51024081: Tady je svět ještě v pořádku? Hluboká ukazuje, jak vypadá moderní vlastenectví (Bourák Myč)

Politická strana Svobodní, původně Strana svobodných občanů, vznikla jako akademicky a ekonomicky zaměřený subjekt kladoucí důraz na minimální stát, svobodu jednotlivce a volný trh. Ve svých počátcích pod vedením Petra Macha fungovala především jako pravicová a striktně euroskeptická alternativa pro zklamané voliče ODS, přičemž se tehdy distancovala od nacionálního extremismu. Její základní ideologická východiska tedy nepatří ke klasické krajní pravici, která se obvykle opírá o nacionální protekcionismus nebo autoritářské tendence, ale vycházejí z libertarianismu a liberálního konzervatismu. Vztahy a průniky s takzvanou vlasteneckou scénou se nicméně začaly rodit mnohem dříve, než došlo k velkým celostátním koalicím, a to na lokální i kulturní úrovni.

Tento trend se zřetelně projevil například v roce 2022, kdy Svobodní v senátních volbách podpořili člena ODS Tomáše Jirsu, který tehdy úspěšně obhajoval svůj senátorský mandát. Tomáš Jirsa, coby dlouholetý starosta města Hluboká nad Vltavou, je nedílnou součástí mezinárodního filmového festivalu Voda Moře Oceány. Tento festival sice primárně prezentuje dokumentární snímky, na Hlubokou však pravidelně přivádí také nejrůznější vlastenecké osobnosti. Jednou z nich byl i samotný předseda Svobodných Libor Vondráček, který jednu z festivalových akcí moderoval. Na pódiu místního kina Panorama tehdy vyzpovídal svého trocnovského kamaráda a věrného hosta festivalu Daniela Landu. Landu při této příležitosti doprovodili další spoluzakladatelé jeho vlasteneckého spolku Obrozenci 2.0, mezi nimiž nechyběl ani Landův právník, který má své rodové kořeny právě v Hluboké nad Vltavou.

Právě v Hluboké nad Vltavou přitom dochází k dalším politickým posunům na vlastenecké frontě. V komunálních volbách v říjnu 2026 zde totiž poprvé staví samostatnou kandidátku hnutí SPD. To jako lídr vede místní myč a leštič Petr Vejvoda, který má za sebou „pestrou“ politickou minulost. Do tamního zastupitelstva se původně infiltroval jako nestraník již v roce 2018 na kandidátce sdružení Nezávislí s podporou Pirátů, kde jeho hlavní rolí byla funkce pověstného trojského koně a ještě za tepla informoval „vůdcův“ ódeesácký stan u Huberta. Co na tohoto práskače asi říkají jeho spolukandidáti z „jediné správné“ opozice na Hluboké a sám předseda SPD Tomio Okamura?

Blízkost Svobodných k tomuto nacionálně-populistickému a protestnímu proudu se dál potvrzuje i v krajském městě, což dokládají právě probíhající říjnové komunální volby. Oficiální data potvrzují, že v Českých Budějovicích Svobodní kandidují ve společné koalici s formací Motoristé sobě pod názvem Motoristé a Svobodní. Tato aliance se v jihočeské metropoli prezentuje rétorikou, která odmítá vnímání řidičů jako nepřátel města, a propojuje libertariánský odpor Svobodných k regulacím s nacionálně-populistickým akcentem Motoristů.

Zásadní a formální propojení s prostředím české krajní pravice na celostátní úrovni pak vyvrcholilo při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025. Svobodní se pod vedením Libora Vondráčka zapojili do velkého předvolebního bloku s hnutím SPD Tomia Okamury, stranou Trikolora a stranou PRO Jindřicha Rajchla. Politologové i veřejnost toto spojenectví vnímají jako definitivní integraci Svobodných do bloku subjektů, z nichž některé jsou v České republice jasně řazeny ke krajní pravici. Díky této společné kandidátce strana získala parlamentní zastoupení, když byli do sněmovny zvoleni například předseda Vondráček nebo ekonomka Markéta Šichtařová. Kromě strategického spojenectví pojí dnes Svobodné s krajní pravicí výrazný překryv v tématech, jako je tvrdý euroskepticismus s požadavkem na Czexit, radikální odpor ke klimatické politice Green Deal a silná anti-establishmentová rétorika.