51024081: Kralova vila vs. Roklanská chata (režie: ODS)

Boj o záchranu Roklanské chaty "zasáhl" veřejnost víceméně až loni během předvolební kampaně znovukandidujícího senátora Tomáše Jirsy (ODS), i když o napadení chaty dřevomorkou se ví už od roku 2003, kdy NP Šumava vedl Zemanův odlesňovač Ivan Žlábek (SPO). Zájem médií se k NP obrátil především v době, kdy lobbistickým zájmům velkých dřevařských firem vadil ředitel František Krejčí, kterého odvolal nový ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS) a vedením správy parku byla dočasně pověřena Zdeňka Šartnerová z ekonomické sekce správy parku. Tu v únoru 2011 nahradil prozatímní ředitel a bývalý předseda Klubu českých turistů Jan Stráský (KSČ, ODS), který ve stejném roce vědomě porušil zákon, když svým podřízeným nařídil použít proti kůrovci chemické postřiky, ačkoli to zákon o ochraně přírody a krajiny v chráněných územích zakazuje. Za jeho činnosti ve funkci ředitele Národního parku Šumava byla podána čtyři trestní oznámení a do věčných lovišť si odnesl i anticenu Ropák roku 2011, a to za výrok - "Zákon je dodržován tím, že bude neustále porušován, ale jeho porušování bude kryto jím umožněnými výjimkami."

Po jeho odchodu dosadili kluci z podparoží (vzpomínáte na Jirsovu manipulativní šaškárnu před Hubertem?) do vedení NP Šumava doposud nejneschonějšího šumavského lokaje ODS Jirku Mánka, vyznamenaného Zemanem za "šumavské zásluhy" podobně, jako náš ekolog Jirsa (ODS) či další "aktivista" z hlubocké partičky Zachraňme Šumavu Petr Martan. A právě za "úřadování" klauna Mánka bylo poprvé navrženo zbourání stavby a postavení nové chaty. To však ódeesácká arogance netušila, že padna Nečasova vláda a jejich projekty v NP Šumava půjdou k ledu. Proto je dnes velmi komické, že ódeesák Jirsa stojí za Peticí za záchranu Roklanské chaty, iniciovanou údajně Klubem českých turistů, jehož předsedou byl až do roku 2006 ex-ředitele NP Šumava Jan Stráský. Cílem petice bylo nasbírání 10 tis. podpisů, umožňujících její projednávání v Senátu PČR. Toho ale petenti dosáhli zhruba z poloviny a tak se hledají nové způsoby, jak chatu "zachránit", i když leží v oblasti klidových území, která jsou dnes návštěvníkům nepřístupná.

Krátce před oficiálně ohlášenou návštěvou čerstvého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) v NP Šumava "unikly" z Prahy "zaručené informace", že pokud současný ředitel NP Hubený nezastaví demolici Roklanské chaty, dojde k jeho odvolání. Tato spekulace byla včera během Hladíkovy návštěvy Šumavy VYVRÁCENA. Naopak oba "lídři" se prý v klidu "domluvili", že k demolici Roklanské chaty už letos nedojde a proběhne "nezávislé" posouzení stavu dřevomorkou prožrané chaty. V úvahu přchází i přemístění objektu do jiné lokality. Že by po vzoru Boubínského zámečku, postaveného v roce 1902 na jižním svahu šumavského Boubína Janem Nepomukem ze Schwarzenbergu, byla chata také převezena do Staré Obory u Hluboké nad Vltavou?

Mnozí si Šumavu idealizují dle knih spisovatele Karla Klostermanna. V díle Ze světa lesních samot autor mj. zmiňuje život v Roklanské hájovně (hostinec a ubytovna, Jan Evangelista Chadt "Ševětínský'), která stála v blízkosti hráze Roklanské nádrže od poloviny 19. století a kolem roku 1950 došlo vojskem ČSLA (18. rPS - Roklan) k jejímu stržení. V těsném sousedství byla v letech 1935-1936 vybudována Klubem českých turistů Roklanská chata (bouda), kterou se na jedné straně snaží jihočeští ódeesáci zachránit, ale funkční funkcionalistickou Kralovu vilu z roku 1932 v Prachaticích hodlají zbourat.

Kralova vila (nahoře), Roklanská chata (vpravo dole) a dnes již nestojící Roklanská hájovna (vlevo dole).