HK

HK

čtvrtek 12. listopadu 2026

Žalozpěv DIE YOUNG za ukradenou budoucnost

 

Když dnes death-popová formace Corlyx vydala ve spolupráci s legendárním goticko-rockovým kytaristou Markem Gemini Thwaitem singl „Die Young“, pravděpodobně netušila, jak mrazivě přesně se její text trefí i do nálady v české společnosti. Skladba, která je předzvěstí chystaného alba The Crimson Tapes, spojuje temný post-punkový puls s naléhavými akustickými kytarami ve stylu flamenca. Zpěvačka Caitlin Stokes ji sama nazvala „žalozpěvem za ukradenou budoucnost“ a doprovodila ji vlastnoručně režírovaným černobílým videoklipem plným ohně. Stačí se však zaposlouchat do jednotlivých veršů a člověk má pocit, že neslyší jen hudební výpověď, ale přesnou diagnózu současné české politiky – od komunální úrovně až po nedělní demonstraci Letná proti 4:36.

Hned v úvodu písně zpívá Caitlin Stokes o strachu z chladu strojů, které místo pokroku vyrábějí zkázu a nemoci, a rozpadající se svět pak v refrénu přímo spojuje se lžemi mocných. V českém prostředí tento obraz dokonale vystihuje proměnu politiky v odlidštěný marketingový stroj. Ať už se totiž podíváme na velkou celostátní politiku, nebo na úroveň komunálních zastupitelstev, princip zůstává stejný. Na radnicích i v parlamentu se veřejný zájem často mění v chladnou mocenskou hru, kde se občan stává pouhým statistickým údajem nebo nástrojem k prosazení partikulárních zájmů. Politici všech barev se naučili mistrovsky pracovat s emocemi, vyvolávat pocit ohrožení a následně nabízet sami sebe jako jediné zachránce.

Další vrstva textu míří přímo na pocit bezmoci a izolace v davu, kdy společnost propadá kolektivní panice a má pocit, že bojuje o holé přežití – což bývá nejčastějším terčem politické manipulace. Učebnicovým příkladem je akce Letná proti 4:36, kterou na neděli 15. listopadu 2026 svolal spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na noční sněmovní hlasování o zrušení koncesionářských poplatků a převedení České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet. Ačkoli se shromáždění oficiálně zaštiťuje hesly o obraně nezávislých médií veřejné služby, při střízlivém pohledu je zřejmé, že jde mnohem více o další mobilizaci proti současné vládě než o skutečnou, hlubokou debatu o nezávislosti médií jako takových. Veřejnoprávní média totiž se svou vlastní nezávislostí a vyvážeností pokulhávají už mnoho let (viz. dnešní jednostranost/neobjektivita na ČRo Radiožurnál o financování českých veřejnoprávních médií), bez ohledu na to, kdo zrovna sedí ve Strakově akademii. Místo toho, aby se otevřeně mluvilo o jejich dlouhodobé jednostrannosti, vnitřní cenzuře či napojení na určité názorové proudy, stávají se z nich na náměstích nedotknutelné modly, zatímco dav je skrze silné emoce a strach z „konce demokracie“ snadno vmanipulován do role štítu, který ve skutečnosti nebrání objektivitu, ale jen stávající mocenské a mediální pořádky.

Druhá sloka skladby „Die Young“ pak přináší apokalyptický obraz hořících měst a ústí v mrazivé varování před budoucností, která ustrne v naprosté paralýze a ztratí jakýkoli smysl. Právě tato paralýza je největším rizikem neustálého vyvolávání umělých krizí a zneužívání občanské nespokojenosti. Když se z demonstrací na celostátní i komunální úrovni stane jen opakující se rituál, kde jeden tábor křičí na druhý a skutečné problémy – od klientelismu na radnicích až po zásadní reformu veřejných institucí – zůstávají nedotčeny, společnost se nikam neposouvá. Zůstává jen hluk, oheň na obrazovkách, prázdná hesla a ukradená budoucnost, o které tak naléhavě zpívají Corlyx a MGT.



A jak taková politická agitka na demonstraci vypadá přímo z výrobní linky spolku Milion chvilek pro demokracii, na jehož nedělní demošce vystoupí opět československá filmová STAR Zdeněk Svěrák?

                                                                              


Třeba to některým "Večerníčkům" dojde, kdo ve skutečnosti řídí tenhle stát.


Žádné komentáře:

Okomentovat