(text převzat z oficiálních stránek PČR)
Korupci je možno charakterizovat jako zneužití postavení,
které je spojeno s porušením principu nestrannosti při rozhodování. Je
motivováno snahou po materiálním zisku nebo získání jiných výhod. Korupce je
projevem chyby v rozhodovacím a řídícím procesu. Součástí korupčního vztahu je
vždy ten, kdo rozhoduje, jeho moc odchylovat se od stanovených pravidel, výměna
takto vychýleného rozhodnutí za výhodu a nesprávnost, protiprávnost nebo
amorálnost takového vztahu výměny. V širším smyslu je účast v korupčním vztahu
etickým a mravním selháním jednotlivců. Schopnost instituce korupci potlačovat
a bránit se jí je indikátorem kvality vnitřní kultury celého institucionálního
systému jako takového a z ní vyplývajících norem chování v příslušných
institucích. Výskyt korupce může ohrozit životaschopnost demokratických
institucí a tržních ekonomik a zároveň bezpečnost státu, a to jak z hlediska
vnitřní, tak i vnější bezpečnosti.
Přestože trestní zákoník nepoužívá samotný pojem
„korupce“, je tento negativní společenský jev postihovaný především trestnými
činy uvedenými v části druhé hlavy X. trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)
nazvané „Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných“. Zejména podle dílu 3
„Úplatkářství“ jde o trestný čin podle:
§ 331 Přijetí
úplatku,
§ 332
Podplácení,
§ 333 Nepřímé
úplatkářství,
§ 334 Společné
ustanovení pak vymezuje pojmy „úplatek“, „úřední osoba“ a „obstarávání věci
obecného zájmu“.
Díl 3 trestního zákoníku chrání před různými formami
korupce především čistotu veřejného života a nestranné a objektivní obstarávání
věcí obecného zájmu osobami, které věci obecného zájmu obstarávají.
Kromě úplatkářství je v právním řádu zakotveno několik
dalších skutkových podstat trestných činů, které definují korupční chování.
Protože rozhodující prostor a hlavní nebezpečí korupce
leží v oblasti veřejné správy včetně moci zákonodárné a moci soudní, jde
především o vybrané činy úředních osob podle části druhé hlavy X. dílu 2
trestního zákoníku „Trestné činy úředních osob“:
§ 329 Zneužití
pravomoci úřední osoby,
§ 330 Maření
úkolů úřední osoby z nedbalosti.
K trestným činům, které mají znaky korupčního chování,
lze řadit také trestné činy:
§ 180
Neoprávněné nakládání s osobními údaji,
§ 255 Zneužití
informace a postavení v obchodním styku,
§ 256 Sjednání
výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě,
§ 257 Pletichy
při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži,
§ 258 Pletichy
proti veřejné dražbě,
případně některé další skutkové podstaty obsažené zejména
v hlavě VI. a X. zvláštní části trestního zákoníku.
Žádné komentáře:
Okomentovat