočtovým snímkem Šeptej s podtitulem Na křídlech adrenalinu, lásky a fantazie. Scénář napsal společně s Janem Novákem a Tomášem Mašínem, přičemž tvůrci autenticky přiblížili životní styl pražské klubové mládeže v divokých 90. letech. Ondříčka fascinovala tehdejší porevoluční éra, která do Prahy přinesla absolutní svobodu a západní vlivy, ale i specifická negativa. Ve filmu proto zachytil pocit bezstarostného poflakování, hledání vlastní identity, experimentování s drogami a vnímání sexuality. Zásadním impulsem byla tehdejší nastupující vlna elektronické a taneční hudby. Snímek vznikal v úzkém sepětí s komunitou, což vedlo k obsazení muzikantů a neherců Jana P. Muchowa a Jana Čechtického z kapely Colorfactory do hlavních rolí. Vizuální a tematická podoba filmu navíc reagovala na celosvětový boom tehdejších klubových a teenagerských filmů, které se dívaly na život mladých lidí s odstupem a bez morálního hodnocení, podobně jako britský filmový hit Trainspotting (kniha edinburského rodáka Irvina Welshe z roku 1993).

Nyní u příležitosti 30. výročí od premiéry prošel film Šeptej kompletním procesem digitálního restaurování. Cílem bylo vyčistit obraz od škrábanců, stabilizovat ho a vrátit mu přesně ty klubové, rozostřené a syté barvy, které diváci viděli v kinech v roce 1996. Výraznou péči dostala také zvuková stopa s ikonickou hudbou Colorfactory a Jana P. Muchowa, která k filmu neodmyslitelně patří.

Tato zrestaurovaná verze měla premiéru dnes na MFF KV (sekce Zvláštní uvedení), kde projekci v Městském divadle osobně podpořili i někdejší fanoušci techno scény Eva a Petr Pavlovi. Do široké distribuce v českých kinech snímek vstoupí už 16. července pod hlavičkou distribuční společnosti Aerofilms. 

                                                                                      

Všem podporovatelům Pavlovy propagandy doporučuji předpremiérový snímek DOMOVINA od původem polského režiséra Pawła Pawlikowského  

                                             

Kdo tyhle bláboly v eXtra.cz vymýšlí? Vždyť to jsou naprosté nesmysly - dezinformace!! Ještě že tam nepíšou:  "Prezident ve Varech jako kosmonaut Gagarin," nebo "Prezident s neodolatelnou přitažlivostí Ježíše Krista"

Když se dva bývalí bolševici perou o moc v demokratické zemi

V 90. letech naprosto nepředstavitelná fantasmagorie, dnes bohužel krutá realita. Někdejší bolševici řídí Českou republiku i po 37 letech od sametové revoluce. Navíc s podporou svobodných a demokratických voličů.

Stydím se za tragikomické divadlo, které dva nejvyšší představitelé České republiky vytvářejí.

Stydím se za národ, který dopustil, aby tihle dva bolševičtí prospěcháři s krycími jmény Bureš a Pávek zastupovali naši zemi v zahraničí.

Stydím se za všechny ty, kteří tyhle dvě komunistické svině dokázali dostat na pozice premiéra ČR a prezidenta ČR.

Tohle ponížení se už nesmí nikdy opakovat!! 

Dva bývalí bolševičtí kolegové. Ten vlevo je dnes lídr dezolátů (méněcenné rasy) a ten druhý zastupuje lepší část občanů, tzv. demokraty (čistou rasu). Tak tuhle selekci známe už od nástupu Hitlera a policie s tím nic nedělá už několik let. Tak vzhůru k lepším zítřkům, soudruzi demokraté!!

Ankara online - hlava státu (zelená bolševická guma) bojuje proti vládě, kterou sama jmenovala. To nevymyslíš.

Kůl v plotě stál, každej na něj sral.

Obchoďák Bureš (ex-KSČ, agent StB)

Turista Pávek (ex-KSČ, agent vojenské rozvědky)

Ať žijou bývalí agenti bezpečnostních a vojenských složek totalitního Československa!!

                                              

Něco málo z dnešního tisku

Tak tohle je Tony - ohrožený druh vola českého, demokraty hájeného

Co má ta bolševická guma společného s legendárním snímkem Šeptej a s kapelou Colorfactory? Vždyť právě tohle byly ty dva naprosto rozdílný světy!!

Štít demokracie pomáhá šířit nenávist ve společnosti

Jeden ze tří pilířů pochybného uskupení Štít demokracie, Petr Ludwig, opět nezklamal. Po vzoru estébáckého principu kontaktní viny zaútočil na úspěšného českého novináře a moderátora Čestmíra Strakatého, který patří k nejpopulárnějším nezávislým podcasterům v Česku, a úspěšně tak posílil nenávist ve společnosti. Mezitím se ministr na síti X Strakatému omluvil za sdílení společné fotografie z Karlových Varů se zavádějícím textem, který evokoval blízké přátelství. Snímek ve skutečnosti vznikl bez vědomí novináře jako momentka z videohovoru s ministrovou mluvčí. Strakatý situaci označil za „trochu podraz“, odmítl jakékoli politické gesto a pro CNN Prima NEWS dodal, že se ministr omluvil i osobně, přičemž jeho veřejnou omluvu sám přesdílel. Ministr vyjádřil lítost nad vlnou kritiky, která se kvůli příspěvku na novináře snesla. A statečný Ludwig? Ten přihodil pod kotel další výplod své choré představy o demokracii a zasadil situaci do kontextu s Čapkovou Válkou s mloky. Ještě že tu máme tu štítkochvilkařskou GUMU Pávka, spasitele světového míru!! 

Už se těším na úterý, až se zástupci/fanoušci dvou bývalých kariérních bolševiků budou hádat o tom, kdo měl v Ankaře vřelejší uvítání, kdo komu dřív podal ruku, a kdo s kým chlastal v turecký hospodě. Stydím se za tragikomické divadlo, které dva nejvyšší představitelé České republiky vytvářejí. Stydím se za národ, který dopustil, aby tihle dva bolševičtí prospěcháři s krycími jmény Bureš a Pávek zastupovali naši zemi v zahraničí. Stydím se za všechny ty, kteří tyhle dvě komunistické svině dokázali dostat na pozice premiéra ČR a prezidenta ČR. Tohle ponížení se už nesmí nikdy opakovat!!

Motto 2026: „Lepší mrtvý spojenec než živý nepřítel na hranicích“

Dlouhodobě varuji před neobjektivitou mediálního prostředí, kvůli které „dezolátní“ strany a hnutí posilují. Zaslepenost „demokratického bloku“ tak vytváří paradoxní situaci, ve které mají „nedemokratické síly“ k realitě blíže než „demokratická bublina“ stojící na straně současné opozice a prezidenta Pavla. Je hrozné, že už i takový Ivo Budil – sociální antropolog, vysokoškolský pedagog, spisovatel a národně-konzervativní politik (KDU-ČSL, Trikolora, PRO) – má logičtější názory než jeho nepřátelé z „demokratického prostředí“. Až takhle hluboko klesla politická a společenská kultura v naší zemi. „Petr Pavel nevystupuje jako státník, který by byl plně schopen pochopit smysl a důsledky svých činů. Jeho dikce při čtení mnohých projevů prozrazuje, že často vůbec nerozumí jejich obsahu. Je to prázdná nádoba, která je vždy podle potřeby naplněna vhodným ideologickým obsahem,“ prozradil profesor Budil pro „dezinformační“ Parlamentní listy. Celý článek ZDE.

Petr Pavel plakal pro neobjektivní vládní deník Türkiye Gazetesi (Summit NATO Ankara)

 

Prezident Petr Pavel včera opět dojal tuzemské „demokraty“, když v rozhovoru pro turecký deník Türkiye Gazetesi krátce před svým vymodleným odletem na 36. summit NATO v Ankaře zdůraznil, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou vlastní obranu a bezpečnost. Zároveň vyjádřil přání, aby Spojené státy zůstaly pevným partnerem kontinentu, a očekává, že spojenci znovu potvrdí strategický význam pokračující podpory Ukrajiny pro zajištění vlastní bezpečnosti.

Tolik krásných a statečných slov ve dvou větách ale poodhalilo realitu, která by podobnému rozhovoru měla předcházet. Především v době, kdy čeští „demokraté“ bojují za nezávislost a svobodu veřejnoprávních médií.

Noviny Türkiye Gazetesi totiž nelze považovat za objektivní médium v západním smyslu slova, protože fungují jako přímý názorový nástroj vládnoucí elity a nedemokratického prezidenta Erdoğana, což je typickým znakem turecké mediální oligarchie. Tento model vykazuje silné paralely se situací, kdy Andrej Babiš vlastnil vydavatelství MAFRA (Mladá fronta DNES, Lidové noviny), avšak s mnohem radikálnějším politickým tlakem a ekonomickou závislostí na státních zakázkách. Zatímco v Česku nákup médií miliardáři (Babiš, Křetínský, PPF) vytvořil situaci, kdy noviny hájí ekonomické či politické zájmy svých majitelů, v Turecku šel proces dál. Turečtí oligarchové, jako rodina Örenových, dobrovolně předali autonomii svých redakcí do rukou státního aparátu. Výměnou za to smí jejich korporace nerušeně bohatnout na státních megaprojektech. Türkiye Gazetesi jsou součástí konglomerátu İhlas Holding A.Ş., založeného Enverem Örenem (1939–2013), který kromě mediálních aktiv působí také ve stavebnictví (İhlas Construction Group), energetice (İhlas Mining), zdravotnictví (Türkiye Hospital, İhlas College) a obchodě (İhlas Marketing).

Prezident Recep Tayyip Erdoğan má na nezávislost novin Türkiye Gazetesi absolutní a přímý vliv, přičemž list funguje jako čistá hlásná trouba jeho politiky. Podle mezinárodních organizací, jako je Freedom House, Erdoğan není demokrat, ale klasický autoritářský populista s hlubokým klientelistickým zázemím. Vládne systému tzv. soutěživého autoritářství, kde se sice konají volby, ale politické prostředí, soudy i média jsou natolik deformované v jeho prospěch, že opozice čelí neustálé represi. Navíc Erdoğanův vztah se zbrojařským průmyslem je mimořádně těsný a tvoří páteř jeho domácí politiky i mezinárodní prestiže. Chystaný summit NATO v Ankaře, sloužící Turecku jako obří marketingová platforma, proběhne právě v tamním prezidentském komplexu, který Erdoğan využívá jako hlavní diplomatickou scénu pro demonstraci turecké zbrojní soběstačnosti a prolomení západních embarg. 

Nejslavnější tureckou zbrojovku Baykar (výrobce dronů Bayraktar TB2) spoluvlastní a vede Selçuk Bayraktar, prezidentův zeť. Stát této firmě poskytuje maximální politickou i finanční podporu. Turecký zbrojní export dosáhl historického rekordu, když za uplynulý rok překročil hranici 10 miliard dolarů a růst pokračuje. Erdoğan osobně předsedá Výboru obranného průmyslu a řídí strategické investice, jako je výstavba nových zbrojních kapacit v Ankaře. Chystaný summit NATO v Ankaře tak bude pro Erdoğana možností ukázat světu (Trump, Rutte, …), že Turecko už není jen spotřebitelem západních zbraní, ale předním dodavatelem vojenských technologií, což mu poslouží jako hlavní páka pro vyjednávání silnější geopolitické pozice uvnitř Aliance. A našemu soudruhovi Pávkovi celý tenhle komický pokus s článkem v manipulativních Türkiye Gazetesi má asi zajistit místo u „svátečního stolu“ nejvýznamnějších zbrojařů z celého světa.

                                                

A tohle je přesně ten problém. Autoritářský prezident “nedemokratického” Turecka a jeho převlečený bolševický protějšek na “neveřejné” schůzce. A co na to naše “tajné” bezpečnostní složky!

Kdy tohle tuzemští demokraté/PÁVKOVCI už konečně pochopí a přestanou dělat zbrojařským oligarchům užitečné idioty?!!

NAŠE Česko hledá talenty mezi nadějnými "svazáky"

 

Kulturní negramotnost jihočeské metropole dokonale ilustruje aktuální výstava na českobudějovické radnici, kterou v úterý zahájila Kubova služka a primátorka v jedněch hadrech Dagmar Škodová Parmová (ex-ODS, Naše Česko). Společně s kluky nakloněnými současnému vedení města, ohánějícího se nacionalistickými výrazy „Budějčáci“ a „Jihočeši“, vzniklo pozoruhodné dílo, zavěšené na stavebním oplocení přímo ve výstavních prostorách tamní radnice. Snad paralela s „nedostavěnou“ kulturní a morální koncepcí současného vedení Budějc a Jihočeského kraje, ovládaného troskami z ODS, respektive čerstvým hnutím NAŠE Česko. Lesk a bídu Kubova projektu NAŠE Česko, zahlazujícího stopy po mafiánské minulosti jedné z „nejprogresivnějších“ partají v jižních Čechách od listopadu 1989, doplnil ve stejný den i další hejtmanův projekt „Naše Česko hledá talent“. Cílem tohoto dlouhodobého projektu je přilákat nové mladé tváře do politiky, vybrat talenty a poskytnout jim komplexní vzdělávací průpravu pro úspěšný start jejich kariéry. Projekt je prý koncipován spolu s „experty“ na náborové kampaně a dalšími odborníky, jako jsou údajně přední odborníci z oblasti politologie, marketingu, strategické komunikace a lidských zdrojů.

Tuto politickou reality show a nábor poslušných oveček přišel na tiskovou konferenci osobně zaštítit sám velký předseda hnutí Martin Kuba (ex-ODS). Aby iluze „mladé a dynamické krve“ byla dokonalá, k mikrofonu se vedle něj postavili i „svazácky“ loajální spoluaktéři celého projektu z řad omladiny - Jakub Šulc, Kristýna Cirhanová a Jan Lexa. Nezbývá než doufat, že tito novopečení političtí talenti projdou komplexní průpravou i v disciplínách, jako je rychlé převlékání kabátů a zametání stop po starých kmotrech, které jejich mateřské hnutí NAŠE Česko ovládá na jedničku.