Hovory o nás v Českých Budějovicích (Zóon politikon)

Přeposílám článek "Hovory o nás v Českých Budějovicích" (15.6.2016, Jan Petrtyl), přibližující včerejší debatní setkání  s občany v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, kterého se v duchu Kroměřížské výzvy zúčastnili prof. Tomáš Halík, ex-velvyslanec Petr Kolář a moderátor/senátor Jiří Šesták (Hnutí Občané pro Budějovice).

***********

Hlavní témata debaty

Pozornost byla věnována zejména těmto závažným otázkám:

1. K jaké části Evropy (světa) patříme?
2. Co jsou tzv. západní hodnoty?
3. Proč je nutné zabývat se výše uvedeným právě v této době?

Jsme Západ. Už hodně dlouho.

Následující dvě mapky (a prosím, omluvte kvalitu obrazu) ukazují, jak se historicky vyvíjely hranice mezi Západem a Východem Evropy v průběhu času, respektive geografickou pozici České republiky vzhledem k velkým skupinám států, které mezi sebou navzájem mají dost společného.

Společná paměť evropských národů

V úvodu se Tomáš Halík zmiňuje o tom, že by bylo vhodné vytvořit jakousi společnou historickou paměť evropských národů. Upozorňuje, že význam národních států v globalizovaném světě poněkud upadá, ale jedním dechem dodává, že bychom proto neměli rezignovat na hledání identity. Naopak – právě nyní je pro to vhodná doba. K tomuto tématu se ještě vrátíme později.

Petr Kolář upozorňuje, že bez diskuse historicky na Západ patříme. Z vlastní zkušenosti může hodnotit: na Východě se žije mnohem, mnohem hůře. Má to několik příčin. Tou hlavní je však toto:

Na Západě máme úctu k významu jednotlivce pro společnost jako celek. Na Východě jednotlivec neznamená vůbec nic.

Lidé, kteří nechápou svobodu, upřednostňují jistoty

Kolář dále vysvětluje dva odlišné přístupy k životu: jeden klade na první místo svobodu a odpovědnost (a dovede si jich vážit, ocenit je). Druhý přístup je charakterističtější pro lidi, kteří neuspěli či mají (možná i nepřiznaný?) pocit, že vlastní vinou selhali, se však ohlížejí spíše po jistotách. A proto naslouchají těm, kdo jim je jednoduše – bez hlubšího vysvětlování – slibují.

Proč tolik lidí stále pochybuje o tom, kam patříme?

Na otázku, kterou položil moderátor Jiří Šesták, odpovídal první Tomáš Halík. Připomněl, že hlavní odpor proti EU začal u nás šířit Václav Klaus, a to tím, že „nad námi je pořád někdo, kdo nám brání ve svobodném vývoji“. Tím měl na mysli Brusel. Za tímto očkováním, jakýmsi „alibi, proč pořád něco nejde“, možná můžeme hledat původ české euroskepse.

Dále Halík srovnal „výkonnost“ demokracií a diktatur. Pozastavil se zejména nad tím, že v diktaturách se vládnoucí kruhy nemusejí zdržovat s dlouhým vysvětlováním, EU je však společenstvím hodnot demokratického charakteru.

Co je české není nutně i hezké, oprávněná kritika však zazněla i směrem k Bruselu

Petr Kolář dodává, že se říká „Co je české, to je hezké“. Ihned navazuje a připomíná, že zejména v souvislosti s politiky to jistě neplatí. Cílem jeho kritiky se však stává i Jean Claude Juncker, předseda Evropské komise. Klade si ale otázku: Jakou máme alternativu? Vystoupit z EU a mít jako hlavního představitele Miloše Zemana? Odtrhnout se od ČR a mít za nejvyššího představitele hejtmana Zimolu? Osamostatnit obec Dunajovice? Doporučením je sebevědomě, přesto však citlivě a inteligentně jednat s ostatními, hledat podporu pro vlastní záměry a názory a být plnohodnotným a aktivním členem EU.

Otázka z publika: Jak jednat s „pro-východními“ lidmi?

Z publika zaznívá dotaz, který souvisí s jednáním/diskutováním s názorovými (pro-východními) oponenty: často jde o lidi frustrované, kteří o diskusi nemají zájem či se cítí nedůstojně, hloupě. Jak s nimi mluvit?

Tomáš Halík odpovídá, že je důležité pěstovat dialog a diskusi, protože na nich stojí demokracie. Zdůrazňuje význam úcty (výslovně zmiňuje Jana Patočku) k ostatním názorům. Petr Kolář pak dodává, že je nutné odpovědně opakovat pravdu, podávat o ní svědectví. Vysvětlovat a zase vysvětlovat. Halík téma odlehčuje, když se zmiňuje o svých ostrých kriticích, kteří mu posílají urážlivé maily. Takové lidi by prý opravdu za své nechtěl.

Neztrácíme identitu?

Další tazatel z publika se ptá, zda slavením Helloweenu či špatně nakreslenými vlajkami v reklamách Kauflandu neztrácíme vlastní identitu.

Tomáš Halík upozorňuje, že i identita se může v průběhu času měnit, není pevně dána a je na nás, jak k ní přistoupíme a budeme o ní pečovat. Připomíná odkaz sv. Vojtěcha a to, jak byl postojem Čechů nakonec zklamán.

Petr Kolář dodává, že je dobré číst, co o nás napsali lidé, kteří nás mají rádi. Zmiňuje problém zažitého českého plebejství a vymezování se proti autoritám. Ty byly od dob Bílé hory především pohříchu zahraniční. Kolář také kritizuje přílišnou politickou korektnost. Někteří politici se nám snaží nasadit růžové brýle, a to není dobře.

Co jsou západní hodnoty a jak si je uvědomovat v běžném životě?

Do diskuse opět vstupuje Jiří Šesták a ptá se, jak diskutující definují evropské/západní hodnoty.

Petr Kolář jmenuje svobodu, odpovědnost, toleranci a solidaritu s méně šťastnými spoluobčany. Tomáš Halík myšlenku rozvíjí a dodává, že k Evropě patří také otevřenost, zájem o druhé, snaha komunikovat s ostatními, vývoz myšlenek do celého světa, dynamičnost, humor a ironie, zejména pak i sebeironie.

Ohledně naplňování hodnot ve všedních dnech se pak diskutující shodují v tom, že je zapotřebí tyto hodnoty bránit. Pokud nejsme ochotni a připraveni tyto hodnoty chránit, dopadneme špatně. Halík upozorňuje na to, že i nacismus či komunismus se dostaly k veslům díky hlasování většiny. A většina, dodává Halík, se i většinou mýlí.

Tajemství demokracie tkví v ochotě k oběti

Bývalý ministr vnitra Jan Ruml se ozývá z publika a poukazuje na nutnost ne v první řadě přinášet oběti na bitevním poli, ale alespoň nebýt lhostejný k negativům, která kolem sebe lidé vidí. Do diskuse vstupuje i prof. Skalický. Ve svém projevu zdůrazňuje nutnost vést s Východem dialog a dodává, že Kristus je na Východě i na Západě. Halík i Kolář na delší monolog reagují spíše zdrženlivě. Kolář přímo odpovídá, že dialog nesmí sklouznout ke kolaborantství.

Spolek Václava Havla -VH80

V auditoriu si bere slovo Dr. Zdeněk Troup ze Zlaté Koruny, představuje spolek Václava Havla a zve publikum na 5. října 2016 v 18:00 na Václavské náměstí v Praze, kde bude uctěna památka Václava Havla. Odměnou je mu potlesk publika.

Jaký by měl být nový prezident?

Jiří Šesták klade závěrečnou otázku. Tomáš Halík odpovídá, že Klaus byl chytrý, Havel však moudrý. Prezident by měl být navíc i gentleman, vlastenec (odpovědný, nikoli jednoduchý křikloun). Neměl by být manažerem moci. Bod zklidnění a nadhledu nad stranickými spory.

Petr Kolář souhlasí a dodává, že si u Havla jako jeho mladý poradce vážil především jeho laskavosti.

Jen Češi pijí v Evropě všechno

Diskuse končí konstatováním, že evropské národy se dají dělit také podle toho, co kdo pije. Petr Kolář dodává, že jen Češi pijí vlastně všechno. Tak hlavně aby nás z toho nebolela hlava a aby to bylo jen na zdraví naší demokracie!

(text: Jan Petrtyl, Zóon politikon)