Propojení regionální politiky, veřejných zakázek a
podnikatelských zájmů se v novodobé historii ODS stalo jedním z jejích
nejzávažnějších strukturálních problémů. Zatímco na celostátní úrovni strana
dlouhodobě stavěla svou identitu na obhajobě svobodného trhu a pravicových
hodnot, v regionech často vznikaly uzavřené mocenské sítě. Právě oblast
Českobudějovicka a Hluboké nad Vltavou sloužila v českých médiích více než
patnáct let jako učebnicový příklad takzvaného kmotrovství, tedy fenoménu, před
kterým v roce 2009 varoval i tehdejší předseda strany Mirek Topolánek.
Termín „kmotři“ popisoval zákulisní hráče, kteří bez
nutnosti zastávat nejvyšší ústavní funkce dokázali prostřednictvím vlivu na
místní stranické buňky ovládat nominace na kandidátky, personální obsazení
úřadů i toky veřejných a evropských dotací. V jižních Čechách se symbolem
tohoto systému stal dlouholetý místostarosta Hluboké nad Vltavou a předseda
Regionální agrární komory Jihočeského kraje Pavel Dlouhý, v médiích přezdívaný
„Kníže z Hluboké“. Jak podrobně zmapoval týdeník Respekt v profilovém textu Marka
Švehly z roku 2010, Dlouhý vybudoval v hlubockém podzámčí neformální mocenské
centrum, kde se potkávali regionální podnikatelé, starostové i celostátní
politici.
Kritici a investigativní novináři poukazovali především
na střet zájmů vyplývající z kumulace politických funkcí a byznysových vazeb.
Dlouhý působil v představenstvech a dozorčích radách řady firem v oblasti
zemědělství, stavebnictví a rybářství, například ve společnosti Rybářství
Třeboň. Pozornost médií i finančních úřadů vzbudily v roce 2012 také informace
serveru Hospodářské noviny, podle nichž na soukromý účet Dlouhého manželky
přiteklo mezi lety 2007 a 2011 zhruba 45 milionů korun, převážně od firem napojených
na jeho podnikatelské aktivity. Týdeník Ekonom v květnu 2012 popsal Hlubokou
nad Vltavou jako „dotační ráj“ a upozornil, že Dlouhého vliv dorostl do
rozměrů, kdy dokázal efektivně prosazovat zájmy spřízněných podnikatelů na
úřadech i ministerstvech.
Důsledkem prorůstání politické a ekonomické moci byla
podle komentátorů eroze důvěry ve standardní fungování státní správy, kdy se v
uzavřeném regionálním ekosystému stírala hranice mezi veřejným zájmem a
prospěchem úzké skupiny podnikatelů. Výrazným varovným signálem se stal případ
z roku 2011, o kterém informoval server iDNES.cz. Státní zastupitelství tehdy
obvinilo dva písecké úředníky a jednoho policistu z toho, že úmyslně zdržovali
řízení a pomohli zamést pod koberec Dlouhého dopravní přestupek. Kauza ilustrovala
neformální autoritu, jíž se zákulisní hráči v regionu těšili i u složek
dohlížejících na dodržování zákona.
Vazby na hlubocké mocenské struktury dlouhodobě provázely
také politickou dráhu Martina Kuby (Naše Česko). Bývalý ministr průmyslu a
obchodu a později jihočeský hejtman budoval svou kariéru právě v
českobudějovické a jihočeské ODS, přičemž komentátoři týdeníku Ekonom ho v
minulosti označovali za politického chráněnce Pavla Dlouhého. Ačkoli Kuba
později dokázal v kraji vybudovat silnou osobní značku a dosáhl výrazných
volebních úspěchů, nálepky spojení s tradičními jihočeskými strukturami se v
celostátním kontextu nikdy zcela nezbavil. Symbolickou tečku za touto érou
přinesl listopad 2025, kdy hejtman po dvaceti dvou letech členství oznámil
odchod z ODS. Podle vyjádření jihočeského místopředsedy strany Tomáše Jirsy pro
Českou televizi to vedlo k odlivu přibližně třetiny členů krajské organizace,
tedy asi tří set lidí, což ukázalo, jak silně byla místní buňka postavena na
loajalitě ke konkrétním lídrům a jejich sítím spíše než na ideové soudržnosti.
Že hlubocký mocenský model přetrvává i navzdory proměnám
na politické mapě, potvrdilo dění po komunálních volbách na podzim roku 2026.
Přestože v Hluboké nad Vltavou zvítězilo opoziční uskupení Politika je služba,
v čele radnice zůstal dlouholetý starosta a senátor Tomáš Jirsa z ODS. Ve svém
rozhovoru pro server Budějcká Drbna v sice prohlásil, že se jeho
strana musí vrátit ke svým konzervativním kořenům, zároveň však hájil zavedené
pořádky i pokračování velkých investičních akcí a nakládání s obecním majetkem.
Jako priority města dlouhodobě připomíná výstavbu lávky přes Vltavu, projekt hokejového
stadionu či prodej městských pozemků, tedy záměry, o kterých kritici tvrdí, že
je město nepotřebuje. Výhrady vůči těmto plánům starosta odbyl s tím, že přicházejí
od voličů opozičního hnutí, a obcházení vítěze voleb při skládání koalice
zdůvodnil tím, že z uskupení Politika je služba byla cítit velká negace všeho,
čímž si podle něj vybudovalo nulový koaliční potenciál. Zároveň ale dodal, že
pět opozičních zastupitelů nepovažuje za monolit, s některými z nich normálně
jedná a věří, že se situace v budoucnu může napravit.
Jihočeský model moci přitom nebyl izolovaným jevem, nýbrž součástí širšího celostátního trendu. Obdobné klientelistické sítě, které kromě jižních Čech zasáhly například severní Čechy, Prahu či Brno, vedly k postupnému odlivu tradičních pravicových voličů. Tato krize důvěry vyvrcholila v červnu 2013 pádem vlády Petra Nečase po bezprecedentním zásahu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) na Úřadu vlády. Ačkoliv se ODS v následujících letech pod novým vedením snažila od éry kmotrů distancovat a zavedla přísnější pravidla pro přijímání členů i sestavování kandidátek, stín přelomu prvního a druhého desetiletí 21. století se stal trvalou zátěží. Ten stranu opakovaně oslaboval při prosazování protikorupčních a tržních reforem a otevíral prostor novým politickým hnutím, což dnes ztěžuje i snahy o její vnitřní obrodu.
![]() |
| Budějcká "opozice" potvrdila předvolební "spekulace". Volba nového politického vedení Českých Budějovic proběhne v pondělí 23. listopadu 2026. |
![]() |
| Když to chceš dělat "jinak", ale z bot ti čouhá sláma z devadesátek. |



Žádné komentáře:
Okomentovat