Kolem letošního udílení Státních cen za literaturu a překladatelské dílo pro rok
2026 se v kulturní obci
objevily výrazné diskuze a vlna znepokojení, které se týkají jak radikálního
zmenšení prostoru, tak naprosté absence mediálního pokrytí celé akce.
V předchozích letech se ceremoniál tradičně odehrával na
Nové scéně Národního divadla, kde probíhal za účasti široké kulturní veřejnosti
a v přímém přenosu České televize. Pro rok 2026 však Ministerstvo kultury
událost přesunulo do výrazně menšího Sukova sálu v Rudolfinu. Kvůli omezené
kapacitě tohoto sálu musel být počet pozvaných hostů drasticky zredukován a
ministerstvo celou akci veřejně prakticky vůbec neprezentuje.
Tento krok, doprovázený úplným zrušením přímého
televizního přenosu, vyvolal ostrou kritiku ze strany velké části literární
scény, včetně Asociace spisovatelů či Obce překladatelů. Kritici poukazují na
to, že předávání nejvýznamnějších státních literárních ocenění letos probíhá
skrytě a bez obvyklé otevřenosti. Jako přímá reakce na toto rozhodnutí
ministerstva se v den předávání organizuje přímo před budovou Rudolfina pokojné
protestní veřejné čtení s názvem Slovem proti tichu, které má vyjádřit podporu
svobodě slova, nezávislosti kultury a veřejnému uznání pro oceněné autory.
**********
SLOVEM PROTI TICHU
V neděli 1.
listopadu se v pražském Rudolfinu uskuteční slavnostní předávání Státních cen
za literaturu a překladatelské dílo a Cen Ministerstva kultury ČR za rok 2026.
Tato ocenění mají dlouhou tradici a představují významné uznání umělecké práce,
často celoživotního díla osobností, které zásadním způsobem přispěly k rozvoji
české kultury.
Letošní slavnostní předávání však proběhne za okolností,
které významu těchto ocenění bohužel neodpovídají. Zatímco v minulých letech se
ceremoniál konal na Nové scéně Národního divadla za účasti široké kulturní
veřejnosti a v přímém přenosu České televize, letos se přesouvá do malého
Sukova sálu Rudolfina, počet pozvaných hostů je výrazně omezen a Ministerstvo
kultury akci veřejně vůbec neprezentuje.
Nad udělením cen se navíc vznáší řada otazníků. V
některých uměleckých oborech panuje nejistota, zda a za jakých okolností budou
ocenění vůbec udělena. Situace souvisí s rostoucím napětím mezi ministerstvem a
kulturní obcí, které se projevuje mimo jiné rezignacemi odborníků ve výběrových
komisích a odmítavými postoji vůči současnému vedení resortu.
Považujeme za nedůstojné, aby se takto významné státní
uznání umělecké tvorby odehrávalo v atmosféře nejistoty a nedůvěry, kterou
svými kroky vytváří právě Ministerstvo kultury. Namísto důstojné veřejné pocty
umělcům a jejich práci hrozí, že letošní předávání bude především obrazem
hlubokého rozporu mezi kulturní obcí a institucí, která má kulturu podporovat a
hájit.
Naše znepokojení se přitom týká nejen podoby ceremoniálu.
Personální zásahy do vedení významných kulturních institucí, nepředvídatelné
změny systému veřejné podpory a dotační podmínky otevírající prostor pro
omezování svobody projevu vážně ohrožují nezávislost a stabilitu kulturního
sektoru.
Proto jsme se rozhodli uspořádat společné čtení před
Rudolfinem. Kdokoli může přijít s knihou, kterou považuje za důležitou či
odvážnou, a číst s námi. Naše setkání není protestem proti oceněným osobnostem,
proto nebudeme pronášet projevy ani narušovat slavnostní ceremoniál. Naopak
tímto chceme vyjádřit respekt jejich práci a připomenout, že si zaslouží
důstojné veřejné uznání. Naše přítomnost má připomenout, jak významnou součástí
našich životů je umění i lidé, kteří ho vytvářejí.
Společné čtení vnímáme jako symbol podpory svobody slova,
svobodné umělecké tvorby a otevřené kulturní diskuse. Tyto hodnoty je nezbytné
chránit a připomínat bez ohledu na to, kdo právě stojí v čele kulturních
institucí.
Pořádají:
 |
Nedávné setkání slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové s jejím českým protějškem Oto Klempířem přineslo moment, který v
české kulturní obci okamžitě zažehl červenou kontrolku a naplno obnažil
autoritářské tendence současného vedení českého resortu. Šimkovičová udělila Klempířovi všeříkající radu, aby si
případné reformy a změny v kulturní sféře vždy „pořádně připravil“. V kontextu
jejího vlastního působení na Slovensku, které se stalo synonymem pro agresivní
legislativní čistky, nucené ohýbání veřejnoprávních médií a likvidaci
kritických hlasů, získává toto doporučení mrazivý podtext instruktáže, kterou
Klempířovo ministerstvo až příliš ochotně uvádí do praxe. Pro českou kulturu a celou společnost se tato slova,
umocněná syrovým svědectvím v dokumentu Přeladění režisérky Sáry Prokopové,
stávají naléhavým varovným zrcadlem. Postupný útok na autonomii kulturních
institucí, netransparentní rozhodování a snahy o politické podmanění veřejného
prostoru ze strany Klempířova úřadu jasně ukazují, že nejde o pouhý neobratný
management, ale o vědomou destrukci nezávislé tvorby. Tato plíživá normalizace,
kdy se pod heslem „reforem“ likviduje kritický dialog, představuje přímé
ohrožení svobodného veřejného prostoru, který je samotným pilířem demokratické
společnosti. |
 |
| Jubilejní 30. ročník MFDF Ji.hlava |
Žádné komentáře:
Okomentovat