Pod rudou září Bratislavského hradu vstoupil ve čtvrtek na
plátna slovenských kin naprosto výjimečný snímek českobudějovického rodáka
Jiřího Mádla VLNY, přibližující víceméně neznámé dramatické události kolem Československého
rozhlasu během Pražského jara v roce 1968, symbolu posledního odporu proti
vojskům Varšavské smlouvy. V souvislosti s aktuální politickou situací na
Slovensku návštěva nejstaršího kina v Bratislavě umocnila (dojemné ovace) už
takhle silný příběh novinářů, kteří pod vedením šéfa Redakce mezinárodního
života Československého rozhlasu Milana Weinera (Stanislav Majer) se ocitli ve
středu zájmu tajných služeb kvůli citlivé nahrávce, jež by mohla změnit osudy
mnohých lidí.
Režisér Jiří Mádl (1986) zde použil vlastní absolventský scénář
(New York Film Academy) a propojením autentických historických záběrů s nově
natočenými scénami vytvořil na základě skutečných událostí a vzpomínek
rozhlasáků velice emotivní příběh. Svůj doposud nejlepší. Silné a stále aktuální téma, hravě zakrývající
Mádlovu filmovou nevyzrálost, "vtipnost" rafťákového období a "kopírování"
hudebních detailů, jako např. Piráti na vlnách. To vše Mádlovi ale odpouštím,
protože důležitější než tvůrčí dokonalost je dramatický náboj tohoto "dokumentu",
připomínajícího naší nedávnou minulost, a to vč. skutečných hrdinů, zrádců a
kariérních vyčůránků, stojících vždy (za každého režimu) po boku mocnějších. A slova jako SVOBODA a DEMOKRACIE neznamenají, že tu budou s námi napořád. Tak snad to Mádl myslí skutečně vážně a nejde jen o "filmařinu", dávající zapomenout na všechny jeho "umělecké" úspěchy z minulosti. Ve VLNÁCH totiž předplaval i takové domácí borce, jako jsou Hřebejk, Renč či Honzík Svěráků.
Herecké výkony 100%
Soundtrack 100%
Zbytek 70%
Žádné komentáře:
Okomentovat