Slepá víra v Zelenského strategii se Česku vymstí, varuje generál Šándor z rozhlasového studia Rádia TO

Aktuální rozhovor generála v záloze Andora Šándora v pořadu "Rozhlas bez drátu" (Deník TO) na alternativním Rádiu TO představuje zásadní moment, který naplno obnažuje hlubokou polarizaci české společnosti a ukazuje, jak se domácí politické nálepky střetávají s chladnou bezpečnostní analýzou. Tím, že bývalý šéf vojenské rozvědky v médiu, jež podporovatelé prezidenta Petra Pavla a liberální mainstream často označují za platformu pro antisystémovou scénu, natvrdo odmítl narativ, že Ukrajina bojuje za nás, a obvinil Volodomyra Zelenského ze snahy zatáhnout Západ do přímé války s Ruskem, může vyvolat silnou politickou odezvu. Tento střet mezi "hodnotovou" (předvolební) politikou Pražského hradu a čistým geopolitickým realismem názorně ukazuje, jak se expertní vojenský názor okamžitě stává municí v domácím politickém boji, bez ohledu na to, že Šándor v minulosti podpořil Petra Pavla v zájmu ochrany institucí před Babišovým populismem.

Z pohledu liberálního mainstreamu (Milion chvilek pro demokracii, Pražská kavárna, Dárek pro Putina, Štít demokracie, ..) a dalších podporovatelů Petra Pavla může být Šándorovo vystoupení v takovém médiu vnímáno jako překročení červené linie. V tomto prostředí jsou výroky o tom, že Ukrajina nebojuje za nás a že se její prezident snaží zatáhnout Západ do války, chápány jako přebírání nebezpečných narativů, které oslabují západní jednotu. Pro tuto skupinu je nepřijatelné oddělovat geopolitický pragmatismus od morální povinnosti pomáhat napadené zemi, a Šándorův posun od podpory Petra Pavla v prezidentské volbě k takto ostré kritice současného kurzu tito "demokraté" vnímají jako názorovou nekonzistenci či snahu zavděčit se specifickému publiku.

Sám Andor Šándor však své kroky pravděpodobně vnímá jako projev stoprocentní profesní nezávislosti. Jako bývalý šéf vojenské rozvědky se drží zásady, že analytik musí mluvit se všemi médii a nesmí podléhat politické korektnosti ani ideologickému dogmatismu. Z jeho pohledu není zpochybnění hesla, že Ukrajina bojuje za nás, útokem na napadený stát, ale chladným popisem reality, kde se zájmy Kyjeva na maximálním zapojení NATO logicky nemusí krýt se zájmy Západu na odvrácení globálního konfliktu. To, že v minulosti kritizoval populismus, mu z jeho vlastního pohledu nebrání kritizovat to, co u současného prezidenta považuje za nerealistický hodnotový idealismus.

Hlavní poselství Šándorova rozhovoru však míří přímo na kované české podporovatele Zelenského politiky, kteří se podle něj zásadně mýlí ve svém přesvědčení, že konflikt lze vyřešit nekonečným přísunem peněz a zbraní bez ohledu na realitu lidských zdrojů a ochotu Ruska dál eskalovat. Šándor varuje, že slepá víra v absolutní ukrajinské vítězství ignoruje hroutící se frontu i vyčerpání tamní armády, což pro Českou republiku představuje extrémní riziko. Pokud bude „Praha“ nadále nekriticky sázet na Zelenského strategii, hrozí zemi podle generála nejen ekonomické vyčerpání, ale v případě vynuceného kolapsu ukrajinské obrany také přímé bezpečnostní ohrožení a nutnost čelit následkům nerealistické politiky, která nedokázala včas reflektovat skutečný stav věcí na bojišti. 

P.S.

"Naše názory se časem mění." (Petr Pavel - bývalý bolševik, dnes demokrat, aneb kam vítr, tam plášť) 

                                                                                

A když už je toho Václava, tak si zavzpomínejme na jediného polistopadového prezidenta Václava Havla, o kterém bude dnes během všemožných projevů blábolit bývalý bolševický agent Pávek a jeho naivní chvilkaři.

(28. září – Den české státnosti)

Macinka pro Blesk (24.9.2026) ke sporu s Pavlem: Kohabitaci v New Yorku vyměnil za koordinaci.