Pravda o zaměstnávání Šumaváků vychází najevo (blog.RESPEKT)

Dnešní BlogRespekt přinesl text Václava Boudy (viz. níže), narážející na šumavskou (ne)zaměstnanost. Zde stejně jako v několika dalších, veřejnosti už dobře známých kauzách, ztrácí předchozího vedení NP Šumava další a další body. Jen nechápu (myšleno v nadsázce), proč ho stále "záchranný tým" z Hluboké obhajuje.

ČT2 video z roku 2010 ZDE

 ***********

Pravda o zaměstnávání Šumaváků vychází najevo

Šumavský park zoufale potřebuje lidi, kteří by pro něj zajišťovali práce spojené s péčí o lesy. Ti jakoby od roku 2011 z parku mizeli. Nabízí se odpověď, že je o živobytí připravili tehdejší ředitelé parku Stráský a Mánek. Ti ale vždy a všude tvrdili, jak obyvatelům šumavských obcí pomáhají.

Podle letošní srpnové informace NPŠ „za posledních 5 let klesl počet dodavatelů prací z dřívějších 333 subjektů na pouhých 93“! Co se za tímto radikálním poklesem skrývá?
Zadávání menších zakázek místním obyvatelům umožňoval od roku 2009 systém LesIS. (Podrobněji v televizní reportáži http://www.ceskatelevize.cz/porady/1129337346-pridej-se/210562248410023/). Před jeho zavedením uzavíral smlouvy s dodavateli prací vedoucí lesní správy na návrh lesníka. Za tím se skrývalo kšeftování s veřejnými zakázkami i se dřevem a logicky i korupce. Mazaní šíbři si najímali nekvalifikované a nezkušené pracovníky z jiných regionů či cizince. To trvalo řadu let. Tak je třeba znám případ Bulharů, kteří na Borové Ladě vysázeli tisíce jedlí. Sazenice vesměs uschly a důvod byl nasnadě. Kopali totiž malé jamky, a aby se do nich vzrostlé stromečky vešly, motykou jim zkracovali kořeny. Chyběla kontrola kvality ze strany parku i zaměstnávání cizinců.
Problémy vygradovaly v roce 2008 sebevraždou těžebního technika. Další rok začal platit program kontroly a evidence LesIS. Jeho zavádění bránilo nekalým praktikám natolik, že to zřejmě žralo i některé ministry. Program samozřejmě vyžadoval nekompromisní kontrolu. Účinné se ukázaly kontroly cizinecké policie, úřadů práce i její bezpečnosti. I park začal důsledněji prověřovat, zda dodavatelé disponují vlastními prostředky a pracovními silami, a zda jsou schopni zakázky naplnit. To ale bylo… V poslední pětiletce, však jakoby neexistovalo…
V roce 2010 šéf jedné z největších lesnických firem hrozil tehdejšímu vedení parku, že buď LesIS zruší, nebo dlouho šéfovat nebude. Tehdy (záhadně) odešel ředitel Krejčí. Ministrem Drobilem dosazený Stráský a Mánek programu evidentně nefandili, nebo ho alespoň nekontrolovali. Tak namísto zakázek malého rozsahu pro samostatně výdělečné Šumaváky objemy zakázek narůstaly na statisícové i milionové sumy pro velké firmy nebo překupníky. Babka, která si chtěla poctivě přivydělat na sázení stromků, neměla šanci. Pravda, vítězové kočímu, babce i těžaři práci nabízeli, jenže za kolik. Jejich vlastní provize byla často neuvěřitelná a následky park oficiálně přiznal až letos. Lidé ochotní na Šumavě pracovat jakoby vymřeli, kvalitní prací by se jako námezdní dělníci neuživili.
A projevil se i další důvod proč místní lidé ztráceli zaměstnání. Ekonomicky silné firmy začaly těžební práce provádět produktivnější, i když k přírodě méně šetrnou technikou, hlavně harvestory. Jsou zkrátka lidé, kterým peníze nesmrdí a příroda si stěžovat neumí.
Koho tedy dnes park postrádá? Hlavně drobné živnostníky, kteří splňují kvalifikaci pro práci s motorovou pilou a s kolovým traktorem a lidi pro pěstební činnosti. „Náhle“ se totiž ukazuje, že je potřeba každoročně zasázet více listnáčů a jedlí, tedy dřevin, které se nedostávají v zásahových územích. A zatímco ještě nedávno vedoucí pracovníci tvrdili, jak dobře šetrnou techniku v parku využívají, po letošní větrné kalamitě náhle zjišťují, že kolových traktorů a jejich obsluh potřebují víc.
V současnosti tedy park usilovně hledá a dokonce slibuje cenové navýšení o 40 procent. Za poslední roky ovšem přestal správné fungování LesISu dostatečně kontrolovat. A šíbři si už kvůli čtyřicetiprocentnímu navýšení cen brousí zuby. Existují důkazy, že se hajní budou vracet ke staré osvědčené praxi a preferovat smlouvy s velkými dodavateli, a že prospěch z cenového navýšení budou mít především překupníci. Že taková praxe dává příležitost ke korupci, je nasnadě. K nárůstu počtu místních malých živnostníků, to nejspíš nepovede.
Těžko říci, zda tohle odpovědní pracovníci parku vědí a chtějí to důslednou kontrolou hajných napravovat, anebo se zachovají podobně, jako za předchozích ředitelů. V každém případě na to bude doplácet stát, tedy každý s nás.