Jak naznačuje níže uvedený přepis, nebo originál ZDE,
není problém uprchlíků pro některé politiky zase až tak velkým problémem, ba
naopak. Pokud by takto podobně ekonomicky uvažovala třeba i naše podnikatelsky
schopná radnice, nemuseli bychom platit za svoz komunálního odpadu už ani
korunu a navíc by z města mohlo zmizet i kontrovezní kasino. Za předpokladu
vybudování 1000 mobilních domků po 20 m², kam se vejde 5 kusů (lidí) a za
každého z těchto „dočasných“ obyvatel bychom od státu denně inkasovali zmiňovaných
cca tisíc Kč, pak nám tento uprchlický tábor měsíčně vynese neuvěřitelných 150
miliónů. No a to už stojí za nějakou tu menší lobby, co?
***********
Zveřejněné odposlechy a obžalovací spis římské
prokuratury odhalily, jak italské podsvětí a s ním spřažení politici z pravice
i levice nestoudně vydělávají na tragédii imigrantů. „Uprchlíci vynášejí mnohem
víc než třeba drogy,“ pochlubil se do telefonu jeden bývalý člen obecní rady.
Chodilo to jednoduše. Marcello Carminati, šéf mafiánského
klanu a bývalý pravicový extremista, financoval volební kampaň některých mužů z
radnice. Ti pak přes své známé na ministerstvu vnitra či na prefektuře
zajistili „přísun“ uprchlíků do některých sběrných zařízení. A ta často
fungovala v jeho režii.
Stát vydává na každého uprchlíka 38,5 eura (1056 korun)
denně. A stačilo pak zfalšovat účty, uvádět vyšší počet uprchlíků, než
odpovídalo skutečnosti, a zisk se jen hrnul. „Na každém uprchlíkovi si musíme
vytřískat euro denně,“ nechal se slyšet další člen klanu.
Politici, zvoleni díky značné podpoře této římské mafie,
museli poslouchat: „Já jsem tě nechal zvolit, tak koukej poslouchat, protože
jinak víš, že bych mohl být nepříjemný,“ nechal se slyšet v telefonu další
aktér skandálu Sandro Buzzi, naopak napojený na levicovou Demokratickou stranu.
Na rozdíl od sicilských mafiánů ti římští se v telefonu
neskrývali, byli si jisti, že se jim nic nestane: „Řím je kráva, kterou je
třeba dojit, ale zase k tomu je třeba ji trochu nakrmit,“ zaznělo na dalším
odposlechu.
Nelegální zisky nepřicházely pouze z přílivu uprchlíků,
prospěch zajistili i Romové. Ti přišli do Říma z Balkánu během posledních
třicet let a skončili v táborech na okraji města. Římská obecní správa jim
postavila sruby a platí jim elektřinu, vodu, otop a v některých případech i
stravu. Vztahy k Římanům nejsou o nic lepší než kdekoliv jinde. Ale opět na
miliónech eur, které město každoročně platilo na účet Romů, si různé
„charitativní“ organizace a „družstva“ naplnily kapsu.
Starosta pod palbou
Skandálem otřesená římská obecní zpráva by mohla být
rozpuštěna a jmenován vládní komisař.
Starosta Ignazio Marino se snaží odolat rostoucí vlně
protestů: „Špínu jsme zdědili po předchozí pravicové radnici a snažíme se
systém vyčistit, je to naše zásluha, že všechno vyšlo najevo. Nemám v úmyslu
rezignovat.“
Ale není jisté, zda se mu to podaří. Je sice pravda, že
korupční systém dovedla k dokonalosti předchozí správa. Jenže Marino působí na
radnici už dva roky a do aféry se namočili nejen představitelé pravice, ale i
členové jeho Demokratické strany.
Azylové řízení se vleče
Italské úřady dostaly od začátku roku už téměř 25 tisíc
žádostí o azyl
Loni dosáhl za celý rok počet žádostí o azyl čísla 63 456
Celkem se letos do Itálie nelegálně dostalo už přes 40
tisíc běženců
Počet žadatelů o azyl v Itálii narostl zejména v
posledních dvou letech
Zatímco v roce 2013 bylo žádostí 26 620, loni už to bylo
dvakrát tolik
Azylové řízení trvá v Itálii dlouho, na vyřízení nyní
čeká 84 tisíc lidí
Očekává se, že letos dorazí k italským břehům až 200
tisíc migrantů
Celkově policie zatkla či zadržela 62 lidí. Při první
vlně skandálu, který vypukl loni v prosinci, obžalovaní či podezřívaní členové
Demokratické strany museli opustit funkce a některé členy strana vyloučila.
Římané bez iluzí
Obyvatelé Říma si o vládcích nikdy nedělali iluze. I za
vlády papežů říkali o politicích, že „ten nejčistší z nich má lepru“. A proto
měli tendenci dívat se na jistou dávku korupce se shovívavostí, „protože to tak
vždy bylo“.
Jenže přišla těžká hospodářská krize, nezaměstnanost a
hluboká nedůvěra k politice. A ta má v Itálii občas nepříjemné následky. V roce
1922 jí využil Benito Mussolini, v roce 1992 se jako „spasitel“ objevil Silvio
Berlusconi, i když samozřejmě s předválečným diktátorem neměl nic společného.
Proto komentátor Francesco Merlo v deníku La Repubblica píše: „Je mi líto
starosty Marina, kterému lze nanejvýš vyčíst, že neměl dost tvrdou ruku a že se
nechal oklamat. Ale za dané situace by bylo nejlepší jmenovat vládního
komisaře, celou městskou administrativu podrobit nemilosrdné kontrole a teprve
pak opět vypsat volby a zvolit nového starostu.“
(Text: Novinky .cz, 06.06.2015)
A je to TADY!!!
OdpovědětVymazathttp://www.novinky.cz/domaci/376771-stat-si-pronajal-dvacet-bytu-pro-uprchliky-od-bakalovy-spolecnosti-rpg.html