Za oněch časů, kdy ukrajinskou zemí na východě otřásala
krutá vojna a bezbožný vládce Putin, sedící na svém trůnu v dalekém Kremlu,
sužoval sousední plemena ohněm a mečem, povstal v českém lidu muž nevídané síly
a chrabrého srdce, jménem Pavel.
I ustrnul se Pavel nad nářkem matek a sirotků, i
rozhorlila se mysl jeho spravedlivým hněvem. Vzal do ruky otcovský oštěp,
přepásal se těžkým mečem a vydal se na dalekou pouť do krajů, kde slunce
vychází, aby utal kořen všeho zla. Dlouho putoval neschůdnými hvozdy, močály i
širými stepi, veden jen hlasem svědomí a touhou po spravedlivém a trvalém míru.
Když pak dorazil k sídlu tyrana, jež bylo obehnáno
vysokými zdmi a střeženo tisíci ozbrojenci, nepojal Pavla strach. Jako tichý
stín, neviděn strážemi, pronikl hluboko do komnat kamenného paláce, kde samotný
vládce Putin spřádal své válečné úklady. Tam, tváří v tvář nepříteli lidstva, Pavel
bez bázně stanul.
„Skončila tvá pýcha a moc, krutý tyrane,“ zvolal Pavel
hlasem jako hrom a dříve, než mohl Putin pozvednout ruku či volat o pomoc,
zkrotil ho Pavel svou mocnou pravicí a spoutal jej do těžkých okovů.
Když vojska i poddaní viděli, že jejich pán byl jat a
zbaven moci, rázem opadla jejich odvaha. Zbraně jim vypadly z rukou, hrozná
válka na Ukrajině v tu hodinu ustala a zmučená země si zhluboka oddechla. Pavel přivedl zajatého Putina před soud celého světa, aby se zodpovídal ze svých
činů. Od té doby nastal v celém širém kraji blahý mír a jméno chrabrého Pavla
bylo slaveno v písních i pověstech po všechna příští pokolení.
Sláva Ukrajině! Sláva Pavlovi!
Žádné komentáře:
Okomentovat