Tak jak to je s tou odborností, pane poslanče? Zatímco
"čestný chlap" a lídr do podzimních sněmovních voleb za ODS, jinak
vzděláním učitel matematiky nám vnucuje "jistá JIRSO-fakta", na druhé
straně má naše země naštěstí ještě skutečné odborníky, kteří na rozdíl od
"politických expertů" získávají za své vědecké poznatky ocenění. I
když není vyloučeno, že pan Zahradník dostane medaili za zásluhy v oblasti
ochrany přírody od soudruha Zemana, či Klause. Tak co? Vhodíte i tak tomuhle
"modrému špuntovi", nebo TROJCE Šťastné, další expertce na přírodu a
uprchlíky, svůj volební hlas?
Záleží jen na vás, zda-li věříte Jirsovi, Zahradníkovi, Zemanovi,
Vostradeckému (POZOR na jeho kandidátní pozici č.2 za Starostové a nezávislí!!!!) a celé téhle jejich partě "Zachraňme Šumavu", nebo
skutečným a v oboru vzdělaným odborníkům, kteří za své poznatky získávají
ocenění. Dle volebních výsledků voleb věří občané Hluboké n. Vlt. spíš výše
jmenovaným. Nestydíte se za ně?! Já ANO (nespojovat s ex-estébákem Babišem)!!!
***********
Praha,
21. září 2017 – Výzkum předního českého hydrobiologa byl zaměřen
na dopad kůrovcové kalamity v roce 2004 na lesní, půdní
i vodní ekosystémy na Šumavě. Ukázalo se, že navzdory mnoha
katastrofickým předpovědím se celý přírodní systém i bez zásahu
člověka velmi rychle zotavuje. Za svůj projekt Jiří Kopáček obdržel Cenu
předsedkyně Grantové agentury České republiky.
Profesor Jiří Kopáček, působící v Biologickém centrum Akademie věd ČR v Českých Budějovicích, je jedním z nejvýznamnějších českých
hydrobiologů. Jeho vědeckou kariéru provází bohatá publikační činnost
a výjimečně vysoká citační odezva, v roce 2016 ho předseda AV ČR
profesor Jiří Drahoš vyznamenal medailí Gregora Johanna Mendela
za zásluhy v biologických vědách.
V rámci
oceněného projektu byl po dobu pěti let zkoumán vliv přirozeného
rozpadu horských smrkových porostů po kůrovcovém žíru na mikroklima,
chemismus a biodiverzitu půdních a vodních ekosystémů. Na jeho
řešení se podíleli výzkumníci ze tří institucí (Biologického centra
AV ČR, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a České
zemědělské univerzity v Praze). Vědeckému týmu se podařilo zformulovat
nový koncepční biogeochemický model, který propojuje cykly uhlíku, dusíku
a síry v půdách a umožňuje přesnější předpovědi ztrát živin
z lesních ekosystémů v závislosti na globálním vývoji
znečišťování atmosféry a klimatických změn.
Studie
navázala na předchozí vědecké projekty, které monitorovaly situaci
v tzv. bezzásahové oblasti na Šumavě po dobu více než 20
let. Vědce zajímalo především, jak odumření stromového patra po napadení
kůrovcem ovlivní kyselost, chemické složení a oživení vody Plešného
jezera, které bylo v minulém století vážně postiženo kyselými dešti.
Výzkum přinesl zajímavé závěry: po krátkodobém zhoršení chemismu jezera
se situace začala rychle zlepšovat. „Kyselost vody se výrazně
snížila a její pH rychle vzrostlo k hodnotě 6, která byla
naposledy v Plešném jezeře kolem druhé světové války,“ uvádí
Kopáček. Dále bylo zjištěno, že stromové patro téměř kompletně zničené
kůrovcem se přirozeně obnovuje dostatečně a dochází k rychlému
a žádanému zmlazování lesního porostu.
Z výsledků
výzkumu je zřejmé, že bezzásahovost a přirozená cesta regenerace
lesního porostu by měla být do budoucna pokládána za jeden
z nejefektivnějších způsobů opětovného zalesňování kůrovcem postižených
chráněných horských oblastí. Zároveň je nejšetrnější z hlediska ochrany
množství a kvality vod. Získané poznatky umožní přírodovědcům vnést
vědecké argumenty do vášnivých sporů mezi zastánci a odpůrci zásahů
proti šíření škůdců v chráněných územích. O velkém ohlasu výstupů
oceněného výzkumu ve vědecké komunitě svědčí skutečnost, že již byly
více než 100krát citovány a publikovány v 35 recenzovaných
časopisech, z nichž bylo 25 impaktovaných. )
(text: Klára Pirochová )
Žádné komentáře:
Okomentovat