51024081: Návrat studené války 2025 (Putin, Trump a lidská naivita)

Pochopit dnešní politickou situaci světa není jednoduché a její propojení s předlistopadovým režimem do sebe neradostně zapadá.

Prvním varovným signálem pro světovou demokracii byl ozbrojený konflikt v noci z 26. na 27. února 2014, kdy se neoznačená ruská vojska vylodila na Krymu. Celý poloostrov se rychle dostal pod ruskou kontrolu a již 16. března se konalo zmanipulované referendum. Tato samozvaná republika následně vyhlásila nezávislost na Ukrajině a již 21. března 2014 Rusko "vyhovělo žádosti parlamentu Republiky Krym" a celý poloostrov i s městem Sevastopol přijalo do svazku Ruské federace. Ukrajinský Ústavní soud prohlásil referendum za nelegální a tento pohled sdílí i drtivá většina zemí světa. Ruskou anexi poloostrova do roku 2019 uznalo vedle Ruska pouze několik dalších zemí, podlézajících Putinovi. I když Česká republika stála mimo tuto "koalici odpudivých" (Bělorusko, Kuba, Severní Korea, ..), tak tuzemští i evropští politici udržovali nadále vřelé vztahy s militantním Ruskem. Jeho agenti zahajovali významné výstavy (např. AJG Hluboká nad Vltavou), nemalá část "demokratické" ODS podlézala ruskému Rosatomu a bagatelizovala společně s prokremelským Zemanem ruské nebezpečí až do posledních minut "před válkou", a Sobotkovou vládou (Zeman, Babiš, ..) nominovaný NATO hrdina Petr Pavel odmítal vojenskou pomoc Ukrajině a s Putinovým sluhou Gerasimovem, armádním generálem a náčelníkem ruského generálního štábu, jednali o opatřeních nezbytných k prevenci incidentů vyplývajících z vojenských aktivit Ruska a NATO v sousedních regionech na evropské půdě. Dle dostupných informací si představitelé Ruska a NATO vyměnili názory na některé důležité regionální otázky, situaci v kritických regionech světa a otázku strategické stability, které jsou důležité pro obě strany. Jak by asi takové jednání o opatřeních nezbytných k prevenci aktuálně probíhajících incidentů vypadalo s Pávkem v úřadě NATO dnes, nechci ani domýšlet.

Už před jedenácti lety na Krymu Putin testoval EU a NATO, co si může dovolit. S návratem Trumpa do Bílého domu se nepotvrzují jen "vizionářské bijáky", ale i dlouholetá snaha amerického spisovatele Craiga Ungera přiblížit Trumpovy vazby na Rusko, sahající až do ruských archivů z 80. let. Tehdy podnikatelsky krachující Trump přijíždí se svou českou manželkou Ivankou na pozvání sovětského velvyslance do Moskvy, ze které se vrací coby "ideální kandidát" na budoucího prezidenta s přislíbenými půjčkami, financovanými ze sovětských zdrojů KGB v USA. V roce 2008 získává znovubankrotující Trump další moskevskou podporu ve výši 14 mil. dolarů na pořádání Miss Universe v moskevském kulturáku Крокус Сити Холл, který loni 22. března vystříleli maskovaní ozbrojenci (cca 150 mrtvých a 550 zraněných). Dle oficiální zprávy ruského ministerstva šlo o teroristický útok Islámského státu. V zemi, kde zcela náhodou vypadávají z oken kritici Putinova režimu, jistě důvěryhodná informace.

Dost možná právě sledujeme ruský fénixový vzestup z popela Sovětského svazu po studené válce a jeho neutuchající snahy o odvetu proti Západu a znovuzískání "ztraceného" statusu globální supervelmoci. S Trumpem se nemění jen Amerika a pohled na Ukrajinu, ale hrozí něco, co pro většinu světa skončilo pádem berlínské zdi, potažmo 17. listopadem na Národní tříde v Praze. Kdo všechno měl doteď jen převlečený kabát a figuroval coby "spící buňka", pochopíme v následujících měsících, možná už týdnech. Jednou z indicií může být i fakt, že pokrytecká Fialova (ODS) vláda lhářů podporuje Rusko dodnes obrovskými “dotacemi” a přitom se tváří jako jeho nepřítel.