Brouci Pytlíci a suchý les - autor/ka: JM (web Šumava umírající)

Není náhodou autorkou níže uvedeného článku "Brouci Pytlíci a suchý les" alergoložka MUDr. Jitka Marková, "ODBORNICE" na ochranu přírody, která byla nedávno soudně uznána za lhářku (ČT2 - Nedej se - Usvědčená lež)? 

***********

Brouci Pytlíci a suchý les

Šumava si s kůrovcem poradí sama, tvrdí vědci
Výše si prosím klikněte na odkaz. Tento mediální produkt plzeňského rozhlasu není ničím jiným než demagogickým vymýváním mozků. Pojďme se mu blíže věnovat.
Paní redaktorka hovoří o kalamitě z devadesátých let. Ano, i v devadesátých letech zde byla kůrovcová kalamita. Šířila se z Bavorska. Tehdejší ředitel Žlábek ji zvládal náročným odkorňováním. Tuto činnost pozorovali Brouci Pytlíci z Hnutí Duha dalekohledem a podávali zprávy na Ministerstvo životního prostředí. Ředitel Žlábek tehdy Černohorský prales před kůrovcovou apokalypsou uchránil. Prales kolem Pramenů Vltavy se rozhodl zničit až ředitel František Krejčí po orkánu Kyrill (leden 2007)   Správa Národního parku Šumava a Bursíkovo ministerstvo – vyhlásili  speciální managementy (zpúsoby péče o les postižený orkánem)  sedmi oblastí, které umožňovaly  ponechání vývratů a zlomů a jejich následné nalétnutí kůrovcem. To vše se dělo na ploše 6 500 hektarů a rozsah následné kůrovcové kalamity tomu odpovídal. Jednou ze sedmi oblastí byla i Černá hora s Prameny Vltavy.
Paní redaktorka, jakoby náhodou, popletla století a nikdo ji neopravil.
Paní redaktorka též tvrdí, že na místech, kde zůstala stát torza stromů, naměřili vědci až o 20% vyšší přítoky vody. Blíže nespecifikovala, co tím vlastně myslí. Někdo jí tento nesmysl musel říci, jinak by jej do éteru pravděpodobně nesdělovala.
Ano, suchá půda v suchém lese je značně hydrofobní (v překladu“ bojí se vody“) a tato voda stéká v deštích po svazích, aniž by se vsákla. Vsakovat se začíná až po několika desítkách minut. Může být základem prudkých povodní nebo v tom lepším případě – pouze zvyšuje průtoky šumavských potoků a říček, a to i nad hodnoty maxima. Právě tím operují Brouci Pytlíci, když tvrdí, že maximální průtoky se nemění.
Ředitel Hubený je jistě velmi slušný člověk a o lese mnoho ví. Navíc ho má rád, opravdu rád. Věří v jeho obnovu. Možná i tu samovolnou (rozuměj – bez zásahu člověka). Nicméně příroda se neřídí přáním a vírou člověka. Má své vlastní zákony. Míza stromů je šedesátiprocentním vodním roztokem glukosy. Kde vezme mladý stromek vláhu na mízu? Dříve to bylo snadné. Stovky litrů vody zadržovaly jednotlivé okolostojící stromy. Les byl zásobárnou vody. Dokázal vyčesávat horizontální srážky. To nyní neexistuje. Vyschlé jsou i mokřady, hoří rašeliniště (toto palivo nemá hořet, neboť má být stále nasáklé vodou jako houba po dešti). Mění se zásadně mikroklima.  Měření průtoků nemá žádnou výpovědní hodnotu, neboť neodráží změny hydrologických parametrů.
 Horizontální a vertikální stratifikaci v Národním parku Bavorský les a v Národním parku Šumava nelze srovnávat, protože jablka s hruškama taky nelze srovnávat. Bavoři jsou opatrní. Pokud ponechávají nějaké území kůrovci, jde maximálně o stovky hektarů. Čeští Brouci Pytlíci si ale troufnou na tisíce hektarů a následnou kůrovcovou kalamitu nedokážou zvládnout.
Bavoři mají pomalu vznikající divočinu, která měla základ nejen v přirozeném zmlazení, ale i v lesnických podsadbách. Je známo, že i v Národním parku Bavorský les se sázelo na místech, kde se les sám nedokázal obnovit. Tohle došlo i Schwarzenbergům po kůrovcové kalamitě z let 1868-1870. A sázeli. Bohužel smrkové monokultury, z nichž se Šumava dosud nedokázala vzpamatovat.
Média lžou. Na to jsme zvyklí. Ale odborníci by na jejich tvrzení neměli zakládat vlastní politickou prosperitu. Ve chvíli, kdy se odporník stává nástrojem politiky a ideologie, hroutí se smysl veškeré jeho práce. Pane řediteli, přeji Vám, abyste na svém postu nemusel překračovat zásadní morální principy jen proto, že si to nadřízení, vedení psychopaty z Bruselu, přejí.
JM