Špikovým poslaneckým asistentem byl třeboňský „kmotr“ ODS Pavel Dlouhý, přezdívaný „kníže z Hluboké“ (Echo24.cz)

Více ZDE, či v opisu níže

***********

Roznětka zátahu? Elektrárna s pachovou stopou na Langera i Pitra

ANALÝZA 13. října 2015 | Tomáš Pergler

Sdílet0 Tweet1 0

•  

Fotovoltaika v Ševětíně

Témata: kriminalita, solár

Na Silvestra roku 2009 umístila společnost ČEZ na webové stránky pro investory stručnou informaci: „Energetická společnost ČEZ odkoupila 100% podíl ve společnosti Gentley a.s., jejíž hlavní aktivitou je development projektů obnovitelných zdrojů“. Za jedinou větou se skrývala investice ve výši téměř tří miliard korun do projektu tehdy největší tuzemské fotovoltaické elektrárny v Ševětíně u Českých Budějovic. V současnosti ročně vyrábí elektřinu pro osm tisíc jihočeských domácností. Podle dostupných zdrojů právě s touto elektrárnou souvisí rozsáhlá úterní akce protimafiánského policejního útvaru (ÚOOZ), v jejíž síti uvízl i bývalý ministr vnitra za ODS Ivan Langer. Poblíž projektu se ale objevila také další pozoruhodná jména.

O úterní razii čtěte zde: Velká policejní razie, zadrželi i exministra Langera

Zajímavý je už nositel projektu, pražská akciovka Gentley. V roce 2007 ji založili právník Norbert Ostrčil, známý jako advokát kontroverzního podnikatele Tomáše Pitra, a Zuzana Steinigerová, manželka Pitrova obchodního partnera Karla Steinigera. Jeho jméno se před lety dostalo na mediální přetřes v souvislosti s milostmi, které prezident Václav Klaus udělil některým lidem z okolí Pitra a zavražděného Františka Mrázka z údajně zdravotních důvodů. Steiniger, bývalý prodejce koberců z Plzně, byl v roce 2000 odsouzen na osm a půl roku za daňové podvody s lehkými topnými oleji a vydírání. Odseděl si ale jen tři roky a dostal milost díky lékařskému posudku, podle něhož trpěl nevyléčitelnou rakovinou jater.

ČEZ kupoval Ševětín podobně jako další fotovoltaické elektrárny už jako připravený projekt. Podle tiskového mluvčího Ladislava Kříže tak „zdědil“ jak hlavního dodavatele, společnost Mapro, tak jeho subdodavatele – IES Recycling a Lumen. Právě firma IES Recycling je podle týdeníku Respekt v hledáčku policistů kvůli podezřele vyúčtovaným vícepracím a patří do okruhu firem, ve kterých figuruje olomoucký podnikatel Ivan Kyselý, dlouholetý obchodní partner Ivana Langera. ÚOOZ letos zmrazil na účtech firmy zhruba sto milionů korun. Sám Langer pak drží část akcií v Kyselého realitní kanceláři IES Moravia Real.

Za pozornost stojí také druhý subdodavatel, budějovická elektrárenská skupina Lumen. Holding, jehož podílníkem je v současnosti E.ON (tato německá skupina provozuje na jihu republiky distribuční energetické podniky), se původně zaměřoval na elektromontáže a obchodování s elektřinou. Sázka na solární boom pro něj byla více než vzpruhou – obrat skupiny v roce 2009 vyskočil o dvě miliardy na 3,7 miliardy korun. Dceřiná společnost Lumen Energetický Development byla největším stavitelem fotovoltaických elektráren. „Majitelům skupiny Lumen se vyplatila předvídavost. Již v roce 2007 připravovali projekt rozvoje v oblasti obnovitelných zdrojů,“ píše skupina na svém webu.
Více než předvídavost ale Lumenu pomohl spíš člověk na správném místě. V době, kdy firma Lumen Energetický Development stavěla Ševětín, vedl její dozorčí radu bývalý poslanec za ODS Jan Špika. Ten se dostal do podezření ze střetu zájmů, protože hlasoval pro zákonné úpravy, které zvýhodňovaly obnovitelné zdroje. Špikovým poslaneckým asistentem byl třeboňský „kmotr“ ODS Pavel Dlouhý, přezdívaný „kníže z Hluboké“. Z Lumenu současně existovala spojnice na Olomouc. V letech 2010 až 2012 byla většinovým podílníkem firmy Lumen Energetický Development společnost Potyla, vlastněná olomouckým advokátem Jiřím Kňávou.
Lumen se také dostal do křížku se zákonem. V lednu 2013 poslal liberecký okresní soud dva manažery firmy do vězení a třetímu udělil podmínku za milionový úplatek, který měli předat zaměstnanci Energetického regulačního úřadu za předčasné udělení licence pro elektrárnu v Českém Dubu a České Lípě. Nejvyšší soud později potvrdil tříleté rozsudky, firma ale letos přes ústavní stížnost dosáhla, aby krajský soud znovu projednal zabavení milionu korun, které bylo podle ní nezákonné.