HK
neděle 23. listopadu 2014
sobota 22. listopadu 2014
O svobodě se nediskutuje
Přeposílám článek "O svobodě se nediskutuje", jehož obsah má nemálo společného s tzv. "hlubockou totalitou". Originální verzi nalezenete ZDE.
*********************
*********************
Musíme si zprvu uvědomit několik faktů. Změna (a záměrně
nepoužíváme slovo „revoluce“) v roce 1989 byla pozitivní. Zbavili jsme se
komunismu, jakožto doslovného ničitele duše každého národa. Nezbavili jsme se
však komunistů. Získali jsme určité svobody a určité možnosti, ztratili však
určité jistoty. Přestali jsme být manipulováni jedním a začali být manipulováni
druhým. Vyměnili jsme politický systém utlačující a neměnný, za systém, který
se dá s určitým vypětím vůle a snahy zlepšit, o což se také musíme vždy snažit.
Tehdy, při „sametové revoluci“ jsme chtěli svobodu,
kterou jsme částečně dostali. S touto svobodou jsme si relativně pochopitelně
spojovali Spojené státy a západní Evropu. Ty jsme měli za svobodný prostor, kde
každý může žít, podnikat a cestovat bez intervence všudypřítomného státu a
strany. S tímto pohledem jsme tehdy dělali „revoluci.“ S tím samým pohledem
jsme o pár let později vstupovali do EU a ten samý pohled má většina z nás
bohužel dodnes.
Tento obraz už však dávno neplatí a my se velmi pleteme.
Dnes žijeme ve světě, který zná pouze jednu reálnou
supervelmoc. Bohužel a bohudík, tím hegemonem jsou Spojené státy. Základní
pravidlo obchodu, společnosti a politiky hovoří jasně – monopol nikdy není
dobrý. Při monopolizaci moci v takové míře totiž už dávno nelze zaručit
podstatu svobody: pluralitu názorů, ochranu svobody slova i pro nepopulární
názory a možnost odvolání k mezinárodnímu právu. Pokud vládne monopol, ostatní
si musí vybrat zda šlapat v šiku s ostatními a nebo být vyděděni na okraj. Ze Spojených
států se tento monopol stal a z EU, tedy západní Evropy, je byrokratický
moloch, který zdatně a notně submisivně sekunduje.
Krásná hesla, která zněla celým listopadem 1989; hesla o
pravdě a lásce, o svobodných volbách, o konci vazalství, se přeměnila na
prázdné fráze, řečené ústy těch, proti kterým tehdy zněla. Sametová revoluce je
často označována jako „poklidná výměna moci“. Žádná výměna nepřišla. Dočkali
jsme se „poklidnéhopřejmenování režimu“ a pouhého zbavení se symbolů tehdejší
moci. Nakonec, Václav Havel nebyl za prezidenta jednomyslně (!) zvolen nikým
jiným, než starým režimem. Nemáme již socialismus, nemáme však ani řádnou
demokracii. Jedno nemělo budoucnost a tomu druhému chybí tolik potřebná
mravnost a občanská angažovanost.
Z boje o lidská práva se stal klacek v rukou mediálně
vlivných, kteří jím bijí po hlavě a pověsti každého, kdo si troufne nahlas říci
názory nekonformní. Karel Kryl je i po 25 letech stále pomyslným lakmusovým
papírkem, který bolestně ukazuje na stav naší demokracie. Demokracie, která
selhává, když stále existují písničky, které rádia veřejně nezahrají. Cenzura
státní se proměnila v daleko horší tichou autocenzuru, kdy si sami ořezáváme
vlastní práva a svobody v zájmu svého pohodlí.
A svoboda? O svobodě se už dnes nepolemizuje. Svoboda se
jen a pouze slaví. Nesouhlasíš, kritizuješ, používáš zdravý rozum? Mluvíš a
myslíš, nedejbože konáš? Odmítáš dělat kompromisy? Tady máš nášivku na hrudník
– extrémista, pivní brblal, negativista, líný parchant. Svoboda je o cti,
mravnosti, solidaritě, respektu, naslouchání a hlavně o menšinovém,
nekonformním, hlasu.
A ani plný parlament parchantů, kteří se před 30 lety
klaněli srpu a kladivu, to nezmění. Nezmění, dokud tu bude alespoň jeden
vlastenec, který bude ochotný se před bitvou svobodu postavit a říci, že
kompromisů už bylo dost. Výročí „Sametu“ není tím čím by mělo být. Měli bychom
si připomínat tolik očekávanou změnu poměrů. Měli bychom si připomínat
bojovnost národa. Měli bychom také připomínat politikům, že volných míst v
kalendáři je ještě spousta.
Z oslav, které měly být důstojné a motivující, zbyla jen
karikatura a zmuchlaný symbol. Studenti jsou marketingovým nástrojem senilních
punkerů s motýlkem – nikoliv hybnou, „revoluční“ silou, která má co říci sama o
sobě. Václav Havel to nakonec se svou náturou dotáhl až na letiště. Karlem
Krylem se zaštiťují ti, proti kterým by dnes zpíval, zatímco současní popoví
„umělci“ přezpívávají jeho písničky, které jsou stále povolené. Na Národní
třídě se mává rudou kartou. Lidé jsou schopni mobilizovat po tisících, protože
je prezident hulvát a dovolil si říci několik sprostých slov. Když jde o témata
daleko důležitější, málokdy někdo dorazí. Ti, kteří hovoří o masakru na Národní
třídě, utelevize tleskají rozprášeným demonstrantům (našim
spoluobčanům!) v Českých Budějovicích nebo Ostravě.
Máme otevřené hranice, nejsou pasové kontroly a Luis
Vuitton otevírá v Pařížské ulici nový obchod. Opravdu jsme cinkali klíči za
tohle? Je tohle opravdu vše, co nám má stačit? Pomalu a jistě měníme pohodlí za
své svobody. Svoboda je nechat druhé mluvit, i když je to z cesty. Svoboda je
říct, co mám na srdci, bez obav z represe. Svoboda je totiž jen jedna. A to
úplná. Žádná svoboda napůl neexistuje a není přípustná.
pátek 21. listopadu 2014
Když Veleba prášil (režie Miloš Zeman & SPO Company)
K černo-silvestrovské zábavě by se dalo přirovnat večerní
vystoupení významného normalizačního komunisty Jana Veleby, aktuálně senátora a
předsedy Strany práv občanů, který v roce 2005 nahradil ve funkci prezidenta
Agrární komory ČR Václava Hlaváčka (předtím vltavotýnského Jiřího Netíka). Donedávna ještě přímý nadřízený regionálních a
okresních funkcionářů Pavla Dlouhého (předseda) a Hany Šťastné (ředitelka), tak
v dnešním Hyde Parku (ČT24) mj. obvinil veřejnoprávní média z podávání
neobjektivních informací a přiznal svoji
náklonost ke Karlu Krylovi. Z jeho tvorby navíc překvapivě vyzdvihl jeho velký "evergreen"
BRATŘÍČKU OTVÍREJ VRÁTKA.
Ano. Soudruzi komunisté skutečně otvírali
"spojencům" vrátka. Ale Karel Kryl je pane Velebo před nimi zavíral! Vy a vám
podobní naopak takové umělce zavírali do kriminálů, nebo je vyštvali z
Československa. Navíc brát si do Vaší prolhané komunistické huby (čas 35:10) tak
silnou postavu disidentského prostředí jakou bezpochyby Karel Kryl byl, je
naprostá nehoráznost a důkaz o Vašem amorálním myšlení. Hanba Vám a všem
podobným!!!
Odejděte prosím do Ruska a neotravujte svobodu v ČR!
Děkuji!!!
Mimochodem, tak jak
to pozoruji, předlistopadoví kádři jeli těžce v českém undergroundu. Vojta Filip
poslouchal Jasnou Páku (Pal vocuď) a výše jmenovaný Veleba Karla Kryla (asi soudruhu Bratříčku "otvírej" vrátka). Dnešní
elita z ODS (Mánek, Šťastná) zase společně obdivuje Leonarda Cohena. Inu, co
Čech, to muzikant.
čtvrtek 20. listopadu 2014
středa 19. listopadu 2014
Zemanova ČERVENÁ (nejde ale o jeho dnes už neplatnou legitku KSČ)
Pondělní akci na Národní Chci si s vami promluvit, pane prezidente,
kterou mnozí zaznamenali třeba až díky červeným kartám, zorganizoval kapelník česko-anglických
The Prostitutes a režisér (Mods) Martin Přikryl. Dnes vyšlo jeho
prohlášení, které neguje některé konspirační teorie a přeposílá informace k
dalšímu šíření symbolu červených karet. Jsem jen velice zvědav, jak se k celé
věci (ZEMAN s.r.o) postaví představitelé hlubocké radnice. Objeví se karty i
tam, nebo třeba dole u Huberta? (To byl vtip)
*******
Dobrý den, jen dvě věci.
Nejdříve moje vyjádření ke konspiračním teoriím:
Akci jsem svolal já, 19.000 lidí se k ní na Facebooku
připojilo, 12-15.000 se účastnilo v Praze, další v Brně, Ostravě, malé skupinky
i na vesnicích a ve městech Evropy i světa.
Hodně z vás mi nabídlo svou pomoc, část jsem využil a
díky za ní. Náklady na celou akci se nevyšplhaly přes 3.000 korun a ty jsem
zaplatil ze svého.
Bez facebook ads a podobných placených propagačních
kampaní se zpráva o akci šířila sama - protože přišla v pravý moment, kdy mělo
hodně lidí pocit, že už je potřeba se proti prezidentu postavit veřejně, ne jen
ve statusu na Facebooku nebo u piva, vína, kávy.
S americkou ambasádou jsem nikdy nejednal, ani s žádným
jejím vyslancem a nejsem si při vší své příčetnosti vědom jakéhokoliv cizího
vlivu na moje rozhodnutí se do akce pustit. Nejsem ve spojení s žádnými
politiky, můj postoj je ryze občanský. Jediný člověk, resp. instituce, která
stojí přímo v pozadí celé demonstrace, je prezident republiky Miloš Zeman a to proto,
jak mě rozčiloval svým jednáním, až mě k akci vyprovokoval.
Mimochodem: Na krabici, do které se v Brně sbíraly karty,
je adresa na prezidenta Miloše Zemana. Na originální fotografii je to vidět.
Stačí použít zvětšení. Celý článek aeronews je primitivní podvrh.
*****
Co dál? Jakub Pitron s dalšími účastníky pondělního happeningu
rozjíždí následující akci a já přebírám jejich text:
"ČERVENÁ DO OKEN -navazující akce na Happening ze
17.11.2014: Chci si s Vámi promluvit, pane Prezidente, kde se jen na Národní
třídě sešlo 12 000 - 15 000 lidí. Internetovou manifestační petici za
odstoupení prezidenta republiky podepsalo již přes 89 000 lidí! Rozvířily se
ale diskuze, že je nás málo.
Vyzýváme všechny naše příznivce, kteří i nadále nejsou
spokojeni s kroky prezidenta republiky: Spojme své síly a ukažme, že NÁS není
málo! Vylepte si na okno jednu A4 Červenou kartu, aby byla zřetelně vidět. A
pokud chcete zapojte známé, kamarády, kolegy z práce. Všichni, kdo nesouhlasí s
kroky Miloše Zemana: Kartu do OKEN!
AKCE PRÁVĚ ZAČALA a bude pokračovat minimálně do konce
roku! Buďte s námi."
Máte-li potřebu nadále vyjadřovat svůj postoj, můžete se
přidat.
To je pro dnešek vše.
Mějte se hezky, přeji vám klid a pojďme každý přemýšlet,
co můžeme udělat proto, aby se napětí ve společnosti snížilo a přitom jsme se
nemuseli "normalizovat" jako v 70. letech minulého století.
úterý 18. listopadu 2014
17. listopad 2014 odstartoval ...........
Včera jsem v Praze na Národní zažil atmosféru, která mě naposledy
potkala přesně před čtvrt stoletím. U příležitosti stejně starého výročí 17.
listopadu zde probíhaly pouliční oslava "Díky, že můžem! - Korzo Národní" a na rohu se Spálenou (před někdejším obchodním domem Máj)
protestní akce "Chci si s vami promluvit, pane prezidente". Silně
emotivní schromáždění, vyjadřující "červenými karty" nesouhlas s
nejen vrávoravými kroky současného prezidenta Zemana a jeho pat(aje)y.
Následující "nezávislá" demonstrace na Albertově navíc celému světu
naznačila, jaké popularity se tomuto možná už demencí pronásledovanému
politikovi u nás dostává. Připočteme-li další "hradní" zkreslování skutečností
a Zemanovu pozvánku věnovanou soudruhovi Putinovi, nabízí se otázka:
"Ku*va, co se to tady děje?"
Podle komentátora deníku Právo Saši Mitrofanova se Zeman chopil
kanystru. Zda-li s Putinem dochrstne do Prahy, nebo ne, uvidíme až v lednu. Každopádně
coby pyroman se vědomě a úmyslně dopouští trestného činu, za který by měl být
dle zákonů souzen - tedy, nebude-li omezen svéprávností. Avšak ani v tomto
případě nebude moci nadále zastávat funkci prezidenta naší země. Osobně
Milošovi doporučuji abdikaci, odchod do Ruska и красивую жизнь c Владимирoм Владимировичем
Путиным. Odejít však mohou samozdřejmě i všichni jeho sympatizanti. Od nás z
Deep City to možná bude kompletní "spektrum politických stran". Kéž
by!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)


