Na Ztraceném 5 let po blokádě (NP Šumava)

Přeposílám aktuální informace z NP Šumava, které kdysi "JISTÝ" politik překroutil k obrazu svému a svých klientelistických šmejdů. Bohužel, ale i po tolika letech mu jdou jeho pohůnci stále na ruku.

***********

Na Ztraceném 5 let po blokádě

• 29.07.2016

Před 5 lety jsme rozdělovali společnost na příznivce kácení a příznivce kůrovce. Sama Správa rozdělovala lesy na Ztraceném na PŘÍRODĚ BLÍZKÉ A NEPŮVODNÍ, a podle toho k nim přistupovala. Ty přírodě blízké měly být pokračovateli původních pralesů a byly ponechávány bez těžby, ty nepůvodní měly tvořit hlavně výsadby" nepůvodních" smrků a v nich jsme bojovali s rostoucí populací lýkožrouta smrkového a to kácením a odkorňováním napadených smrků. Za roky 2011 a 2012 zde Správa pokácela a odkornila 4655 m3 smrků a nastojato odkornila 12 797 m3. Je to hodně nebo málo a mělo to nějaký smysl?

Jaký je příběh lesa Na Ztraceném

Život i minulost lesa lze odhalit mnohem přesnějšími metodami, než jen prvotním dojmem. Můžeme číst osud lesa z jeho věkové struktury, různé tloušťky letokruhů, ale také ze starých map a historických záznamů. A to vše, smícháme-li to, prozradí příběhy, dosud nečekané.

Kolem roku 1770 - nalézáme zde smrkový prales s více než 200 let starými smrky. V té době ale většina vzrostlých smrků odumřela - pravděpodobně vlivem kůrovce, a přežila jen přirozená obnova a zakrslé smrky z podrostu, staré necelých sto let. Nemohla zde tehdy proběhnout žádná těžba, neboť šlo o území nepřístupné, nebyla v té době ani atraktivní pro těžbu právě vznikající Filipohuťské sklárny, která začala na dostupných místech zpracovávat i mrtvé dřevo až na konci 18. století.

Kolem roku 1830 - do lesa, ve kterém se místy vyskytovaly smrky staré až 250 let, pronikla první těžba. Paseky se tehdy jen osívaly a jen tam, kde nebyl dostatek přírodního zmlazení. Více zde ale zapůsobila vichřice v roce 1834 následovaná odrůstáním přirozené obnovy lesa,

Rok 1870 - mnohem silnější vichřice a následná kůrovcová kalamita. Tato disturbance vedla k vykácení většiny území, kalamitě odolaly jen ty porosty, které rostly díky chladu a mokru velmi pomalu a odolaly jak větru, tak kůrovci, i když to byly stromy až 150 let staré. Většinu následného lesa tvořila přirozená obnova tohoto lesa, jejíž stáří se pohybovalo mezi 1 až 90 lety.

Kolem roku 1920 - nadějně odrůstající les postihla další vichřice ve 20. letech 20. století. I za ní postoupil kůrovec a téměř třetina lesa vzniklého před kalamitou 1870 byla vykácena. Tento nový les tvořil z 90% nálet smrků z přirozené obnovy předchozího lesa - pokračovatelé generace původního pralesa, nikoli nepůvodní smrky, jak se před 5 lety uvádělo. Věk této obnovy dosahoval v době kalamity až 50 let.

Kolem roku 1950 - objevilo se další prosvětlení lesa - zřejmě těžbou po katastrofálním suchu 1947. Další pak po vichřici 1957. Paseky po těžbě byly zčásti zalesněny uměle, zčásti je obsadilo přirozené zmlazení.

 Rok 2007 - orkán Kyrill a po něm následující gradace kůrovce v roce 2010.

Les byl tedy přírodními živly ničen a zároveň obnovován každých 40 až 60 let. Většina současných smrků jsou buď současníky původního pralesa, nebo jeho potomky, nejde o nepůvodní vysázené kultury. Jen výrazná menšina byla vysázena nebo vyseta.

Smrk nebo kůrovec?

V době probíhající blokády, tedy v červenci 2011, pracovníci Správy, zabývající se kůrovcovitými, pozorovali naprosto šokující, nicméně očekávatelný jev - milióny brouků hynuly ve svých vývojových stádiích už pod kůrou napadených smrků. Byly zabity plísněmi, houbami, prostě vlhkem. Hynutí kůrovců v území ponechaném samovolnému vývoji bylo minimálně stejně rychlé, ne-li rychlejší, než v území, kde se s kůrovcem „bojovalo" kácením. Od roku 2011 do roku 2012 tam klesl počet napadených smrků na 18 procent.

A tak přírodní zákonitosti zopakovaly stejný scénář jako na konci 90. let - dva roky kůrovec gradoval, aby další dva roky masívně umíral, takže nakonec na jeden kůrovcem zabitý smrk připadl jen jeden člověkem pokácený.

Dodnes probíhají soudní procesy, jejichž kauzy začaly právě v onom červenci 2011. Jejich výsledky zatím spíše směřují k tomu, že použití násilí na demonstrantech nebylo správné a že těžba smrků nebyla řádně povolena. Ve světle rozhodnutí o uložení pokut i judikátů týkajících se přímo situace na Ztraceném, ale i jiných podobných případů, můžeme dnes říci, že těžbu Správa prováděla nezákonně.

Pravděpodobně i neefektivně. Vždyť lokalita Na Ztraceném byla zčásti vnořena do území ponechaného samovolnému vývoji a v něm se gradace kůrovce zastavovala jaksi sama, zatímco tam, kde bylo těženo, se její pokles projevil až s ročním zpožděním.

Jak dál?

Správa v současné době každoročně vyhodnocuje výskyt kůrovcem napadených smrků v tomto území, část z nich, pokud je to ještě smysluplné a bez rizika rušení zde hojné populace tetřeva hlušce, odkorňuje nastojato, část těchto jednotlivých stromů ponechává samovolnému vývoji. Pokud jde o tlumení gradace lýkožrouta smrkového, soustředíme naši pozornost do míst, kde může mít naše působení skutečně hmatatelný efekt a neznamená mrhání finančními prostředky, zároveň tam, kde je vyloučeno riziko rušení zvláště chráněných druhů živočichů. Lokalita Na Ztraceném, která má sotva 0,4% rozlohy národního parku, se tak postupně stává územím, ve kterém přírodní procesy ovlivňujeme minimálně, nebo vůbec, kde tetřeví slepice nerušeně vodí svá kuřata a kde se formuje opět přírodě blízká struktura lesa.

Víme, že gradace kůrovce způsobí sice pro diváka dramatickou změnu v lesích, ale přesto jejich podstatu nemění a vede jen k omlazení a restartování lesních generací. Zároveň tento proces umožňuje přežívat zakrslým, starým stromům, které bychom při zásazích proti kůrovci poškodili. Vždyť nejstarší šumavské smrky se zachovaly právě hlavně tam, kam člověk s pilou nikdy, nebo téměř nikdy, nedorazil. A také dnes víme, že více či méně dramatické ničení lesů přírodními živly, potkávaly šumavské lesy poměrně často. Les na Ztraceném sám dokazuje, že se tak dělo v kratších obdobích, než jakým je délka lidského života.

Pavel Hubený

Ředitel Správy NP Šumava

(text. NP Šumava)

LIPNO olympijské – 300 Kč za parkování!!

„Bombastické Rio-Lipno“ se pomalinku blíží, a tak všechny motoristy bude jistě zajímat, kde a za kolik zaparkují své miláčky. Tak třeba přímo v Lipně nad Vltavou dáte na parkovišti Pod Lanovkou rovné TŘI stovky (300Kč) za jeden vámi využitý OLYMPIJSKÝ den/sen!!!

NO, NEBERTE TO, že?!? 

5. den před otevřením "NAŠEHO" olympijského parku Rio-Lipno 2016

5. den před otevřením "NAŠEHO" olympijského parku Rio-Lipno 2016

5. den před otevřením "NAŠEHO" olympijského parku Rio-Lipno 2016

5. den před otevřením "NAŠEHO" olympijského parku Rio-Lipno 2016

5. den před otevřením "NAŠEHO" olympijského parku Rio-Lipno 2016

5. den před otevřením "NAŠEHO" olympijského parku Rio-Lipno 2016

5. den před otevřením "NAŠEHO" olympijského parku Rio-Lipno 2016

Kam se ztrácí milióny z původně "bombastckého" projektu RIO-LIPNO?

Víte kolik už JIHOČESKÝ KRAJ investoval do BEZEDNÉHO LIPNA? Kromě třicetimilionové investice do parku na Lipně vložil ještě dalších dvacet milionů do projektu Jižní Čechy olympijské (plus cca deset milionů přispěl Mezinárodní olympijský výbor, stejně tolik Český olympijský výbor a "významní" sponzoři, jako třeba Škoda Auto, Česká spořitelna a Agrofert). Je to málo, nebo moc? Každopádně je to naprosto nesmyslná investice, protože svým dosavadním "zhmotněním" vyvolává tak akorát řadu otázek a pochybností, zda-li místo sportu nejde "našim hochům" spíše o vlastní podporu v krajských a senátních volbách. Jejich jména snad nemusím ani uvádět, že? Je to hnus hnusů, který nemohu jinak, než NEDOPORUČOVAT!!

P.S.

HOSPODÁŘSKÉ NOVINY zjistily, že zadavatelem 16 billboardů zhruba za 160 tisíc korun byl krajský výbor ČSSD. Velkoformátové reklamy by měly stát podél silnic až do konce srpna. Souvislost hejtmanovy olympijské kampaně s politikou je tak ještě zřejmější.

***********

Jak si ČOV váží olympijských městeček na Lipně?

Vyjet se na vlastní kůži přesvědčit o stavu příprav olympijského parku na Lipně se ukázalo být zajímavým počinem. Zejména pak při rozhovorech se zástupci infocenter v místech, kde by měla vyrůst podpůrná olympijská městečka během letních her v Riu jako součást projektu Olympijský park Rio-Lipno 2016. Jak se místní tváří na celou tuto myšlenku? Jak se jim s ČOV spolupracuje? Reakcemi jsme byli velmi překvapeni.

První zastávkou, která ihned rozmetala jakékoliv představy o tom, jak skvěle funguje spolupráce mezi ČOV a budoucími olympijskými městečky na jihu Čech, byl Vyšší Brod. Místní klub vodáků, u kterého mělo vyrůst záchytné parkoviště, ani nevěděl, kde by avizované sportovní aktivity, jako je moderní pětiboj, sportovní střelba, šerm či pétanque měly být. Při pohledu na mapku ČOV jen zmateně hleděli k lesu. Celou situaci pak osvětlil až pracovník místního infocentra. V den návštěvy, ve čtvrtek 21. července, tedy dva týdny do zahájení celé akce, prý obdrželi od ČOV e-mail s novou podobou mapy, ve kterém jim bez jakéhokoliv bližšího vysvětlení veškeré aktivity zrušili včetně avizovaného parkoviště a jedinou olympijskou atrakcí ve Vyšším Brodu tak bude pouze výstava olympijských známek v místním Poštovním muzeu.

Podle všeho u zástupců města panuje ohledně spolupráce s ČOV velké rozčarování a nespokojenost. Žádné zvaní na schůzky, žádné aktuální informace… takto si ČOV představuje podporu zdejšího regionu? Proč nevyužili třeba toho, že ve Vyšším Brodu se soustředí vodáci, jsou zde ideální podmínky pro to, aby se například pustil větší proud vody, na které by mohl Svaz vodáků České republiky ukázat nějakou exhibici?

O moc úspěšnější nebyla ani zastávka v Loučovicích, kde budou dvě záchytná parkoviště v místě po zbouraných papírnách. Tzn. dvě velké zabetonované plochy v celkem nevzhledném prostředí, navíc nijak označené jako budoucí parkoviště, daleko od zastávky vlaků či autobusů, odkud by měly fungovat olympijské shuttly. Zde by se během olympiády měl konat fotbal, vodní slalom, kuželky a rafting. Co to znamená v reálu? Fotbal proto, že stejně jako v každém takovém městečku již standardně stojí fotbalové hřiště, kam si místní chodí zahrát. A kuželky? Podle obsluhy v restauraci je to jednoduché, pan starosta zde totiž vlastní kuželkárnu.

V Černé v Pošumaví zase bude veškeré aktivity na vodě zajišťovat místní podnikatel, který lodě a jachty běžně pronajímá během celé sezony. V čem je tedy přínos olympiády? Nevíme.

V Horní Plané byla situace ještě komičtější. Z uvedených pěti disciplín – badminton, fotbal, jezdectví, tenis, motosport – se zde, možná, uskuteční pouze badminton (bude se hrát v místní hale) a fotbal (opět na místním hřišti). Ale pozor, přibydou obří šachy na náměstí. I ve zdejším infocentru bylo z jednání ČOV znát zoufalství. „My vlastně nic nevíme, schůzky byly všeho všudy dvě, pořád nám mění program, vyškrtávají. Nedokážu vám říci, co tady vlastně bude. Až přijedete, raději se zeptejte. To už by snad mohlo být aktuální,“ zaznělo z úst pracovnice infocentra.

Představme si takového nadšence jezdectví, který si zde naplánuje víkendový program, aby si tento sport vyzkoušel, protože v oficiálních mapách zde tento sport stále figuruje. Rezervuje si ubytování, sbalí rodinu a vyrazí. A na místě se dozví toto: „Jezdectví není, jděte si zahrát šachy!“ Reakci takového návštěvníka bychom nechtěli vidět.

A kde je tolik omílaná revitalizace okolí a modernizace infrastruktury, ze které by měla městečka za odměnu těžit? Pouze přímo v Lipně se při příjezdu do areálu upravoval malý kruhový objezd, žádné jiné opravy, úpravy, vylepšení se v žádném městě nekonaly. A Lipno se dva týdny před vypuknutím akce také s informacemi moc nepředá. Návštěvníci areálu zvídavě koukali na rozkopaný prostor přímo u vody, kde bagry rozjížděly bílý písek. Nikde však žádné jednoduché informační tabule, které by hlásaly například: „Již brzy zde vyroste olympijský park. Budou zde ty a ty sporty. Přijeďte a užijte si olympijskou atmosféru. Děkujeme za trpělivost.“ Místo toho akorát atmosféru místa narušoval hluk těžké techniky, přičemž nikdo nevěděl, proč se tento cirkus vlastně děje. Tartanová běžecká dráha, která má lemovat tento areál stále nikde, o velkém pontonu, který hrdě ukazují plánky ČOV, také zatím žádná stopa. Přitom výroba nějaký čas zabere…

Jak chce tímto krokem ČOV podpořit malá městečka, když jen využívá sportovišť a vybavení, která jsou stabilní součástí města? To je nám záhadou. Nic zde nového nebuduje, nic nemodernizuje. Je toto ukázka kvalitní reciproční smlouvy? Asi ano, pokud je to v podobě „Vy nám dáte, my vám nic.“ Malá městečka nemají absolutně šanci z tohoto projektu cokoliv mít. Místo toho, aby ČOV soustředil veškeré dění pouze na Lipno, bil se do prsou, jak pomůže i dalším místům v Jihočeském kraji. Status olympijského městečka však vzbuzuje pouze zmar, nespokojenost, frustraci. Takto tedy vypadá olympijská atmosféra v jihočeské kotlině.

(text: Sportovní listy)

Týden DIVOČINA ŠUMAVA (12. - 21.08. 2016, Frantoly u Prachatic)

Přeposílám první podrobnější informace o konání prázdninově rozšířeného pokračování KONCERTů PRO ŠUMAVSKOU DIVOČINU - č.6

***********

Týden DIVOČINA ŠUMAVA (divadlo, koncerty, výprava do divočiny a mnohem víc)

Datum a čas konání akce: 

12.08.2016 - 14:15 až 21.08.2016 - 23:45 

Tři divadelní představení Jaroslava Duška & spol., Výprava do divočiny v NP Šumava a NP Bavorský les s odborným průvodcem, další z nepravidelné série KONCERTů PRO ŠUMAVSKOU DIVOČINU a další program (panelová diskuse o NP Šumava, land art, filmové projekce, tematické workshopy ad.) na vás čeká v polovině srpna.

KDY: 12. – 21. SRPNA 2016

KDE: FRANTOLY u Prachatic, https://mapy.cz/s/RnHt

Přímo na Šumavu se už potřetí přesouvá nepravidelná série KONCERTů PRO ŠUMAVSKOU DIVOČINU, tentokrát už celkově šestý. A bude třešničkou na dortu a symbolickým vyvrcholením celého týdne, jenž oragnizátoři pracovně nazývají DIVOČINA ŠUMAVA a celý se bude tentokrát odehrávat ve FRANTOLECH u Prachatic.
Co na vás od 12. do 21. srpna 2016 vlastně čeká?

12. – 14. SRPNA (pátek-neděle)
JAROSLAV DUŠEK & spol.
…ve třech po sobě jdoucích večerech předvede populární filmový herec a známý divadelník Jaroslav Dušek se svou skupinou tři proslulá představení: DIVADLO VIZITA (pátek), ČTYŘI DOHODY (sobota) a PÁTÁ DOHODA (neděle)...
...více informací a vstupenky ZDE: https://www.facebook.com/events/1120817034636506/
(všechna tři představení se odehrají v prostorném šapitó, jež např. už loni posloužilo jako hlavní „stage“ Koncertu pro šumavskou divočinu č. 4 vloni v Horní Vltavici)


18. – 19. SRPNA (čtvrtek a pátek)
Předkoncertní výprava divočiny v NP Šumava a NP Bavorský les s odborným průvodcem
Informace sledujte zde: https://www.facebook.com/events/1689736711290872/
Podrobnosti a informace, jak se na výpravy vybavit, najdete na http://hnutiduha.cz/akce/predkoncertni-vyprava-divociny-v-np-sumava-np-bavorsky-les-s-odbornym-pruvodcem

19. SRPNA (pátek večer)
komorní Koncert pro šumavskou divočinu
v sále hostince U Parádů vystoupí PLEASE THE TREES (premiéra nového materiálu, jenž teprve hodlají natočit na LP), TŘI ČUTORY (v kompletní sestavě), Jarda TRABANDITA Svoboda (sólo s harmoniem), SARTAKTARAK (pošumavská legenda) ad.
https://www.facebook.com/events/125444844529017/ , vstupné dobrovolné

20. SRPNA (sobota odpoledne)
Tradiční panelová diskuse na téma NP ŠUMAVA
zveme nejrůznější veřejné a politické představitele
A VYVRCHOLENÍ CELÉHO TÝDNE:

20. SRPNA (sobota)
KONCERT PRO ŠUMAVSKOU DIVOČINU č. 6
v šapitó a na zastřešeném parketu hostince U Parádů…
…jména účinkujících jsme zatím dočasně nuceni podržet v tajnosti, avšak kdo jste byli na předchozích Koncertech pro šumavskou divočinu víte, že skladba večera byla vždy atraktivní, pestrá a VÍC než zajímavá …
Detailní a postupně přidávané informace ke koncertu sledujte ZDE: https://www.facebook.com/events/652235468257268/, vstupné bude tentokrát dobrovolné.


Po celou dobu týdne DIVOČINA ŠUMAVA 12. - 21. SRPNA můžete louku přilehlou k mlýnu, resp. hostinci U Parádů zdarma využít jako základnu k postavení svého stanu a odtud podnikat výlety do přírody, popř. se zapojit do jiných volnočasových aktivit. V místě budou ukázky land-artu, budou probíhat tematické workshopy, projekce filmů ad.
V místě bude v provozu dostatečné sociální zázemí (WC/sprchy) a také hospoda.

DOPRAVA do FRANTOL
BUS
např. v pátek ideálně z Prachatic:
16.30 nebo 18.20 směr České Budějovice - 22 min do zastávky Mičovice/Frantoly, rozcestí (300 m od místa konání akce)
v sobotu ideálně z Českých Budějovic:
15:10 směr Prachatice - 55 min do zastávky Mičovice/Frantoly, rozcestí (300 m od místa konání akce)
VLAK
několik spojů denně - dvě zastávky z Prachatic do zastávky Rohanov, odtud pak pěšky přes Leptač a Jelemek a dále lesem po modré značce do Frantol (viz mapka: https://mapy.cz/s/RnQ3)
AUTEM (dostatečující parkovací kapacita zajištěna)
Dbejte však na šetrnost k životnímu prostředí a zvažte nejdříve, zda přece jen nemůžete vyrazit veřejnou dopravou a po vlastních.

Předkoncertní výprava divočiny v NP Šumava a NP Bavorský les s odborným průvodcem, podrobné informace zde: http://hnutiduha.cz/akce/predkoncertni-vyprava-divociny-v-np-sumava-np-bavorsky-les-s-odbornym-pruvodcem

(originál TEXTu ZDE)

Petr Fiala: Jižní Čechy na mě působí pozitivně (To není vtip, to je realita současné ODS)

BUDĚJCKÁ DRBNA (otázka): Jižní Čechy byly dříve velkou baštou pravice. Co musí Občanská demokratická strana udělat v následujících týdnech a měsících, aby tomu tak třeba už při nastávajících krajských volbách bylo? 

PETR FIALA (odpověď): Nabízíme občanům důvěryhodnou kandidátku s řadou známých osobností, v jejímž čele je dlouholetý bývalý úspěšný hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník. Máme dobrý program, který je postaven na ochraně lidské svobody spojené s odpovědností, na svobodě podnikání, který oslovuje pracovité a aktivní lidi, který se stará o bezpečnost občanů a který nás dovede k modernímu, dobře fungujícímu státu, který odpovídá výzvám 21. století. Ale myslím, že víc než všechny řeči a sliby, mohou lidi přesvědčit ti, kteří je garantují. Osobnosti na naší jihočeské kandidátce takovou záruku představují. 

(celý „rozhovor“ ZDE)

Chcete-li přispět našemu senátorovi třeba jako pan Talián (samozvaný král Šumavy), stačí vyplnit ........

Senát dnes projednal petici na ochranu divočiny v NP Šumava, kterou podepsalo bezmála 60 000 lidí

Škoda že náš pan starosta a senátor Jirsa (ODS) nevzal hlubocký Senior klub (obr. níže) do Senátu dnes. Jeho členové se tak mohli dozvědět i značně odlišné informace, než které jsou jim v otázkách ochrany Šumavy na Hluboké předkládány.

"Obrovský počet lidí, kteří petici na ochranu divočiny v NP Šumava podepsali, vyvrací hlasitý, ale mylný názor několika jihočeských a západočeských politiků (víceméně Jirsova partička ZACHRAŇME ŠUMAVU), že by o Šumavě měli rozhodovat oni, spříznění starostové některých tamějších obcí či regionální bossové. Ze samotného názvu chráněného území  národní park, hodnot území i jeho mezinárodního uznání i a z občanské podpory vyjádřené v petici plyne, že význam území zdaleka přesahuje šest obcí s devíti sty obyvateli, které leží v národním parku. Požadavky petice mají podporu i řady lidí z Šumavy."

Prázdninový ZPRAVODAJ (7/8 2016)

***********

Senát projednal petici na ochranu divočiny v NP Šumava, kterou podepsalo bezmála 60 000 lidí

(text Hnutí DUHA)

Není to park obecní, okresní nebo krajský. Je to park národní a s ohledem na národní přírodní bohatství..o něm musíme rozhodovat.“

Celkem 58 269 návštěvníků Národního parku Šumava a lidí z celé republiky apeluje peticí na zákonodárce, aby jasnými pravidly zajistili ochranu divoké přírody na alespoň polovině rozlohy NP Šumava a dali stopku další zástavbě harmonické krajiny [1]. Petici dnes na veřejném slyšení za účasti reprezentantů NP, politiků, úředníků i expertů projednal Senát.

Podporu petici výstižně vyjádřil Michal Kučera, poslanec za TOP09: „Není to park obecní, není to park okresní, není to park krajský. Je to park národní a s ohledem na národní přírodní bohatství, které chrání, o něm musíme rozhodovat.“
Starosta Kubovy Huti Zbyněk Klose řekl: „Nejsme obcí uvnitř NP, jsme obcí vedle NP. Rádi bychom byli obcí uvnitř NP, značka NP je důležitá. Zřízení NP byl zásadní impulz pro rozvoj, který na Šumavě máme. Nikdo soudný nemůže zpochybnit význam NP pro ekonomiku území. Problém ale může být v tom, že Šumaváci nejsou ti, kdo podnikání řídí. Pilířem šumavské ekonomiky je ochrana přírody.“  
Zástupce šumavských podnikatelů Jaroslav Neužil řekl: „Aby Šumava mohla prosperovat, nepotřebuje další výstavbu. Potřebuje lepší veřejnou dopravu a spolupráci podnikatelů. Moji zákazníci přijíždějí kvůli přírodě, ne proto, aby se z oken penzionu dívali na golfové hřiště. Chtějí vidět přírodní procesy.“

K petici a novele zákona o národních parcích se v Senátu dále vyjádřili zástupci MŽP, poslanecké sněmovny, Jihočeského krajského úřadu, starostové šumavských obcí, ředitel NP Šumava, vědci a další. „Všem na Šumavě záleží a mají ji rádi,“ shrnul příspěvky veřejného projednání starosta Zbyněk Klose.
Petici podpořila řada osobností kulturního života [2].

Petice žádá poslance a senátory, aby přijali takový zákon, v němž v Národním parku Šumava:

•    bude hlavním cílem ochrana přírody; ostatní činnosti budou možné do míry, jež neohrozí vzácnou přírodu;
•    bude zachována současná rozloha území ponechaného přírodě, tj. 30 % národního parku a stanoveno jeho postupné rozšíření alespoň na nejméně 50 % do roku 2030 tak, jak určoval plán péče o národní park a jak je to obvyklé v ostatních evropských národních parcích;
•    bude omezena další výstavba tak, aby nezničila cennou šumavskou krajinu.

V návrhu vládní novely zákona o ochraně přírody, kterou připravil ministr Richard Brabec a o níž budou hlasovat poslanci v září, je beze zbytku naplněn pouze první ze tří požadavků petice. Pozměňovací návrhy, které se snaží požadavkům petice vyjít vstříc, předložil poslanec Jiří Junek (KDU-ČSL). V rozpravě během třetího čtení je podpořila také TOP09 [3]. Žádají doplnit vládní návrh o jasný závazek ponechat přírodě nejméně polovinu Národního parku Šumava, a to kompromisně do osmnácti let od schválení novely. Podobný termín - do roku 2030 byl zakotven v dlouhodobém plánu péče o Šumavu, který byl schválen za vlády Miloše Zemana a až donedávna nebyl zpochybňován.

Ochranu šumavské krajiny před developerskou a jinou nevhodnou zástavbou žádá poslanec Jiří Junek v souladu s peticí zajistit zákazem prodeje státních pozemků i na zastavěném území a zastavitelných plochách obcí, zákazem nové výstavby ve volné krajině národních parků a omezením dalšího rozšiřování zastavěného území a zastavitelných ploch obcí.

Petiční výbor proto požádal senátory, aby takové úpravy zákona podpořili. Již dříve jim vyjádřil podporu mj. bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko nebo předseda platformy Vědci pro Šumavy Prof. RNDr. Jakub Hruška CSc. [4]. Některá z unikátních míst divočiny národních parků, která potřebují závaznou ochranu, představila senátorům publikace http://hnutiduha.cz/publikace/ochrani-zakon-jedinecnou-divokou-prirodu-n...

Obrovský počet lidí, kteří petici podepsali, vyvrací hlasitý, ale mylný názor několika jihočeských a západočeských politiků, že by o Šumavě měli rozhodovat oni, spříznění starostové některých tamějších obcí či regionální bossové. Ze samotného názvu chráněného území „národní park“, hodnot území i jeho mezinárodního uznání i a z občanské podpory vyjádřené v petici plyne, že význam území zdaleka přesahuje šest obcí s devíti sty obyvateli, které leží v národním parku. Požadavky petice mají podporu i řady lidí z Šumavy.

Čerstvý výzkum Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity ukázal, že Češky a Češi velmi cení divoké přírody: celých 71 % lidí tvrdí, že je třeba divokou přírodu v České republice chránit. Požadují její ochranu průměrně na 13 % rozlohy ČR, přičemž ve skutečnosti je u nás příroda ponechána sama sobě na pouhých 0,3 % rozlohy země, převážně právě jen v národních parcích [5].

Hnutí DUHA opakovaně upozorňuje, že zákon musí  - a může - zajistit jak ochranu světového přírodního dědictví, tak kvalitní život místních lidí. Nedávno publikovaná studie renomované společnosti EFTEC ukázala, že právě rozšíření oblastí ponechaných divoké přírodě a turistům přinese - tak jako v jiných NP světa - vyšší návštěvnost a tím i ekonomický rozvoj šumavských obcí [6]. Obce v Národním parku Šumava mají už nyní průměrně víc než dvakrát vyšší příjem v přepočtu na jednoho obyvatele než je průměr srovnatelných obcí v Plzeňském a Jihočeském kraji a výrazně nižší nezaměstnanost než je celostátní průměr [7].

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA a člen petičního výboru, řekl:
„Přes padesát osm tisíc lidí z celé republiky včetně mnoha lidí z Šumavy dalo podpisem pod petici jasně najevo, že chtějí v Národním parku Šumava divokou přírodu a nepřejí si těžbu dřeva a developerskou zástavbu. Poslanci a senátoři by měli aktuální novelu zákona o národních parcích ministra Richarda Brabce upravit tak, aby žádný další ministr či ředitel parku nemohl v budoucnu nechat vzácné přírodní bohatství zničit. Pro Národní park Šumava to znamená ponechat polovinu jeho území přírodě a turistům a druhou pro šetrné hospodaření místních lidí. Ostatně plán péče schválený za vlády Miloše Zemana počítal, že se tak stane nejpozději do roku 2030. Šumavská příroda je ale natolik krásná a zachovalá, že by to zákonodárci měli udělat ihned.“

Pavel Kindlmann, člen Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekologické služby a člen petičního výboru, řekl:
 „Potřeba udržet u nás zbytky divoké přírody je zcela nesporná. Pokles biodiverzity a vymírání druhů jsou dnes celosvětovým problémem. Tím, že se ztrácí stanoviště, která nejsou člověkem ovlivněná, ztrácíme nejvíc druhů. Při OSN vznikla proto před čtyřmi lety mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekologické služby, která se snaží pokles biodiverzity zastavit. Vědci navrhovaná oblast, jež bude ponechána samovolnému vývoji, je v souladu s těmito snahami OSN.“


Kontakty:

RNDr. Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz


Poznámky:

[1] Petici podepsalo celkem již 58 269 občanů. Z toho 48 339 tvoří podpisy předané na petičních arších. Dalších 9 930 osob podpořilo petici on-line na webu www.hnutiduha.cz/petice/. Je to za posledních deset let zdaleka nejvíc, kolik petice apelující na ochranu přírody v nějakém místě měla.

[2] Petici podepsaly osobnosti veřejného života:
Jiří Suchý, dramatik, divadelník, textař, básník, spisovatel, skladatel, hudebník, grafik, výtvarník
Věra Čáslavská, sedminásobná olympijská vítězka
Ivan Trojan, divadelní a filmový herec, držitel pěti Českých lvů
Jan Hřebejk, režisér
Ondřej Neff, spisovatel, novinář, vydavatel internetových deníků
Alois Švehlík, člen činohry Národního divadla
Erazim Kohák, filosof
Zdenek Janda, malíř a grafik
Jiří Štěpnička, člen činohry Národního divadla
Aňa Geislerová, herečka
Miroslav Krobot, režisér, herec
Jiří Žáček, spisovatel, překladatel, básník
Eva Kantůrková, spisovatelka, scénáristka
Vladimír Javorský, herec a hudebník, člen činohry Národního divadla
Michal Suchánek, herec
Josef Carda, herec
Jaroslav Plesl, herec
Monika Načeva, herečka a zpěvačka
Boris Hybner, mim, herec, režisér, scénárista
Bára Hrzánová, herečka
Miloslav Stingl, cestovatel, etnograf, spisovatel
Václav Havelka, hudebník
Lenka Krobotová, herečka
Sára Saudková, fotografka
Táňa Fischerová, herečka, spisovatelka
Zdenek Merta, hudební skladatel, klavírista, producent
David Prachař, herec
Hynek Čermák, herec
Michael Heyrovský, vědecký pracovník Ústavu fyzikální chemie AV ČR, syn nositele Nobelovy ceny Jaroslava Heyrovského
David Novotný, herec
Martha Issová, herečka
Simona Babčáková, herečka
Tom Kočko, hudebník
Linda Rybová, herečka
Ladislav Gerendáš, herec a hudebník
Filip Rajmont, herec, člen činohry Národního divadla
Karel Janeček, zakladatel Nadačního fondu proti korupci
Alexandr Rašilov, herec, člen činohry Národního divadla
Olga Sommerová, dokumentaristka
Jan Novotný, herec, člen činohry Národního divadla, režisér, pedagog
Rudolf Stärz, herec, člen činohry Národního divadla
Kryštof Eben, matematik a hudebník
Klára Melíšková, herečka
Adam Svatoš, rapper
Jakub Čermák, básník a hudebník
Jan Prušinovský, filmový režisér a scenárista
Kristina Lukešová, herečka
Michal Hejmovský, výtvarník

[3] Záznam (stenoprotokol) jednání 48. schůze poslanecké sněmovny  z 1. července 2016, vystoupení poslance Michala Kučery (TOP09), viz http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/048schuz/s048171.htm

[4] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/protichudne-poslanecke-navrhy-pro-narod...

[5] Výsledky výzkumu Fakulty sociálních studií Masarykovy o postojích české veřejnosti k divočině na žádost zašleme

[6] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/nova-studie-ekonomicke-dopady-rozdilne-...

[7] http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2014/10/je_opravdu_nar...



(text Hnutí DUHA)