Kontroverze kolem energetických a odpadových projektů v
Jihočeském kraji dlouhodobě plní stránky regionálních médií a vyvolávají ostré
střety mezi politickou reprezentací, ekologickými spolky a místními obyvateli.
Kritici často obviňují regionální politiky z takzvaného greenwashingu a
poukazují na to, že projekty doprovázené líbivými hesly jako „ZEVO srdcem
zeleného města“ mohou ve skutečnosti představovat vážná ekologická rizika.
Politická realita v regionu se však „zásadně proměnila“,
když dlouholetý lídr jihočeské ODS a hejtman Martin Kuba v listopadu 2025 ze
strany odešel a v březnu 2026 oficiálně registroval své nové politické hnutí
Naše Česko. S ním do nového uskupení přestoupila i naprostá většina jeho
klíčových lidí z českobudějovické ODS. Navzdory této masivní změně politické
značky však všechny jím dříve prosazované projekty plynule jedou dál, pouze se
personální a politická odpovědnost přesunula pod hlavičku hnutí Naše Česko.
Samotná povaha a politické pozadí těchto kritizovaných staveb se navíc zásadně
liší podle toho, zda jde o záměry veřejné, státní, nebo čistě soukromé, přičemž
finanční toky na volebních účtech a personální vazby v městských firmách
odhalují hluboké mocenské kořeny.
Nejvýraznějším projektem s přímým politickým napojením je
plánované Zařízení na energetické využití odpadu v Novém Vrátě u Českých
Budějovic. Tento záměr je přímo prosazován vedením krajské metropole a
Jihočeského kraje, které nyní reprezentuje právě hnutí Naše Česko. Hlavním
investorem je společnost ZEVO Vráto, a.s., jejímž majoritním vlastníkem je
Teplárna České Budějovice vlastněná městem. Právě zde Martin Kuba a jeho
loajální spolupracovníci nejčastěji operují s argumenty o ekologické
alternativě k uhlí a nutnosti reagovat na budoucí zákonný zákaz skládkování.
Projekt již získal souhlasné stanovisko EIA od Ministerstva životního prostředí
a v dubnu 2026 obdržel zásadní stavební povolení přímo od Ministerstva průmyslu
a obchodu.
Z hlediska územního plánování a personálního krytí pro
ZEVO Vráto se projekt opírá o mimořádně silnou provázanost politických špiček.
Vedení Teplárny České Budějovice je přímo personálně propojeno s politiky:
předsedou představenstva je Václav Král (ex-ODS) přičemž v dozorčí radě
teplárny zasedá sám Martin Kuba (Naše Česko) spolu s dalšími klíčovými
jihočeskými politiky, jako je Petr Maroš (Naše Česko) nebo Roman Kubíček (ANO).
Tito lidé drželi dominantní vliv při klíčových hlasováních o změnách územního
plánu pro rozvoj energetických zón na magistrátu a kraji, kde tvořili společný
blok s KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí ANO. Proti tomuto záměru stabilně hlasovali či
podávali námitky opoziční zástupci, zejména z řad Pirátů a hnutí STAN.
Zkoumání majetkových vazeb ukazuje, že Teplárna České
Budějovice každoročně rozděluje stamilionové veřejné zakázky na stavební práce,
údržbu a modernizace sítí. Ačkoli legislativa o střetu zájmů neumožňuje, aby
radní přímo vlastnili firmy vyhrávající tyto tendry, kritici a opozice
dlouhodobě poukazují na systém subdodavatelských řetězců (A8000). Generální
dodavatelé velkých technologických celků teplárny totiž na lokální úrovni
najímají stavební, inženýrské a poradenské firmy, které mají neformální či
historické vazby na rodinné příslušníky a byznysové partnery regionálních
politiků. Navíc samotná Teplárna investuje desítky milionů korun do marketingu
a PR kampaní s hesly o „Zeleném městě“, což kritici označují za skryté
financování politické sebeprezentace.
Zcela odlišný politický kontext má plánovaná spalovna
průmyslových odpadů a velkokapacitní kompostárna Hůrka u Temelína. V tomto
případě se oficiálně nejedná o projekt prosazovaný ODS či hnutím Naše Česko,
ale o čistě soukromý komerční záměr nadnárodní odpadové skupiny FCC, respektive
její dceřiné společnosti Quail. Tento projekt narazil na tvrdý odpor sedmnácti
okolních obcí včetně samotného Temelína. Temelínské zastupitelstvo se v otázce
územního plánu postavilo jednoznačně proti záměrům soukromého investora a
odmítlo provést takové změny, které by rozšiřování spalovny nebezpečného odpadu
zjednodušily. Jihočeský krajský úřad v tomto sporu navíc nařídil přísné
dopracování vlivů na zdraví a životní prostředí v rámci velké EIA, což vedlo k
tomu, že společnost Quail musela své původní oznámení dočasně stáhnout, ačkoli
na obou záměrech nadále trvá.
Dalším bodem kritiky je uvažované hlubinné úložiště
vyhořelého jaderného paliva v lokalitě Janoch u Temelína. Zde jde o strategický
projekt státu, nikoli krajských politiků, který kompletně řídí státní
organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů spadající pod Ministerstvo
průmyslu a obchodu. Místní samosprávy obcí Temelín, Olešník, Dříteň a Hluboká
nad Vltavou se proti těmto záměrům legálně brání a podávají žaloby. Krajská
politická reprezentace v čele s Martinem Kubou se v tomto případě nachází v pozici
prostředníka. Hlasování v Zastupitelstvu Jihočeského kraje ukázalo jednotu, kdy
krajské zastupitelstvo oficiálně vyjádřilo „zásadní nesouhlas“ s umístěním
úložiště v lokalitě Janoch. Nicméně opozice obviňuje vládnoucí jihočeské
politiky z dvojaké hry, neboť tito lidé na národní úrovni rozvoj jádra a
nutnost stavby úložiště schvalují, zatímco na regionální úrovni deklarují „podporu“
protestujícím obcím.
Posledním často zmiňovaným místem je areál bývalé
chemické úpravny uranové rudy MAPE Mydlovary, který je označován za tikající
ekologickou bombu. Na rozdíl od předchozích záměrů však nejde o nový plánovaný
projekt, ale o jednu z největších historických ekologických zátěží z dob
komunismu. Areál a obří kalojemy má v současnosti na starosti státní podnik
DIAMO, který dlouhodobě provádí jejich sanaci a rekultivaci. Regionální
politici nemají na vznik této zátěže žádný vliv a diskuse na politické úrovni
se omezují na rychlost sanace, státní financování a metody rekultivace. Územní
plány obcí v okolí Mydlovar jsou nastaveny výhradně na sanační a zahlazovací
činnost, přičemž zastupitelé tlačí na stát, aby sanaci urychlil.
Právě na tyto dlouhodobě sanované plochy bývalých
kalojemů se však nově upírá pozornost v souvislosti s ambiciózním projektem
rozsáhlé sluneční elektrárny, který diskuse o budoucnosti této lokality posunul
do zcela nové roviny. Záměr vybudovat na rekultivovaných odkalištích
stohektarový solární park aktivně prosazuje energetická společnost ČEZ, která
pro tento účel dokonce založila specializovanou dceřinou firmu FVE Mydlovary a se státním podnikem DIAMO uzavřela
oficiální nájemní smlouvu na dotčené pozemky. Celý projekt získal v počátečních
fázích silnou podporu jak od samotného podniku DIAMO, který vnímá obnovitelné
zdroje jako ideální způsob transformace průmyslových brownfieldů, tak od vedení
Jihočeského kraje, jež rozvoj „zelené energetiky“ na znehodnocených plochách
schválilo.
Tato průmyslová vize nicméně vyvolala vlnu odporu a
zásadní kontroverze mezi místními obyvateli a samosprávami. Čtyři okolní obce,
včetně samotných Mydlovar, se proti záměru ostře ohradily, sepsaly petici a
vyjádřily vážné obavy ze stability citlivého jílovitého podloží kalojemů.
Starostové a obyvatelé dlouhodobě upozorňovali, že plošná instalace solárních
panelů a těžké techniky by mohla narušit svrchní těsnicí vrstvy a uvolnit
radioaktivní látky či kyselé soli z historického odpadu hluboko pod povrchem. Vzhledem
k technickým komplikacím, nutnosti nákladných zátěžových testů a odporu
samospráv nakonec Jihočeský kraj zrušil projednávání územních změn poté, co
investor ČEZ z ekonomických a technických důvodů projekt v této podobě prozatím
utlumil. Spor o budoucnost areálu MAPE tak jasně ukázal, že střet mezi snahou o
moderní dekarbonizaci a obavami o bezpečnost staré ekologické zátěže zůstává
pro region klíčovým politickým i společenským tématem.
Zkrátka není zelená jako zelená.
 |
Evropská unie zavedla v boji proti greenwashingu zcela
nová a nekompromisní pravidla, která zásadním způsobem mění způsob, jakým firmy
mohou propagovat své produkty. Klíčovým nástrojem této změny se stala evropská
směrnice EmpCo (Empowering Consumers), známá pod označením (EU) 2024/825, která
začala platit od 27. září 2026. Tato legislativa přináší radikální rozšíření
takzvaného černého seznamu nekalých obchodních praktik, které jsou na evropském
trhu zakázány za všech okolností a bez výjimky. |
 |
Způsob financování nového politického šméčko-projektu Martina
Kuby odhalují oficiální data z bankovního sektoru. Na svém hlavním
Transparentním účtu hnutí Naše Česko vedeném u Komerční banky shromažďuje
dary od podnikatelů, podporovatelů i členů hnutí (Kuba – 200 tis. Kč, Maroš –
200 tis. Kč, Sýkora – 200 tis. Kč, Kozlová – 100 ti. Kč, Škodová – 100 tis. Kč,
Šebek – 20 tis. Kč a Šťastná – 20 tis. Kč). Záznamy ukazují, že hnutí disponuje
milionovými částkami, přičemž mezi výdaji dominují masivní vnitřní převody
(například milionové částky převáděné na běžný provozní účet hnutí nebo
statisícové sumy odcházející na specifické volební účty pro jednotlivé
regionální a senátní kampaně, jako je účet senátní kampaně Tomáše Fialy na Strakonicku). Z
tohoto provozního zázemí jsou pak přímo placeny rozsáhlé outdoorové kampaně a
propagace hnutí v médiích. "Já dělám do zelené energetiky a ty zase do Zelené politručky." |
 |
| Kuba TV - více ZDE A také se dozvíme o dvou speciálních pořadech
Kubových kandidátů Jana Kroba a Hany Šťastné: Grilovačka s Honzou
Krobem 2., 11., 18., 23. a 30. srpna 2020, Vaření s Honzou
Krobem 4. a 25. srpna, 1., 8., 22. a 27. září
2020, Tak chutnají Jižní Čechy (moderátoři Jan Krob a Hana Šťastná) 8.,
15. a 22. srpna, 5., 12. a 20. září 2020)
a Jak se to dělá (moderátor Jan Krob) 9. srpna, 6. a 15. září
2020. |
Žádné komentáře:
Okomentovat