To že se soudruzi z ODS snaží nabrat aspoň malý
větříček na protimigranské vlně, dokázal nedávno i náš pan senátor a starosta
Jirsa během své pouti po Makedonii. Dnes Alarm/A2 „otiskl“ VYNIKAJÍCÍ článek
Pavla Šplíchala Když to rozbalí starý šprt, jehož opis vidíte níže, originál
ZDE.
Přeji krásné čtení (a poučení).
***********
Když to rozbalí starý šprt
Občanská demokratická strana si osvojila řadu nových
technik.
Petr Fiala měl špatný nápad: jet na hranice Maďarska a vyfotit se tam.
Fotka jako prostředek politického marketingu tentokrát nezabrala. Lekci
o tom, jak se to nedělá, a slušnou porci konzervativní profesorské
nudy předvedl Fiala už po cestě, když se nechal vyfotit, jak sedí v autě,
a doprovodil to vysvětlením, že jede za uprchlíky. Stejně tak mohl jet
třeba do Tesca.Svou radost z nového zadrátování Evropy chtěl předseda ODS vyjádřit slovem i obrazem, a tak se na nás usmívá před ostnatým drátem, postává před vlakem plným uprchlíků nebo se jen tak prochází v kvádru po peróně. Fialovy fotky o víkendu pobavily internetové publikum a ukázaly jedinou věc: zcela zoufalé opoziční tápání ODS. Což je úplně v pořádku až na to, že pitvat se v jejím zoufalství znamená pitvat se v zoufalství nás všech.
Střední kádry transformace
ODS už nenese étos těch úplně nejúspěšnějších, ten si rád vzal na svoje bedra Andrej Babiš, který je – jako vítěz transformace – logickým následovníkem občanských demokratů. Velká část pravicové ideologie, důležitá zvláště pro velkou pravicovou stranu, jakou bývala ODS, stojí na pocitu jednoty bohatých a těch ostatních, kteří tvrdě dřou a mají při tom pocit, že každý z nich může vystoupat libovolně vzhůru. Živnostník, sekretářka i milionář v tom jedou společně. Stačí makat.
ODS se i nadále snaží nabízet exkluzivní pocit úspěšného vítěze v nelítostném, ale spravedlivém tržním prostředí, a tento pocit staví i na šlapání po lidech, kteří pracují v těch nejhorších podmínkách v hypermarketech.
Když začne pravicová strana bojovat proti establishmentu (ať už „eurosocialismu“ nebo oligarchům), ztrácí samozřejmost vítěze. V případě ODS navíc leckteří bývalí vítězové opouštěli scénu v poutech a pravicové voliče tak k sobě přitáhl skutečný kapitalista Babiš. ODS proto v nové konstelaci stále bojuje za úspěšné, ale už ne za ty nejúspěšnější. A to ani rétoricky.
Součástí návratu na výsluní má být kampaň Rozbal.to, ve které se ODS vnucuje s heslem budícím dojem, jako by se nejednalo o politickou stranu, ale o energetický nápoj. Chce se tak přiblížit aktivním lidem, kteří by bez energy drinku tolik tvrdé práce asi nezvládli. Kampaň pokulhává i v detailech: pokud si rozkliknete na stránce ODS video Vláda škodí lidem, dozvíte se, že je soukromé a nic neuvidíte. Další propagační video kampaně nazvané pro změnu Zabalto v duchu „smutná hudba to řekne za vás“ vyčítá vládě kdeco a snaží se vyvolat dojem, že dotace a daně vedou k hrozivé diktatuře. To vše na webu který vypadá jako reklama na antidepresiva s takřka anarchistickou estetikou. Pod hashtagem #zabalto na Twitteru ODS kritizuje například i omezení pracovní doby zaměstnanců řetězců.
ODS se tak i nadále snaží nabízet exkluzivní pocit úspěšného vítěze v nelítostném, ale spravedlivém tržním prostředí, a tento pocit staví i na šlapání po lidech, kteří pracují v těch nejhorších podmínkách v hypermarketech. Bájná aktivnost a odvaha voličů ODS se má do budoucna realizovat neomezovaným nakupováním o svátcích.
Byznys a nenávist
Protože Občanská demokratická strana nemá co nabídnout, sází spolu s ostatními na strach z uprchlíků a nový odpor k Evropské unii. Protiuprchlickou rétorikou se ale těžko odliší od jiných stran včetně Babiše. Tomu chtějí v ODS zabránit tím, že budou v těchto postojích neodlišitelní od Okamury. Transformační étos antikomunismu jako průvodce na cestě za svobodou se změnil v oslavu nových drátů.
Fiala nepředstavuje „novou“ ODS, jak se někdy říká, ale starou konzervativní antikomunistickou pravici devadesátých let. Spolu s ním se ODS mění ve stranu nostalgie po devadesátých letech (stejně jako je KSČM už dlouho spolkem nostalgiků po osmdesátých a sedmdesátých letech). Takové strany mohou mít reálnou moc, ale nejsou schopné přinášet žádné myšlenky a posouvat společnost jinam než ke stále tíživější uzavřenosti. Přesto se pokles preferencí ODS zastavil. Sázka na xenofobii nejspíš zabrala. Ve chvíli, kdy je značná část společnosti vyděšená z uprchlíků, může značka ODS mezi množstvím antiislámských hnutí a spolků fungovat jako jistota. Bezpohlavní Fiala by tak nakonec mohl těžit z příliš pohlavního Konvičky.
Autor je redaktor A2larmu.
Žádné komentáře:
Okomentovat