Jde poslancům o ochranu přírody, nebo "jen" o lobbistické přihrávání?

Zkráceně odpovězeno: "Jak komu". Nakonec, obrázek o vašich demokraticky zvolených zastupitelých si vytvořte každý sám. Třeba na základě níže uvedeného opisu, či originálního zdroje ZDE. Já už totiž na NĚKTERÉ z nich nemám žaludek. Je mi z nich opravdu na blití.

Kvilda

***********

Ochrana přírody, či úlitba developerům? Poslanci řeší miliardovou novelu

8. května 2016  

Novela zákona o ochraně přírody a krajiny má mimo jiné zamezit rozprodeji státních pozemků v národních parcích. Ekologové ale varují, že zákon není dostatečně přísný a umožní volně obchodovat s pozemky v zastavitelných územích obcí. Jen na Šumavě přitom stát vlastní až 180 hektarů takovýchto parcel, které se ve své hodnotě blíží miliardě korun a přitahuje zájem developerů.

Správy parků a Státní pozemkový úřad mohou nyní takzvaně zcizovat (převádět či prodávat, pozn. red.) pozemky na svých územích, pokud nemají hodnotu z hlediska ochrany přírody. Teoreticky je tak možné prodat jakýkoli pozemek v chráněné oblasti s výjimkou lesů, lesní půdy, vodních toků a ploch a obecně prvních zón.Novela, která se ve středu dostala do druhého kola diskusí v Poslanecké sněmovně, by na jedné straně sice zákaz rozšířila na všechny pozemky v národních parcích, na straně druhé by však existovala výjimka v případě zastavěných a zastavitelných území obcí. Například na Šumavě je nyní takových státních pozemků kolem obcí celkem 180 hektarů.Pokud by pak stát pozemky prodal nebo převedl na obce, ztratil by nad nimi přímou kontrolu. Nic by nebránilo tomu, aby byly dále přeprodány soukromým vlastníkům či firmám. Správa národního parku by v územních a stavebních řízeních mohla ovlivnit už jen umístění a vzhled staveb developerů či jiných stavebníků, kteří by pozemky skoupili.

 

Ke zpřísnění není důvod, tvrdí resort

„Jedná se o to, zda ve druhém kole, které tady v současné Sněmovně zažíváme, první kolo byl senátní návrh zákona o Šumavě (poslanci ho v roce 2014 zamítli, pozn. red.), zvítězí developeři, nebo ochrana přírody a krajiny,“ upozornil na zásadní problém novely místopředseda klubu TOP 09 a Starostů Michal Kučera. Na možný rozprodej pozemků upozorňuje i Hnutí DUHA. „Je správné, že novela omezuje možnosti rozprodávat veřejné pozemky v národních parcích. Nechápu ale, proč by mělo být i nadále možné rozprodávat pozemky v zastavitelných územích obcí. Národní park by tam prodejem svých pozemků ztratil hlavní nástroj kontroly další zástavby,“ uvedl expert na ochranu lesů Jaromír Bláha. Ministerstvo životního prostředí to odmítá. „Novela rozhodně nijak neumožňuje, aby mohly být pozemky v národních parcích rozprodávány, toto tvrzení Hnutí Duha není pravdivé. Hnutí Duha se snaží o zpřísnění současného stavu, tedy aby správy národního parku nemohly nabídnout nepotřebné pozemky v zastavěném a zastavitelném území obcí k dalšímu nakládání státu. K něčemu takovému však není důvod,“ řekla mluvčí resortu Petra Roubíčková.

 

Některé pozměňovací návrhy jdou developerům „na ruku“

Ve Sněmovně se situaci snaží vyřešit několik pozměňovacích návrhů. Jeden z nich předložil poslanec KDU-ČSL Jiří Junek, který by rozprodej veřejných pozemků na celém území národních parků zcela zamezil. Výjimkou by byly případy veřejného zájmu, které by převyšovaly zájem ochrany přírody a krajiny. Podobný návrh předložila také poslankyně KSČM Marie Pěnčíková. „Krajina a příroda národních parků má být jedinečná, má nám předvádět, co dokáže sama se sebou. My lidé pak do této krajiny máme co nejméně zasahovat a jen se s pokorou a tiše dívat a vnímat. Nemá to být kulturní krajina plná sportovišť, rekreačních objektů, zábavních center,“ vysvětlil Junek na tiskové konferenci, která se novelou zákona o životním prostředí zabývala. Celkem je u zákona devět pozměňovacích návrhů. Některé se snaží problém vyřešit, jiné dávají developerům další možnosti, jak se k pozemkům v nejpřísněji chráněných územích dostat. Například poslanec ODS Petr Bendl navrhl, aby se v zákoně zrušilo předkupní právo státu. Tím by však mohli jejich současní majitelé, často restituenti, pozemky rozprodat komukoli. Poslanec Bendl obhajuje svůj návrh tím, že současné znění zákona umožňuje „státní krádež“. „Představte si, že máte pozemek, a stát schválí zákon, podle kterého už nemůžete se svým pozemkem dále nakládat. Na katastru nemovitostí pak máte plombu, podle níž to musíte prodat státu. Přijde mi to nepatřičné. Ve světě je běžné, že lidé mají pozemky v parcích,“ uvedl pro iDNES.cz poslanec Bendl. Nyní platí, že k pozemkům v národních parcích, národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách má stát předkupní právo tak, aby měl nad těmito často unikátními pozemky plnou kontrolu. Správa šumavského národního parku však právo dlouhodobě neuplatňovala, a lidé tak nakupovali, prodávali a investovali do pozemků, na nichž nyní stojí drahé vily, penziony a restaurace (více jsme psali zde).  Jednání o novele bylo ve středu přerušeno a poslanci jej odložili na další zasedání, které proběhne na přelomu května a června.

 

Stavba na pozemcích v Borových Ladách

Příkladem, jak obce zacházejí s pozemky, je prodej parcel v Borových Ladách. Původně je obec získala na základě Smlouvy o bezúplatném převodu pozemků od Pozemkového fondu. Během let 2005 až 2006 je prodala soukromým firmám za téměř 40 milionů korun. Smlouvy má redakce iDNES.cz k dispozici. Na místě měly vzniknout domy k trvalému bydlení, aby se obec rozrostla o nové obyvatele. Dnes je tam však trvale přihlášený pouze jeden člověk a přes 50 domů je využíváno zejména k rekreaci. Celý projekt přitom čeká na dostavbu dalších 40 domů, která nezačne dřív než v roce 2018 (více jsme psali zde). O Šumavu mají developeři velký zájem. Svědčí o tom také poslední údaje z Českého statistického úřadu. Podle něj byla v letech 2005 až 2015 u jihozápadních hranic státu největší intenzita bytové výstavby. Podobně se stavělo také v okolí Prahy a v Krkonoších.  V NP Šumava se cena za metr čtvereční ve stavební parcele pohybuje mezi 500 až 3 500 korunami. Pokud by se každý metr čtvereční z celkových 180 hektarů státních pozemků prodával po 500 korunách, skrývalo by se v okolí šumavských obcí až 900 000 000 korun. Číslo je ovšem orientační i s ohledem na to, že ne všechny pozemky v majetku státu je možné využít ke stavbě.

Autor: Václav Ferebauer

(zdroj: MF Dnes)