To že se v Hluboké nad Vltavou už před lety vyskytly "normalizační"
praktiky, doložila tehdy svým chováním údajně demokratická partaj ODS. To že od
té doby mám zablokovaný přístup na oficiální facebookové stránky města a dodnes
z nich mizí všechny "nevhodné" příspěvky, je věc minimálně stejně
alarmující. Bohužel, ne jinak dopadlo i včerejší sdílení článku online magazínu Šumavské noviny,
nazvaného "Šumavské lži pánů z ODS", kde se rozebírají nepravdy pánů
Jirsy a Zahradníka. Ano, přesně těch dvou ódeesáků, co tak hlasitě bojují za
svobodu a demokracii, ukrajovanou bývalým estébákem Babišem. A tak se nabízí
otázka, na čí pokyn jsou CENZUROVÁNY oficiální stránky města. Předpokládám, že Babiš
to asi nebude, tak pak kdo? Mnohé může napovědět fakt, že už více jak dvacet let
vládne na Hluboké ODS, které šéfuje Mirkem Topolánkem označený kmotr Pavel
Dlouhý a jeho zástupce Tomáš Jirsa. V samosprávě je to jenom opačně, funkci
starosty vykonává Tomáš Jirsa a místostarostou je zde Pavel Dlouhý.
 |
| Odstraněný příspěvek. Jedná se o CENZURU, či nikoliv?! |
P.S.
Vzpomínáte si na "nevhodný" článek v Českokrumlovském deníku, po jehož zveřejnění se autor stal "náhle" nezaměstnaným? Pokud ne, pak tuto "Jirsovinu" připomínám ZDE.
***********
Šumavské lži pánů z ODS
Blíží se volby, a tak se zase začínají ozývat
různí demagogové se svými moudry ohledně ochrany přírody na Šumavě.
Doslovným skvostem v tomto směru je nedávný článek senátora Jirsy
v Prachatickém deníku s názvem „Šumava vysychá“.
Tento článek vyprovokoval redaktorku Českého rozhlasu Plus Veroniku Sedláčkovou k tomu, aby pana Jirsu vyzvala k duelu se mnou v pořadu Pro a proti,
v němž by býval měl pan senátor možnost obhájit svá diletantská
tvrzení, která sice ve článku autoritativně prohlašoval, ale ani se je
zde nepokusil dokázat. Pan Jirsa účast v duelu odmítl s tím, že není
vědec a navrhl, aby jej zastoupil doc. Pokorný. Má poznámka, že ten, kdo
tato lživá tvrzení pronesl, by měl mít i odvahu a morální povinnost je
veřejně obhajovat, vynesly nakonec do křesla v duelu poslance Jana Zahradníka, jenž v pořadu v podstatě opakoval výroky pana senátora.
Dodávám, že doc. Pokorný bude vyzván k zodpovězení mých pochyb o pravdivosti jeho vývodů na adekvátnější půdě – v rámci veřejného semináře Ústavu pro životní prostředí (ÚŽP) Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity, tedy v prostředí odborníků, kde na jeho odpovědi na mé otázky bude podstatně více času než v rozhlasovém duelu. Termín bude zveřejněn na webových stránkách ÚŽP.
Avšak zpět k duelu. Vynechám-li neopodstatněné invektivy pana Zahradníka v rámci duelu a hlavně posléze na jeho facebookovém profilu „Jan Zahradník – oficiální stránka“, jež jsme si na tomto profilu rozebrali, hlavními fabulacemi, které v duelu pan Zahradník pronesl, je následujících pět výroků, které jistě zaslouží podrobnější rozbor z hlediska jejich pravdivosti:
Od ing. Petra Kahudy z Oddělení lesního provozu Správy NP Šumava jsem si vyžádal tabulku dat (dále „Tabulka“) o skutečném množství stromů, jež uhynuly v NPŠ od roku 1991 (založení NPŠ) až do roku 2014 (můj požadavek byl zodpovězen ing. Kahudou 2.9.2015, čili neobsahuje data z let 2015 a 2016). Data v tabulce jsou podložena fakturami za kácení či loupání a leteckými snímky, které umožnily určit rozsah a množství souší či větrem vyvrácených stromů. Metodika vytvoření tabulky je tedy zcela spolehlivá a hodnověrná. Pravdivost čísel v tabulce uvedených je lehce ověřitelná, neboť je zde uvedena osoba, jež data poskytla, kontakt na ni a každý si může na primárních datech (faktury, letecké snímky) ověřit, zda tabulka odpovídá skutečnosti.
Obr. 1 ukazuje z tabulky vypočtená celková množství stromů uhynulých kvůli napadení kůrovcem (kácení, souše, loupání) a vyvrácených větrem, a to pro léta 1991-2014 (doba existence NPŠ) a 2007-2012 (období kůrovcové gradace po orkánu Kyrill a po rozšíření bezzásahových zón ministrem Bursíkem, které pánové Jirsa a Zahradník tak kritizují). Z tohoto obrázku vyplývá, že celková plocha lesa, na které uschly dospělé stromy následkem gradace lýkožrouta smrkového (kůrovce), činila po „zavedení bezzásahovosti“ ministrem Bursíkem celkem 6,7 tisíce ha, nikoli 15-20 tisíc, jak uvádí pan Zahradník. Zahradníkův údaj tedy trojnásobně překračuje skutečnost. Pan Zahradník byl moderátorkou duelu několikrát vyzván k tomu, aby podal podobný důkaz, jako jsem právě podal já, pro své tvrzení o „15-20 tisících ha“, avšak zmohl se pouze na to, že prý „data získal od doc. Pokorného“[1].
Ptám se nyní: je doc. Pokorný, jenž se „zabýval
fotosyntézou a ekofyziologií vodních rostlin a revitalizací mokřadů“ a
„zaměřuje se na úlohu rostlin v distribuci sluneční energie a utváření
mezoklimatu“ skutečně autoritativnější osobou pro určení toho, kolik
skutečně zahynulo stromů kvůli kůrovci, než Správa NPŠ, která se o
národní park přímo stará? Jakým způsobem (pokud vůbec!) došel doc.
Pokorný k číslům třikrát větším, než Správa šumavského parku na základě
podložených faktur a leteckých snímků celého území NPŠ? Jakým způsobem
nám pan Zahradník či doc. Pokorný umožní ověřit pravdivost jejich výroku
o „15-20 tisících ha“?! Proč si pan Zahradník tvrdošíjně vybírá dosud
ničím nepodložené tvrzení o „15-20 tisících ha“, když existuje daty
solidně podložené tvrzení o 6,7 tisících ha? Proč se místo toho aspoň
nepokusí onen údaj o 6,7 tisících ha zpochybnit?
To, že pravdivost každého výroku musí být dokázána buď logickou dedukcí (pokud jeho pravdivost nemohou ovlivnit empirická data) nebo na základě objektivně naměřených, hodnověrných a ověřitelných empirických dat a jejich správné statistické analýzy či oběma způsoby současně, by měl vědět každý vysokoškolský student. Pan Zahradník zjevně porušuje veškerá tato pravidla (ať už z neznalosti nebo úmyslně) a následkem toho pronáší výroky, které není schopen hodnověrně dokázat. Je to dost překvapivé u člověka, který (aspoň podle internetu) přednáší na vysoké škole, a to dokonce matematickou logiku.
Na to opáčil pan Zahradník právě výrokem (2) – tedy že v roce 2015 na
tom Šumava byla nejhůř z ČR. Na mou výzvu na Facebooku, aby toto
tvrzení dokázal, ukázal to, co je na obr. 2 a prohlásil [2],
že tento obrázek popisuje sucho na Šumavě v roce 2015. Pohled na
skutečnou situaci na obr. 3, kde je znázorněna situace ohledně sucha
v celé ČR po jednotlivých týdnech roku 2015, však ukazuje pravdu. Prakticky
ve všech týdnech roku 2015 byla intenzita sucha nejhorší v jiných
oblastech ČR, než je Šumava, přičemž Šumava na tom byla ohledně sucha
konzistentně v naprosté většině týdnů nadprůměrně dobře. Pan
Zahradník si pro svůj „důkaz“ vybral právě 35. týden, kdy situace pro
jižní Čechy vypadala v kontextu se zbytkem republiky „nejhůř“. Úmyslně
neříkám „Šumava“ neboť i na „Zahradníkově“ obr. 2 je situace úplně
nejhorší nikoli na Šumavě, ale ve vnitrozemské části jižních a západních
Čech.
Jak k té situaci došlo? V týdnech 28-33 trpěla suchem celá republika; poté zapršelo v pruhu zhruba Praha – Brno (možno ověřit na datech z ČHMÚ), což v této oblasti zlepšilo situaci ohledně sucha, jak je vidět v týdnu 34. a týdnech po něm následujících – nejhorší situace zůstala tam, kam déšť nepřišel, což byly jižní a jihozápadní Čechy a severní Morava. Čili žádné bezzásahové zóny, ale prostý déšť na části území ČR způsobil to, co vidíme na obr. 2.
Absolvent matfyzu a vysokoškolský přednášející matematiky by měl znát aspoň základy středoškolské matematiky natolik, aby věděl, že k objektivnímu určení hodnoty nějaké veličiny v daném roce (zde míra sucha v jednotlivých oblastech v ČR v roce 2015) nestačí si vybrat jen ten týden, který se mi nejvíc líbí a prohlásit ho za reprezentanta celého roku, ale je nutno provést zprůměrování hodnot pro celé zájmové období. Nebo by pan Zahradník byl snad schopen tvrdit, že Češi jsou národ trpaslíků vážících 50 kg, a to na základě zvážení jednoho rovinového dostihového jezdce v Chuchli?!
[1] 5:12-6:02 J. Zahradník: Já beru své informace z článku pana doc. Pokorného, který uvádí číslo 15-20 tisíc 15 tisíc já mám informace že už to je 20 tisíc …
[2] Viz. facebookový profil „Jan Zahradník – oficiální stránka“,
ZÁKON ze dne 1. března 2017, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů:
§22 Lesy národních parků
(1) Lesy v národním parku nejsou lesy hospodářskými.
[3] Jitka Zenáhlíková a kol: Biomonitoring lesních ekosystémů v území NP Šumava ponechaném samovolnému vývoji. Zpráva o výsledcích zpracování dat projektu 19/CIZ/3/46/2007. Kašperské Hory 2016.
Intenzita sucha v ČR v jednotlivých týdnech roku 2015
Redakce Šumavských novin bude jistě tak laskava, že poskytne panu Zahradníkovi prostor pro repliku. Uvidíme, zda konečně uvede aspoň nějaké skutečně podložené, hodnověrné a verifikovatelné argumenty, nebo zda zůstane u svého typického plácání do vody a ničím nepodložených žvástů.
Prof. Pavel Kindlmann
Dodávám, že doc. Pokorný bude vyzván k zodpovězení mých pochyb o pravdivosti jeho vývodů na adekvátnější půdě – v rámci veřejného semináře Ústavu pro životní prostředí (ÚŽP) Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity, tedy v prostředí odborníků, kde na jeho odpovědi na mé otázky bude podstatně více času než v rozhlasovém duelu. Termín bude zveřejněn na webových stránkách ÚŽP.
Avšak zpět k duelu. Vynechám-li neopodstatněné invektivy pana Zahradníka v rámci duelu a hlavně posléze na jeho facebookovém profilu „Jan Zahradník – oficiální stránka“, jež jsme si na tomto profilu rozebrali, hlavními fabulacemi, které v duelu pan Zahradník pronesl, je následujících pět výroků, které jistě zaslouží podrobnější rozbor z hlediska jejich pravdivosti:
1. Na Šumavě po zavedení bezzásahovosti uschlo 15-20 tisíc ha lesa (min. 1:20- 1:35 duelu)
Toto v různých obměnách tvrdí opakovaně nejen pánové Zahradník a Jirsa, ale i jejich příznivci. Kdyby to byla pravda, jednalo by se o uhynutí cca 40% šumavských lesů (20 tisíc z 55 tisíc ha celkem) během pár let, což by bylo jistě závažné. Pravda je však úplně jinde.Od ing. Petra Kahudy z Oddělení lesního provozu Správy NP Šumava jsem si vyžádal tabulku dat (dále „Tabulka“) o skutečném množství stromů, jež uhynuly v NPŠ od roku 1991 (založení NPŠ) až do roku 2014 (můj požadavek byl zodpovězen ing. Kahudou 2.9.2015, čili neobsahuje data z let 2015 a 2016). Data v tabulce jsou podložena fakturami za kácení či loupání a leteckými snímky, které umožnily určit rozsah a množství souší či větrem vyvrácených stromů. Metodika vytvoření tabulky je tedy zcela spolehlivá a hodnověrná. Pravdivost čísel v tabulce uvedených je lehce ověřitelná, neboť je zde uvedena osoba, jež data poskytla, kontakt na ni a každý si může na primárních datech (faktury, letecké snímky) ověřit, zda tabulka odpovídá skutečnosti.
Obr. 1 ukazuje z tabulky vypočtená celková množství stromů uhynulých kvůli napadení kůrovcem (kácení, souše, loupání) a vyvrácených větrem, a to pro léta 1991-2014 (doba existence NPŠ) a 2007-2012 (období kůrovcové gradace po orkánu Kyrill a po rozšíření bezzásahových zón ministrem Bursíkem, které pánové Jirsa a Zahradník tak kritizují). Z tohoto obrázku vyplývá, že celková plocha lesa, na které uschly dospělé stromy následkem gradace lýkožrouta smrkového (kůrovce), činila po „zavedení bezzásahovosti“ ministrem Bursíkem celkem 6,7 tisíce ha, nikoli 15-20 tisíc, jak uvádí pan Zahradník. Zahradníkův údaj tedy trojnásobně překračuje skutečnost. Pan Zahradník byl moderátorkou duelu několikrát vyzván k tomu, aby podal podobný důkaz, jako jsem právě podal já, pro své tvrzení o „15-20 tisících ha“, avšak zmohl se pouze na to, že prý „data získal od doc. Pokorného“[1].
Neděle
30.7.2017 – Modravská hora, kde byly v minulosti vykáceny holiny a je
praktikován zásahový režim. Sucho, nesnesitelné horko, vyasfaltovaná
cesta (Stará březnická). Foto: Radek David, Šumavské noviny.
To, že pravdivost každého výroku musí být dokázána buď logickou dedukcí (pokud jeho pravdivost nemohou ovlivnit empirická data) nebo na základě objektivně naměřených, hodnověrných a ověřitelných empirických dat a jejich správné statistické analýzy či oběma způsoby současně, by měl vědět každý vysokoškolský student. Pan Zahradník zjevně porušuje veškerá tato pravidla (ať už z neznalosti nebo úmyslně) a následkem toho pronáší výroky, které není schopen hodnověrně dokázat. Je to dost překvapivé u člověka, který (aspoň podle internetu) přednáší na vysoké škole, a to dokonce matematickou logiku.
2. Já si pamatuji rok 2015, kdy bylo veliké sucho, možná ještě větší, než je dnes, a ta mapa Šumavy tehdy byla skutečně oranžovotmavá, to sucho tam bylo ze všech částí republiky největší (min. 10:38-10:56 duelu)
Je logické, že pokud by sucho na Šumavě způsobovaly skutečně bezzásahové zóny, jak tvrdí pánové Jirsa a Zahradník, muselo by na Šumavě být větší, než ve zbytku republiky. Pan Zahradník v souvislosti s touto otázkou byl „zahnán do kouta“ jasnými argumenty o tom, že v posledním roce na tom byla ohledně sucha Šumava lépe, než zbytek republiky (min 6:03-6:45 duelu) – ukazuje to nade vší pochybnost web www.intersucho.cz , na němž si to může kdokoliv ověřit. Není tedy tvrzení, že bezzásahovost způsobila sucho na Šumavě, jen planým strašením veřejnosti?
Neděle,
30.7.2017 – Studená hora, protilehlý svah Modravské hory. Zde je
praktikován bezzásahový režim. Cesta od Trampusova křížku směrem k
Roklanské chatě je zcela podmáčena, příjemný chládek. Vlevo rozvinuté
mechové patro, které významným způsobem zadržuje vodu a ovlivňuje tak
vlhkost okolního prostředí. Foto: Radek David, Šumavské noviny.
Jak k té situaci došlo? V týdnech 28-33 trpěla suchem celá republika; poté zapršelo v pruhu zhruba Praha – Brno (možno ověřit na datech z ČHMÚ), což v této oblasti zlepšilo situaci ohledně sucha, jak je vidět v týdnu 34. a týdnech po něm následujících – nejhorší situace zůstala tam, kam déšť nepřišel, což byly jižní a jihozápadní Čechy a severní Morava. Čili žádné bezzásahové zóny, ale prostý déšť na části území ČR způsobil to, co vidíme na obr. 2.
Absolvent matfyzu a vysokoškolský přednášející matematiky by měl znát aspoň základy středoškolské matematiky natolik, aby věděl, že k objektivnímu určení hodnoty nějaké veličiny v daném roce (zde míra sucha v jednotlivých oblastech v ČR v roce 2015) nestačí si vybrat jen ten týden, který se mi nejvíc líbí a prohlásit ho za reprezentanta celého roku, ale je nutno provést zprůměrování hodnot pro celé zájmové období. Nebo by pan Zahradník byl snad schopen tvrdit, že Češi jsou národ trpaslíků vážících 50 kg, a to na základě zvážení jednoho rovinového dostihového jezdce v Chuchli?!
[1] 5:12-6:02 J. Zahradník: Já beru své informace z článku pana doc. Pokorného, který uvádí číslo 15-20 tisíc 15 tisíc já mám informace že už to je 20 tisíc …
[2] Viz. facebookový profil „Jan Zahradník – oficiální stránka“,
3. Obnova neprobíhá zdárně, neprobíhá tak, jak se čekalo (min. 23:04-23:15 duelu)
Správa NPŠ provedla biomonitoring na zatím 750 plochách, každá o rozloze 500 m2. Z toho na 157 plochách v horských smrčinách (9410 Acidofilní smrčiny) bylo nalezeno v průměru 5329 semenáčků/ha, přičemž na více než 80% z těchto ploch bylo nalezeno více než 500 semenáčků/ha a na 72% z těchto ploch bylo nalezeno více než 1000 semenáčků/ha[1]. Obnova tedy probíhá velice zdárně a výrok (3) je jen dalším Zahradníkovým plácnutím do vody, bez jakéhokoliv důkazu. Pan Zahradník nám dluží vysvětlení, kdo,kdy a kde řekl to, co zde pan Zahradník tvrdí -a jaké důkazy k tomu dodal?!4. Chybí jí tam původní genofond (min. 23:04-23:15 duelu)
Poznámka ukazující, že pan Zahradník nemá nejmenší ponětí o biologii. Čili stromky, které zde vznikly samoobnovou, v sobě nenesou původní genofond, když jsou potomky právě těch stromů, které zde žily?! To by bylo bývalo lepší zde uměle vysázet stromky, které jsou potomky stromů, jež žily někde úplně jinde?!5. To všechno, co tam je, jsou vlastně hospodářské lesy. V. Sedláčková: „Mluvíme tedy o bezzásahových zónách?“ J. Zahradník: „Ano.“ (min. 23:04-23:15 duelu)
Pan Zahradník, jakožto zákonodárce, by aspoň mohl znát zákony, o nichž sám hlasoval:ZÁKON ze dne 1. března 2017, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů:
§22 Lesy národních parků
(1) Lesy v národním parku nejsou lesy hospodářskými.
[3] Jitka Zenáhlíková a kol: Biomonitoring lesních ekosystémů v území NP Šumava ponechaném samovolnému vývoji. Zpráva o výsledcích zpracování dat projektu 19/CIZ/3/46/2007. Kašperské Hory 2016.
Intenzita sucha v ČR v jednotlivých týdnech roku 2015
Redakce Šumavských novin bude jistě tak laskava, že poskytne panu Zahradníkovi prostor pro repliku. Uvidíme, zda konečně uvede aspoň nějaké skutečně podložené, hodnověrné a verifikovatelné argumenty, nebo zda zůstane u svého typického plácání do vody a ničím nepodložených žvástů.
Prof. RNDr. Pavel KINDLMANN, DrSc.
Ústav pro životní prostředí
Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
Ústav pro životní prostředí
Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity
Žádné komentáře:
Okomentovat