Vážení přátelé umění a sladkého života,
srdečně vás zveme na zítřejší zahájení výstavy, která přepíše dějiny táborského urbanismu i moderního výstavnictví. V Divadle Oskara Nedbala v Táboře se zítra otevřou brány do světa čisté imaginace introvertní
pražské umělkyně Any_Pear. Pod teoretickým a kurátorským vedením Perryho
Palsona představíme unikátní soubor vizí, které nabízejí radikální alternativu
k současné podobě náměstí T. G. Masaryka. Zapomeňte na chladný beton – zítřejší
večer bude patřit marcipánovým lavičkám, cukrovým pergolám a dortovým architektonickým
maketám.
Tento projekt představuje spekulativní uměleckou reflexi
veřejného prostoru, která využívá fiktivní návštěvu prezidenta republiky jako
provokativní narativní rámec pro kritiku současné podoby a problematické
urbanizace táborského centra. Cílem výstavy je prostřednictvím hravých a
absurdních architektonických modelů zpochybnit rigidní inženýrská pravidla a
pragmatické normy městského plánování. Autorka skrze médium cukrářského řemesla
přetváří rigidní betonový prostor v utopické místo setkávání, přičemž volba
dortového korpusu, potahovací hmoty a krému symbolicky zpřítomňuje pomíjivost
politických slibů, křehkost urbanistických vizí i naivní lidskou touhu po
vlídnějším životě uprostřed rozpáleného betonu.
Jelikož je umění pomíjivé stejně jako politické sliby,
výstava vyvrcholí očekávanou digestáží a vystavené exponáty jsou vedle
samotného gastronomického zážitku určeny k okamžité konzumaci přímo
návštěvníky. Formální jazyk děl záměrně evokuje polohy art brut či naivního
umění, čímž vědomě ignoruje rigorózní pravidla stavebního inženýrství,
osvobozuje plánování města z područí technokratických norem a vrací ho do
roviny čisté imaginace a svobodné diskuse o smyslu veřejného prostoru.
Tato netradiční výstava tak reaguje na prostor, který má
hlubokou historickou hodnotu, ale zároveň čelí dlouhodobé kritice. Náměstí T.
G. Masaryka v Táboře se začalo formovat po roce 1871 a jeho reprezentativní ráz
určila budova hospodářské školy s druhou nejstarší botanickou zahradou v
českých zemích. Ve 20. letech neslo jméno Aloise Rašína, v roce 1949 bylo
přejmenováno po V. I. Leninovi a svůj současný název, který je vůbec
nejčastějším prezidentským názvem náměstí v České republice, získalo v roce
1990. Historická stopa prezidenta Masaryka je s Táborem pevně spjata, neboť
přes něj vedla jeho velkolepá cesta z francouzského Darney do Prahy v prosinci
1918.
Současná podoba náměstí, která vznikla na základě
architektonické soutěže za 20 milionů korun, však vyvolává stálé diskuse kvůli
přemíře betonu, nedostatku vzrostlé zeleně i přítomnosti sochy rudoarmějce.
Vedení města sice nedávno ohlásilo plány na dočasné letní úpravy a nápravu
tohoto stavu, Any_Pear však přichází s mnohem radikálnějším pojetím.
Celá akce se koná v rámci neformálního setkání veřejnosti
s prezidentem republiky, které v pátek 16. 10. 2026 v 17:00 v Divadle Oskara
Nedbala slavnostně zakončí jeho jednodenní návštěvu Tábora. Spojení vernisáže
výstavy 600+6 let Tábora s hlavou státu není náhodné. Prezidentská cesta městem
začne již v 10:58 příjezdem rychlíku R606 Vltava na táborské nádraží a hlava
státu během dne navštíví řadu symbolických míst. Po dopoledním programu v
Řeznictví JPB a u pomníku Mistra Jana Husa zamíří prezident právě do historické
botanické zahrady a k meteorologickému sloupu na náměstí TGM. Odpoledne uctí
památku u pomníku padlým vojínům, navštíví kavárnu Jednota, Husitské muzeum a
restauraci U Zeleného stromu, odkud se přesune na závěrečné divadelní setkání a
vernisáž, po níž v 18:15 z města odjede od Jordánu.





Žádné komentáře:
Okomentovat