Stačí si 17.
listopadu chvilku pustit televizi (kterou stejný AUTOR níže uvedeného článku
rok předtím nedoporučoval a navíc tehdy všechny "rozumné" občany
směřoval na chalupy bez kontaktu s aktuálním děním ve "slavící"
Praze) a pak vytvořit něco na téma "Koblihy na Národní". K tomu
připojit informaci, že coby nečlen Jisker, Pionýra a SSM se v letech 1988 a
1989 podílel (asi podobně jako Miloš) na všech demonstracích pořádaných opozicí v
Praze, a že má zcela jasno, proti komu se tehdy demonstrovalo. AUTOR INTELIGENT
a tehdy tedy pravděpodobně skoro-chartista, jehož aktuální podpora prokremelských Klauso-Zemanovců vnáší do JEHO "předlistopadového disentu"
značné pochybnosti. Ale pokud AUTORA máte rádi a jeho článkům a názorům se klaníté nejen
na MÚ Města Hluboká nad Vltavou, pak doporučuji níže uvedené nalistovat a
dolistovat. Ostatním zdravě se vyzvracet.
***********
Do kin
přišel dlouho avizovaný film Davida Mrnky MILADA. I když všichni ten příběh
známe a víme, jak skončí, je to film poučný a jde z něj mráz po zádech. Když
jsem ho sledoval, myslel jsem na tři věci:
Film MILADA by měli vidět všichni studenti,
od deseti let počínaje. Film nám ve zkratce představí nacistickou a
komunistickou minulost naší země, až z toho mrazí.
Na film by měli povinně také jít všichni
členové KSČM, resp. i bývalí členové KSČ. Ne snad, že by současní komunisté
chtěli zavádět podobné praktiky, ale proto, že se ke jménu a tím k odkazu
komunismu strana hlásí.
Film MILADA byl uveden do distribuce krátce
před výročím 17. listopadu a já si uvědomil, že Andrej Babiš pravděpodobně opět
půjde klást květiny k pomníku na Národní třídě.
Ve svém
vlastním životopise o Listopadu 89 Babiš píše, že „v Maroku (kde pracoval od
roku 1985) jsem byl i v době sametové revoluce a ani jsme pořádně nevěděli, co
se dělo u nás doma“.
Další věta z
jeho životopisu zní: “Moje matka…. celý život bojovala za to, aby její děti v
životě uspěly. Nechala se proto dokonce zaměstnat v Ústavu marxismu-leninismu a
docílila toho, že mě vzali do KSS.“
Každý, kdo
žil za komunismu, přeci ví, co to znamenalo „žít od roku 1961 v Paříži, kde
jsem začal chodit do školy“, „vycestovat v září 1969 do Ženevy“, „jezdit o
prázdninách za rodiči do Švýcarska“, nebo v sedmdesátých letech jako prezident
mezinárodní studentské organizace „pracovat na brigádách dvakrát ve Francii a
jednou v Belgii“. Kurzívou jsou citace z Babišova vlastního životopisu.
Ve svých
veřejných politických projevech nenechá Andrej Babiš na posledních dvaceti pěti
letech nit suchou. Matrix a Palermo. Současnou povolební situaci komentuje: „Opět
se potvrzuje, že systém, který tu fungoval dvacet pět let, se brání a jen tak
snadno se nevzdá.“ Je sice pravda, že on osobně během těch posledních dvaceti
pěti let pohádkově zbohatl, ale to, jak víme, pouze poctivě, vlastní pílí a
korupčnímu systému navzdory.
Problém je,
že tím, jak Andrej Babiš vlastní média, nemá mu kdo připomenout, že revoluci v
roce 1989 jsme dělali právě proti podobným oportunistům, kteří byli v
komunistické straně jen pro vlastní prospěch, a také proti těm, kteří třeba nic
nepodepsali, ale ekonomické StB pravidelně referovali. Kdo komu revoluci
ukradl? Babiš nám, nebo my jemu?
Asi se to
nestane, ale místo kladení květin na Národní třídě by měl jít Andrej Babiš na
film MILADA. V pátek 17. listopadu ho hrají vedle Průhonic v multikině Cinemas
v Hostivaři od 20.00 hod.
Pozn.: Autor
byl na všech demonstracích pořádaných opozicí v Praze v letech 1988 a 1989 a má
zcela jasno, proti komu se tehdy demonstrovalo.
(Zdroj: www.NeviditelnyPes.cz,17. 11. 2017)
Žádné komentáře:
Okomentovat