středa 22. dubna 2020

Příběh paní Miládky, současné bojovnice za svobodu a demokracii.


Jmenuji se Miládka a protože jsem toho moc na ZDŠ nepobrala, tak jsem byla hrozně šťastná, že mě vzali aspoň na učňák. Šlo jen o odborné učiliště bez maturity, ale na intru byla s holkama sranda. Tejden jsem neviděla naše, oni zase mě, prostě paráda. Po učňáku jsem se vrátila domů, kde jsem začala pracovat v průmyslovým zboží v místním obchoďáčku Jednoty, který měla skoro každá z tehdejších komunistickejch vesnic. Prej aby ti kapitalisti na západě viděli, že se tu máme taky dobře. Po převratu objekt zprivatizoval nějakej Pražák, takže jsem měla na výběr - buď prodávat vietnamský hadry, sebe, nebo jít se svou odborností prodavačky obuvy hledat štěstí někam jinam. V tý době jsem se seznámila v jedný herně s mým prvním manželem, který mě ve svém nonstopu zaměstnal a udělal mi krásnou holčičku. Byly to krásný léta. Dovolený v Itošce, Jugošce a dokonce nás vzal i na Kanáry. Fakt paráda ale jen do doby, než si našel další, a pak další, a pak ještě další, mladší a hezčí. U rozvodu mě odrbal jak malou holku, a tak mi aspoň zbyl rezavej bavorák, mikrovlnka, friťák a jasně, moje jedinečná dcerka, která na rozdím od mé maličkosti (dnes už XXL) doděla vejšku na obchodce a dnes žije v Německu. Škoda. V dnešní době si kvůli korovaviru můžeme tak akorát skajpova a mejlovat. Ale třeba BUDE JEDNOU LÍP. Tehdy mi hrozně moc pomohla mamka, která měla nějaký techtle s místním mafiánem, kterej má dodnes dřevařskou firmu. Díky němu jsem si mohla zařídit malou hospodu, ale protože naše městečko je závislé hlavně na letní turistický sezóně, přes zimu jsem zase dřela bídu s nouzí. Tak to šlo až do milénia, kdy se do mě udělal (fakt udělal) jeden dlouhovlasej umělec. Sice to není žádnej pracháč, ale protože měl dost dobrý styky, uživilo nás to i přes zimu. V tý době už moje máma nežila, takže žádný další podpory od pana podnikatele a jeho starosty kterýho víceméně ovládal se mi už nedostávalo. Skoro likvidační městský nájem, nehorázná konkurence, zkrátka děs. V tý době tyhle mafiánský praktiky uťal svým protikorupčním plánem Andrej Babiš a jeho ANO. Sice to byl bejvalej komouš a estébák, ale kdo nebyl že jo. Se svým novým manželem co si umělecky říká ....... jsme Andreje podpořili a on překvapivě ty mafiány z ODS porazil. Úleva nehorázná. Konečně BUDE LÍP a naše podnikatelský prostředí se opět narovná a zase pojedu aspoň jako za mamky. Ale ouha. I ten Babiš je jen další politickej hajzl, kterej zavedl EET. Takže polovina toho co mi šlo bokem se muselo začít přiznávat. A to jsme si vzali hypotéku na fakt krásnej dům, kde k dnešnímu dni vychováváme s manželem č.2 dvě další a nádherný děti. Díky Bohu zdravé děti.  Postupem času jsem zjistila, že EET vymyslela mafiánská strana ČSSD už někdy na přelomu milénia, ale tehdy to prej neprošlo. Zkrátka svině všude kam se podíváš. Takže jak. Hospoda mi je od tý doby skoro na ho..o, tak aspoň že se manžel občas ožere se starostou, kterej mu něco dohodí. A protože cítím s podobně ohroženými podnikateli co musí přiznávat to co dřív nemuseli, nosím od roku 2018 placku spolku Milion chvilek, který svou kampaní  bojuje za odstoupení Andreje Babiše z funkce předsedy vlády ČR, který rozkrádá dotace podobně jako před ním ODS a ČSSD. Pravidelně jezdím na všechny demonstrace a mítinky, na které mi manžel navrhuje loga a kreslí podobizny Zemana a Babiše. Ano, jednou BUDE ZASE LÍP. Ale kdy? Jak dlouho budu muset ještě kupovat to levný kuřecí  a další sračky od Babiše, který turistům pak prodávám jako speciality dne? Je mi z toho na blití, ale můžou za to fakt jenom voliči Babiše. I když já ho už nevolím. Zkrátka nějak se živit musím a to teď do toho přišel ještě ten koronavirus, kterej mi zavřel už takhle sotva fungující hospůdku a ještě mě někdo prásknul, že roušku nenosím na ksychtu ale na ...... Já už se na to fakt vy**ru!!





Žádné komentáře:

Okomentovat