Prej se dneska na MÚ rozdávaly zdarma Pampersky!?

A co nato asi pan starosta a jeho pohůnci? Jde o zmanipulování BIS (toť moje odhadovaná odpověď některého ze členů ex-klubu Zachraňme Šumavu)

"Některé lobbistické skupiny usilovaly o získání vlivu na chod Správy Národního parku (NP) a chráněné krajinné oblasti Šumava, resp. snažily se o ovlivňování budoucí podoby NP. V zájmu vlivových skupin je realizace několika sporných projektů v šumavském regionu, možnost pozemkových spekulací nebo rozšíření těžby dřeva. S tím také souvisí snaha o ovlivnění zákona o NP Šumava. Budoucí zonace parku je sporným bodem mezi ochránci přírody a osobami, pro které je zastavění NP podnikatelským cílem."

***********

BIS: V krajích a obcích se zneužívaly veřejné peníze, bez postihů

 Praha 4. září (ČTK) - Bezpečnostní informační služba (BIS) zaznamenala loni rozsáhlé zneužívání veřejných financí v krajích a obcích. Kvůli zákonům ale zůstává většinou skryté a nepostižené, napsali zpravodajci ve výroční zprávě za rok 2014. Dnes ji zveřejnili na svém webu . Situaci by podle kontrarozvědky zlepšila výraznější kontrola na lokální úrovni a větší pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu.
BIS se podle zprávy zaměřila na regionální zájmové skupiny, které se prý specializují na zneužívání veřejných peněz. Zpravodajci sledovali kontrolu hospodaření správních celků. Stále více se podle nich využívá externích služeb, například k vyřízení žádostí o evropské dotace, zadávání veřejných zakázek a právní služby.
"Dalšími rizikovými oblastmi jsou správa společností s majetkovou účastí obcí a krajů nebo přerozdělování veřejných prostředků. Ve všech těchto oblastech BIS zaznamenala rozsáhlé zneužívání veřejných financí, které vzhledem k legislativnímu nastavení zůstává ve většině případů skryté a nepostižené," píše BIS.
Kontrarozvědka například zaznamenala "pokusy o ovlivnění rozhodování úředníků na ministerstvu financí, kteří by této skupině mohli umožnit hladký průběh čerpání dotace z fondů EU". Zpravodajci míní, že situaci by zlepšila výraznější kontrola na lokální úrovni a větší pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu.
BIS také zmiňuje trend, který nastal v Ústeckém kraji po vyšetřování kauzy Regionálního operačního programu Severozápad, která skončila pravomocnými rozsudky. Trestní stíhání se stala podle BIS příčinou nástupu nových subjektů. "Ačkoliv jsou určitým způsobem spojeny s představiteli regionální mafie z let minulých, při dosahování svých cílů využívají odlišné, sofistikovanější prostředky. Nastal zjevný ústup od velkých krajských stavebních zakázek a zakázek spolufinancovaných z ROP SZ směrem k tzv. měkkým projektům zaměřeným na vzdělávání, sociální služby, zdravotnictví, dopravu či dotační poradenství," píše tajná služba.

První rok Zastupitelstva v programech 1-6 (Hluboká n. Vlt.)

Když už jsem si "dovolil" použít dnešní Boudův článek "Pravda o zaměstnávání Šumaváků vychází najevo", ukradnu ještě jeho včerejší příspěvek "Máte rádi Šumavu, nevěřte hujerům a jim podobným" (viz. níže), připomínající ještě větší šumavskou hrůzu, než byly orkán Kyrill a tzv. (JEHO) kalamita tisíciletí - Dámy a pánové, přichází MR. MÁNEK!

***********

Máte rádi Šumavu, nevěřte hujerům a jim podobným

 

Odpůrci chystané novely Zákona o ochraně přírody a krajiny a Plánu péče o NP Šumava vyhledávají každou příležitost k účelové kritice. Jedním z řady „expertů“ na ovlivňování veřejného mínění a lá Hujer je bývalý ředitel NPŠ Jiří Mánek.

Prostor Mánkovu poslednímu pokusu oblbnout veřejnost, obávající se dlouhodobého sucha, dalo Právo. Pozorného čtenáře jeho výplodů ale nepřekvapilo, že to, co ministerstvu a parku vytýká, se nápadně podobá jeho vlastnímu plánu péče pro léta 2014 až 28.
V článku kritizuje ministerstvo a park: „Nově se má podle Plánu péče o NPŠ ponechat většina lesa napospas kůrovci. Časem tak vzniknou další plochy bez dospělého lesa, plochy s přehřátou půdou, místa s vyschlými prameny…“. Ještě jako ředitel NP v plánu péče po nástupu nového ministra ale sám plánoval: „…V horizontu 45 let postupně ponechat 35 % rozlohy lesů samovolnému vývoji … Střednědobě usilovat o nerušené fungování přírodních procesů v lesních ekosystémech,…“.
     To ovšem není jediný autorův kotrmelec. V Právu dál uvádí: „V Plánu péče o NP Šumava, který byl předložen šumavským obcím … je deklarovaná podpora obnovy původních vodních nádrží. V kontrastu s tím se na Šumavě plánuje „zrušení nefunkčních vodních děl… Čekal bych, že se bude plánovat jejich obnova.“ Ve svém Plánu péče ale chtěl: „Umělá vodní díla udržovat ve funkčním stavu pouze v případech kulturních historických památek, potřebnosti z důvodu ochrany přírody a krajiny nebo jiného veřejného zájmu.“
V článku Mánek dále domlouval poslancům, aby při schvalování zákona nepodlehli agresi ideologických ekologistů. Chápu ho. On to totiž jako proměnlivý anti a ekologista neměl snadné a v životě si z toho opakovaně bral poučení:
1/ V roce 2006 jako náměstek v časopise Šumava emotivně obhajoval plochy, kde ponechá přírodu přírodě a to ze Šumavy udělá obydlený kout země s divočinou, kterou budou s odstupem času všichni závidět. Jako pravý „ideologický ekologista“ pak na Srní bez souhlasu státní správy ochrany přírody ponechal bez zásahu proti kůrovci tehdejší zásahové území, přestože ze zákona byla povinnost zasáhnout. Následně zde vylétl kůrovec. Za to parková správa dostala několikasettisícovou pokutu a Mánek byl později z funkce odvolán.
2/ Za pět let ovšem zázračně z ekologismu „prozřel“ a odpůrce samovolného vývoje Stráský ho dokonce najal jako experta na likvidaci kůrovce. On pak – coby náměstek – pro park znovu vyfasoval několikasettisícovou pokutu. Tentokrát ale za zásahy v bezzásahovém území (např. u Ptačího potoka a na Trojmezensku).
3/ V době vlády obou „expertů“ v parku převládaly nejrůznější podnikatelské záměry a plány péče o přírodu byly v parku na okraji zájmu. (Za dotace na podporu biodiverzity dokázal Mánek třeba postavit lávky a mosty za 15 milionů). Viz můj tehdejší blog http://boudavaclav.blog.respekt.cz/narodni-podnik-sumava-nps-kasle-na-prirodu/ Statistické výkazy dokazují, že například za kritizovaného ředitele Krejčího v roce 2010 bylo k zalesnění o 48 ha holin méně, než pak za Mánka. A Krejčí navíc obnovil 20 ha. Mánek si sice vytahoval triko, jak se zasloužil na prospěšném dovysazování listnáčů ve smrkových monokulturách, ale faktem je, že za Krejčího tato podsadba dosáhla 51 ha, a to bylo 5,6 krát víc než za Mánka. Však se tehdy také vysázelo 560 tisíc sazenic a také to byl 2,6 násobek.
4/ A kam to oba ředitelé dopracovali? Pravda vyšla najevo tento týden. Z původních 333 dodavatelů hlavně pěstebních činností, těžby dřeva (prořezávek) a využívání kolových traktorů jich do současnosti zbylo pouhých 93!!! Jinak řečeno, oba „střelci“ dokázali „umrtvit“ podporu zaměstnávání místních obyvatel, kterou umožňoval dřívější systém LesIS. Věřit proto „odborníkům“ Mánkova formátu může jen opravdový naivka. 

Pravda o zaměstnávání Šumaváků vychází najevo (blog.RESPEKT)

Dnešní BlogRespekt přinesl text Václava Boudy (viz. níže), narážející na šumavskou (ne)zaměstnanost. Zde stejně jako v několika dalších, veřejnosti už dobře známých kauzách, ztrácí předchozího vedení NP Šumava další a další body. Jen nechápu (myšleno v nadsázce), proč ho stále "záchranný tým" z Hluboké obhajuje.

ČT2 video z roku 2010 ZDE

 ***********

Pravda o zaměstnávání Šumaváků vychází najevo

Šumavský park zoufale potřebuje lidi, kteří by pro něj zajišťovali práce spojené s péčí o lesy. Ti jakoby od roku 2011 z parku mizeli. Nabízí se odpověď, že je o živobytí připravili tehdejší ředitelé parku Stráský a Mánek. Ti ale vždy a všude tvrdili, jak obyvatelům šumavských obcí pomáhají.

Podle letošní srpnové informace NPŠ „za posledních 5 let klesl počet dodavatelů prací z dřívějších 333 subjektů na pouhých 93“! Co se za tímto radikálním poklesem skrývá?
Zadávání menších zakázek místním obyvatelům umožňoval od roku 2009 systém LesIS. (Podrobněji v televizní reportáži http://www.ceskatelevize.cz/porady/1129337346-pridej-se/210562248410023/). Před jeho zavedením uzavíral smlouvy s dodavateli prací vedoucí lesní správy na návrh lesníka. Za tím se skrývalo kšeftování s veřejnými zakázkami i se dřevem a logicky i korupce. Mazaní šíbři si najímali nekvalifikované a nezkušené pracovníky z jiných regionů či cizince. To trvalo řadu let. Tak je třeba znám případ Bulharů, kteří na Borové Ladě vysázeli tisíce jedlí. Sazenice vesměs uschly a důvod byl nasnadě. Kopali totiž malé jamky, a aby se do nich vzrostlé stromečky vešly, motykou jim zkracovali kořeny. Chyběla kontrola kvality ze strany parku i zaměstnávání cizinců.
Problémy vygradovaly v roce 2008 sebevraždou těžebního technika. Další rok začal platit program kontroly a evidence LesIS. Jeho zavádění bránilo nekalým praktikám natolik, že to zřejmě žralo i některé ministry. Program samozřejmě vyžadoval nekompromisní kontrolu. Účinné se ukázaly kontroly cizinecké policie, úřadů práce i její bezpečnosti. I park začal důsledněji prověřovat, zda dodavatelé disponují vlastními prostředky a pracovními silami, a zda jsou schopni zakázky naplnit. To ale bylo… V poslední pětiletce, však jakoby neexistovalo…
V roce 2010 šéf jedné z největších lesnických firem hrozil tehdejšímu vedení parku, že buď LesIS zruší, nebo dlouho šéfovat nebude. Tehdy (záhadně) odešel ředitel Krejčí. Ministrem Drobilem dosazený Stráský a Mánek programu evidentně nefandili, nebo ho alespoň nekontrolovali. Tak namísto zakázek malého rozsahu pro samostatně výdělečné Šumaváky objemy zakázek narůstaly na statisícové i milionové sumy pro velké firmy nebo překupníky. Babka, která si chtěla poctivě přivydělat na sázení stromků, neměla šanci. Pravda, vítězové kočímu, babce i těžaři práci nabízeli, jenže za kolik. Jejich vlastní provize byla často neuvěřitelná a následky park oficiálně přiznal až letos. Lidé ochotní na Šumavě pracovat jakoby vymřeli, kvalitní prací by se jako námezdní dělníci neuživili.
A projevil se i další důvod proč místní lidé ztráceli zaměstnání. Ekonomicky silné firmy začaly těžební práce provádět produktivnější, i když k přírodě méně šetrnou technikou, hlavně harvestory. Jsou zkrátka lidé, kterým peníze nesmrdí a příroda si stěžovat neumí.
Koho tedy dnes park postrádá? Hlavně drobné živnostníky, kteří splňují kvalifikaci pro práci s motorovou pilou a s kolovým traktorem a lidi pro pěstební činnosti. „Náhle“ se totiž ukazuje, že je potřeba každoročně zasázet více listnáčů a jedlí, tedy dřevin, které se nedostávají v zásahových územích. A zatímco ještě nedávno vedoucí pracovníci tvrdili, jak dobře šetrnou techniku v parku využívají, po letošní větrné kalamitě náhle zjišťují, že kolových traktorů a jejich obsluh potřebují víc.
V současnosti tedy park usilovně hledá a dokonce slibuje cenové navýšení o 40 procent. Za poslední roky ovšem přestal správné fungování LesISu dostatečně kontrolovat. A šíbři si už kvůli čtyřicetiprocentnímu navýšení cen brousí zuby. Existují důkazy, že se hajní budou vracet ke staré osvědčené praxi a preferovat smlouvy s velkými dodavateli, a že prospěch z cenového navýšení budou mít především překupníci. Že taková praxe dává příležitost ke korupci, je nasnadě. K nárůstu počtu místních malých živnostníků, to nejspíš nepovede.
Těžko říci, zda tohle odpovědní pracovníci parku vědí a chtějí to důslednou kontrolou hajných napravovat, anebo se zachovají podobně, jako za předchozích ředitelů. V každém případě na to bude doplácet stát, tedy každý s nás.

Jan Jetmar: Co byste měli vědět o islámu a o uprchlících

Protože se ve veřejné diskusi o islámu i o uprchlících často objevují nesmysly, považujeme za důležité připomenout tyto skutečnosti:

1. Muslim není to samé jako islamista. Muslim je věřící člověk, ten druhý je politický náboženský fundamentalista. Převedeno na evropské poměry je mezi nimi rozdíl jako mezi věřícím křesťanem a radikálním členem politické strany. Je pravdou, že takový druh radikálního politického fundamentalismu již evropská politická scéna téměř nezná. Ale běžní věřící se chovají velmi podobně tam i tam.
2. Šaría není zákon v evropském smyslu slova, ale životní cesta, řeší náboženské záležitosti, upravuje také rodinné právo, ale nenařizuje nikoho kamenovat nebo shazovat z minaretů. Tělesné tresty zavádějí jen muslimští fanatici, kteří nejsou schopni vymáhat právo jinak. Pokud se kdokoli hodlá dobrovolně řídit jakýmikoli pravidly a neporušuje při tom zákon země, ve které žije, nelze mu v tom bránit.
3. Muslimové věří v toho samého Boha jako křesťané. Je to, pro některé překvapivě, židovský Bůh. Proto je pro ně nejsvětější kniha Bible, respektive Pět knih Mojžíšových a Starý zákon. Korán je výkladem výše zmíněných knih. Mohamedovi ho prý nadiktoval, právě z bible nám dobře známý, archanděl Gabriel. Křesťanský Nový zákon je rovněž součástí muslimské víry. Mohamed v koránu ve verši 2:59 říká, že muslimové, židé a křesťané si jsou rovnocenní a nemusejí se obávat setkání s Bohem.
4. Miliarda a půl muslimů na Zemi nejsou vraždící bestie s pěnou u pusy, ale většinou mílí inteligentní lidé, mnozí vzdělanější, chytřejší, úspěšnější a bohatší než mnozí Češi. Také zůstávají tam, kde jsou, a nikam se nestěhují. Mezi 10 nejbohatšími státy světa jsou 4 muslimské země.
5. Turci, Egypťané, Maročané, Tunisané, Emiráťané, mnoho Indů nebo Indonésané, k nimž jezdíte na dovolenou, jsou muslimové, je tedy divné, že turisty nepodřezávají hned na letišti, jak se může z některých představ o muslimech zdát.
6. Největší islámská země světa na počet věřících není ani Irák ani Afghánistán, ale tichomořská Indonésie, druhou největší Indie, pak Pákistán, Bangladéš, Egypt, Írán a Nigerie… V těchto zemích žijí 2/3 muslimů, více než jedna miliarda. V nejkrizovějších zemích Sýrii, Iráku, Libyi a Afghánistánu žije dohromady 90 milionů lidí, tedy 6 % všech muslimů.
7. Muslimové v Evropě žijí už 1300 let a byla období, kdy ovládali značnou její část. Největší evropskou muslimskou zemí je Turecko se 75 miliony muslimů, následuje Rusko se 16 miliony, pak Francie s 5 miliony a Německo se 4. V EU žije zhruba 10 milionů muslimů, nikoliv 50, jak se tvrdí.
8. Lidé prchající před válkou jsou pořád lidé, i když vypadají jinak než my. Jsou neozbrojení, zbídačení a mnohokrát museli nasadit život, aby se dostali do bezpečí. Nejsou to ani hordy, ani islámské milice, ani teroristé, ani cokoliv odosobněného, například vlna tsunami. Pokud by se k nám chtěl nějaký terorista dostat, přiletěl by s největší pravděpodobností pohodlně letadlem z třetí země a neriskoval by utonutí na moři nebo udušení v kamionu.
9. Odmítnout lidi prchající před válkou s tím, že jim pomůžeme na jejich území, pokud se vrátí zpátky, je v lepším případě blbost, v horším vražda.
10. Být humanistou a pomáhat bezmocným je základní vlastnost, která z nás dělá lidi. Dokonce i zvířata adoptují cizí druh, když mají tu možnost. Pokud je Váš strach z chudáků na útěku větší než odhodlání jim pomoci, vyřazujete se na okraj lidské společnosti a nezasloužíte si, aby Vám bylo pomoženo, až se Vy ocitnete v nouzi.

(zdroj: Svobodné fórum)

Zelená pro starostu

Jak jistě všichni víme, náš pan starosta má kromě mnoha a mnoha (a nejen) starostovských starostí asi ty největší s osudem Šumavy. A protože už tak nějak nedokáže Šumavu "ochraňovat" prostřednictvým dnes už nefunkční komedie Zachraňme Šumavu, a jeho ódeesáčtí soudruzi již opustili vedoucí místa v NP Šumava, chystá se svými kumpány akci přímo u starosty Vostrádovského na Kvildě.
Jste všichni srdečně zváni. Zvláště ti, co nevěří v samovolnou obnovu lesa - Teda pokud to tam nezalesnila níže uvedená PARTIČKA.

Pan starosta mezi svými - ZELENÝMI i na Hluboké