Bují pod povrchem Budějovicka neonacismus s politickým krytím?

Výrok, že „v Českých Budějovicích by chtěl žít každý“, provází jihočeskou metropoli od premiéry legendární hry Záskok už po tři desetiletí. Investigativní pohled pod povrch malebného historického centra však odkrývá propracované radikální podhoubí a znepokojivou politickou hru. České Budějovice mají totiž dlouhodobou historii spojenou s pravicovým extremismem a nacionalistickou scénou, která se formovala v průběhu uplynulých dvaceti let a prošla zásadní, strategickou proměnou. Zatímco v období kolem let 2006 až 2009 hýbaly městem tvrdé policejní zásahy proti ilegálním neonacistickým koncertům takzvané White Power Music a zátahy na představitele místní radikální kapely Impérium, v roce 2013 se tato scéna pokusila o otevřené násilí při masivních střetech s policií během protiromských nepokojů na sídlišti Máj.

Na tyto měnící se trendy v regionech velmi přesně reagují oficiální zprávy Ministerstva vnitra ČR o extremismu a předsudečné nenávisti, které popisují novou taktiku radikálů. Resort vnitra varuje, že tradiční pravicový extremismus v podobě otevřeného neonacismu z přelomu tisíciletí úmyslně opustil dříve jednoznačně identifikovatelné totalitní symboly. Extremistické myšlenky se transformovaly a infiltrovaly do subkultury militantního fotbalového diváctví, kde dochází k přirozené personální fúzi s dřívějším radikálním jádrem. Zprávy ministerstva upozorňují na to, že tyto skupiny nahrazují zakázanou symboliku kryptickými zkratkami, lokálními chuligánskými značkami či estetikou, která na první pohled nevyvolává zásah policie, ale uvnitř komunity nese jasný ideologický odkaz.

Tento fenomén se v Českých Budějovicích zhmotnil v podobě radikální fanouškovské odnože Budweis Jugend. Kriminální policie a specialisté na extremismus skupinu monitorují především kvůli dvěma typům nezákonného jednání. Prvním je masivní vizuální vandalismus a poškozování cizí věci, kdy město zasáhla vlna nelegálního vylepování nálepek a sprejování nápisů „Budweis Jugend“ na veřejné budovy a zastávky MHD. Zatímco autoři se na sociálních sítích zaštiťují lokálním patriotismem, kriminalisté v německém názvu a specifické grafice vidí jasný odkaz na mládežnické organizace Třetí říše, což odpovídá snaze testovat hranice zákona a unikat stíhání za propagaci nacismu. Druhou rovinu představuje divácké násilí a pouliční kriminalita. Policie členům této komunity připisuje organizované narušování veřejného pořádku při rizikových zápasech, verbální útoky s rasovým podtextem a noční potyčky či fyzická napadení v ulicích města (prosinec 2023).

Zásadním zjištěním je však proces takzvané mainstreamizace a legitimace těchto radikálních struktur, před kterým zprávy ministerstva vnitra na lokální úrovni důrazně varují. Strategickým cílem dnešních radikálů už není boj z ilegality, ale snaha etablovat se jako běžný partner pro politický dialog. Hmatatelným důkazem tohoto nebezpečného prorůstání se stala (ne)utajovaná dubnová schůzka v českobudějovické restauraci Perla. U jednoho stolu se zde sešli klíčoví hráči jihočeské politiky – 1. náměstek českobudějovické primátorky a zároveň pravá ruka jihočeského hejtmana Petr Maroš společně s Viktorem Lavičkou, lídrem pro podzimní komunální volby za hnutí ANO – a zástupci radikálních členů ULTRAS DYNAMO BUDWEIS.

Oficiálně deklarovaná snaha politiků vyřešit krizové fungování fotbalového klubu tak v praxi vedla k legitimizaci lidí, kteří prokazatelně reprezentují extremistické podhoubí města. Analýzy ministerstva vnitra v této souvislosti mluví jasně: pokud lokální politické elity začnou s osobami napojenými na radikální platformy jednat jako s legitimními partnery, fakticky tím smazávají hranici mezi demokratickou politikou a extremismem. Tímto krokem radikální scéna získává společenskou akceptaci a pocit imunity před zákonem. Pro běžné občany, kteří věřili idylickému mottu o ideálním městě k životu, je toto zjištění alarmující zprávou – extremismus v Českých Budějovicích již nestojí na okraji společnosti, ale získal politické krytí v nejvyšších patrech radnice.

                                                                                    

Hateman Martin Kuba (Naše Česko, ex-ODS), tč. hejtman Jihočeského kraje

                                                                                   

Pro "radikální" Budějce ideální spojení: Motoristé & Svobodní

                                                                                   

Tato částečně stržená fotbalová samolepka na sloupu železniční stanice v Českých Budějovicích zachycuje mezinárodní družbu a ideologické spojenectví mezi jihočeskou chuligánskou skupinou Budweis Jugend (SK Dynamo České Budějovice) a radikálními fanoušky z tribuny Curva Nord italského klubu S.S. Lazio. Modro-černému motivu dominuje postava v kukle s vavřínovým věncem a římským letopočtem 1900, což je rok založení Lazia. Spodní rohy nálepky jasně definují obě strany tohoto spojenectví, kdy levá strana nese oficiální městský znak Českých Budějovic se třemi věžemi a hradbou, zatímco pravá strana obsahuje kulaté logo římské odnože Youth Ultras. Právě tento kruhový znak s keltským křížem přímo odkazuje na radikální italskou scénu, která je v médiích i společnosti otevřeně označována za neofašistickou a neonacistickou. Tvrdé jádro ultras Lazia se k této krajně pravicové identitě dlouhodobě a hrdě hlásí, což se projevuje masovým používáním keltských křížů jako zástupných symbolů white power a neonacismu, pravidelným hajlováním prostřednictvím takzvaného římského pozdravu na stadionech i v ulicích a také aktivním uctíváním odkazu fašistického diktátora Benita Mussoliniho. Ideologie Curva Nord se navíc pravidelně projevuje vážnými antisemitskými a rasistickými skandály, mezi které patří vylepování hanlivých fotek oběti holokaustu Anny Frankové v dresu rivalského AS Řím nebo vyvěšování transparentů oslavujících koncentrační tábor v Osvětimi, přičemž tato specifická samolepka slouží jako vizuální manifest toho, že jihočeští radikálové s nimi tyto extremistické postoje a subkulturní identitu otevřeně sdílejí. 

                                                   

Dnes si připomínáme tragické útoky z 11. září 2001, které odstartovaly novou éru globálního strachu a staly se hlavním katalyzátorem pro současný vzestup nacionalismu a krajní pravice v západním světě. Tato tragická událost zásadním způsobem proměnila politickou mapu, protože strach z terorismu byl nacionalistickými silami úspěšně přetaven v plošnou islamofobii a xenofobii. Původní biologický rasismus, který byl po zvěrstvech druhé světové války společensky nepřijatelný, byl v reakci na tyto události nahrazen takzvaným kulturním rasismem, tedy rétorikou o nutnosti bránit západní civilizaci před cizími vlivy. Vojenské intervence následující po 11. září navíc destabilizovaly Blízký východ, což s odstupem let vyústilo v masivní migrační krizi, která se stala přímým politickým palivem pro raketový růst formací jako je německá AfD nebo francouzské Národní sdružení. Moderní krajně pravicoví lídři tak začali úspěšně oživovat stejné psychologické mechanismy zneužívání strachu, kolektivní viny a touhy po autoritářském vůdci, které v minulém století vedly k tragédiím druhé světové války. Události z počátku tisíciletí tak nevědomky poskytly modernímu nacionalismu ideologický štít, pod kterým dodnes oslabuje liberální demokracii a prosazuje politiku izolacionismu.