Výjimečnou kinematografickou událost, která svým nezaměnitelným stylem provází hlubokou a kritickou reflexi záhybů žitého světa, představil izraelsko-americký producent, režisér a kameraman Евгений Михайлович Афинеевский již v roce 2016 pod názvem Winter on Fire. V tomto emotivním a na Oscara nominovaném snímku zachytil několik měsíců (listopad 2013 - únor 2014) trvající masové protesty Ukrajinců a Ukrajinek proti autoritářskému režimu Viktora Janukovyče, které vedly k jeho svržení a vzniku prozatímní vlády. Po tomto euromajdanském dokumentu přichází Evgeny Afineevsky s dalším otevřeným svědectvím o odvaze a jednotě ukrajinského lidu, zaměřujícím se na počáteční fázi ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Z osobních příběhů civilistů, vojáků, novinářů, lékařů i zahraničních dobrovolníků složil děsivý obraz humanitární katastrofy, ve kterém "dominují" záběry zničených měst a roztrhaných těl. Stojí za tím vším jen "obyčejná" tolerance politických slizáků a radikálních psychopatů, jak nastiňuje tento snímek, který by nás měl varovat před samozvanými vlastenci, označující své kritiky za kolaboranty? Bezpochyby ano. A proto co se nyní děje na náměstích pod taktovkou exotického Vrábela a dalších obrozenců nesmí být přehlíženo a už vůbec ne spojováno s proroctvím. Naštěstí tihle dezoláti neznají ani vtip o Havlovi, resp. Vaňkovi (viz. dole).
Evgeny
Afineevsky na probíhajícím festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava |
VLASTENCI za SENÁT PČR |