Jeden z nejpracovitějších odpůrců šumavské přírody, rozuměj té
jiné, než "staré dobré ódeesácké", je bezpochyby poslanec a kandidát na
hejtmana za ODS Jan Zahradník ("Jirka Mánek si medaili zaslouží"). Jeho
aktuální komentář pro ECHO24.cz vyšel tento čtvrtek.
Přeji Vám krásné a neódeesácké léto na Šumavě.
***********
16. června
2016
Jan Zahradník: Hlasování o Šumavě: bezzásahovost
povede ke zkáze
(ECHO24.cz)
Poslaneckou sněmovnu čeká v závěru června třetí čtení novely zákona o ochraně
přírody a krajiny a hlasování o pozměňovacích návrzích. Jak už se stalo zvykem,
když se hlasuje o zákonu, který zajímá ekologické aktivisty, dostávají poslanci
do svých mailových schránek žádosti od občanů, aby hlasovali pro některé návrhy
a aby odmítli jiné.
Mnozí tito
občané přiznávají, že jednají na základě prosby Hnutí Duha. Průsečíkem všech
jejich výzev je podpora bezzásahovosti v národních parcích, všichni ale myslí
na Národní park Šumava. Je smutné, že argumenty, které pisatelé v dobré víře
používají, jsou v přímém rozporu s důsledky, ke kterým bezzásahovost vede.
Vyzývají k bezzásahové ochraně lesů jako zásobáren vody, k ochraně horských
smrčin a vzácných rašelinišť, k záchraně byť jen jediného živého stromu.
Aktivisté z
Hnutí Duha jim zřejmě neřekli, jaké důsledky mělo uplatnění principu
bezzásahovosti po orkánu Kyril v roce 2007. Neřekli jim, že poté, co tehdejší
ministr životního prostředí Martin Bursík rozhodl ponechat v prvních a druhých
zónách Národního parku Šumava padlé stromy, vznikla kůrovcová kalamita, po
které uschlo na Šumavě více než 20 000 ha lesa. Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc. k
tomu napsal: „Obávám se, že les uhynul na velkých plochách ve vrcholových
partiích a dochází ke změně místního klimatu, klesá množství srážek. Stoupla
průměrná teplota a hlavně na velkých plochách jsou vysoké teploty za jasných
slunečních dnů, ubývá mlhy, netvoří se mraky, přichází více sluneční energie,
odpařená voda se nevrací zpět.“
Princip
bezzásahovosti je v novele zákona o ochraně přírody a krajiny zakotven v jednom
z úvodních paragrafů ve slovech „včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních
dějů“. Dovolím si položit otázku. Není toto zajištění nerušeného průběhu
přírodních dějů samo o sobě velkým zásahem do stavu přírody, ve kterém se v
daném čase nachází? Osvětlím to na příkladu orkánu Kyril. Ponechání kmenů,
které porazila vichřice, na místě kam padly, muselo s velkou pravděpodobností
vyvolat kůrovcovou kalamitu. To podle mne ministr Bursík dobře věděl, a proto
nařídil nezasahovat. Následně argumentoval tím, že orkán Kyril je přírodní děj
a že i kůrovec je nakonec součástí přírody.
Těmto
argumentům by bylo možné rozumět, kdyby se jednalo o území, jako jsou například
národní parky v Severní Americe, kde přírodní děje probíhají nerušeně po celou
dobu jejich existence. Takovým územím ale Šumava není. Zde žili a žijí lidé,
kteří ji v průběhu historie zásadně přeměnili. V tomto kontextu bylo Bursíkovo
rozhodnutí gigantickým zásahem do tehdy aktuálního průběhu přírodních dějů,
který měl a stále má fatální důsledky na šumavskou přírodu.
Naprostá
bezzásahovost na převažující ploše Šumavy nevyhnutelně povede k tomu, že budou
následovat další kůrovcové kalamity a že budou usychat další a další tisíce
hektarů. Les, který možná vznikne přirozenou obnovou, nebude jiný, než
stávající monokulturní smrkový les a podobně jako on bude stále citlivější k
podobným kalamitám. Chceme-li mít na Šumavě v budoucnosti divočinu v celé její
kráse a druhové pestrosti, nezbývá než jí k tomu pomoci. Vysazovat vhodné
druhy, bránit devastaci lesa kůrovcem. Lidé se tohoto procesu musí zúčastnit a
sledovat jej s pokorou a za přísných podmínek, daných zákonem. Ještě je čas se
touto cestou vydat. Ještě je možné ve třetím čtení zamítnout tuto novelu zákona
o ochraně přírody a krajiny a obnovit širokou diskusi všech názorových proudů o
skutečné ochraně přírody v národních parcích.
(zdroj:
ECHO24.cz)
Žádné komentáře:
Okomentovat